Česká republika má v Hamburku ve správě tři přístavní území. Moldauhafen (3000 m2) a Saalehafen (21000 m2) má v dlouhodobém pronájmu, Peutehafen (8000 m2) pak český stát vlastní. Šéf Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů v rozhovoru mluví o tom, jaká je budoucnost českých přístavů ve svobodném hanzovním městě a jak daleko je chystaná výměna za nábřežní hranu pro přistávání velkých námořních lodí.

K čemu je dobré držet v Hamburku přístavní území pod českou správou?

Těch důvodů je samozřejmě více. Ale obecně v Hamburku je velký problém s kotvícími místy a naše území umožňuje českým rejdařům v Hamburku bezplatně kotvit. To je velká výhoda. Když se přiveze a vyloží zboží, tak může trvat i několik dní, než jde loď znovu do nakládky. Díky našim kotvištím má česká loď kde počkat. Hamburk je velice exponovaný přístav, kde je velice těžké najít kotvení. A je to drahé.

Jezdí tam čeští rejdaři?

Jezdí a kotví tam, ale podstatně méně než dříve. Protože to území zpustlo, neboť se do něj dlouho neinvestovalo. Ale Peutehafen českým rejdařům slouží.

Území v Peute českému státu patří. Co ta ostatní dvě, Moldau a Saale, která jsou pronajatá na 99 let do roku 2028? Lze nájem prodloužit?

Český stát má opci na dalších 50 let čili německá strana nám v žádném případě nebude bránit smlouvu minimálně o dalších 50 let prodloužit. Ale abychom to trochu rozmotali. Ta území, která jsou pronajatá, tedy Saale a Moldau, jsou ve velice zanedbaném stavu. A zejména vodní infrastruktura tam je nepoužitelná.

Děje se tam něco nebo je to rumiště?

Odehrávají se tam logistické činnosti, pakují se tam kontejnery, parkují tam kamiony, je tam sklad zboží, ale přímo pro vodní dopravu toto území využíváno není. Naopak české území v Peute pro lodní dopravu využíváno je, jak jsem říkal. To je jediné místo, kde máme přístavní lávky a kotviště.

Co tedy s těmi pronajatými plochami?

Ředitelství vodních cest je převzalo pod správu až v roce 2014 a od počátku bylo v plánu tam výrazně investovat. Měli jsme už vládou schválených 150 milionů na investice do nové infrastruktury, abychom ta území mohli plnohodnotně využívat pro vodní dopravu. Jenže v té době přišlo město Hamburk s tím, že chystá olympijské hry a že naše území bude pravděpodobně potřebovat pro olympijskou vesnici a další developerskou výstavbu. A nabídlo nám jiná území, která jsou využitelná nejen pro říční, ale dokonce i pro námořní dopravu.

Saalehafen a Moldauhafen jsou pro námořní dopravu nevyužitelné?

Ano, protože jsou tam nízké mosty. Námořní lodě se tam nedostanou. Ale ještě dokončím: kvůli záměrům města a jeho nabídce jsme investice do našich území zastavili, provedli jsme jen nejnutnější opravy, jako je likvidace ekologických zátěží, obnovu oplocení a zřízení zpevněné plochy.

Olympiáda ale nebude, bude i přesto výměna?

V roce 2015 proběhlo referendum, které ukázalo, že obyvatelé Hamburku v těsné většině olympisjké hry nechtějí, a tím pádem to území přestalo být pro Hamburk zajímavé. Takže jsme se na chvíli ocitli v nejistotě, ale německá strana se posléze ke svému původnímu slibu přihlásila a přestože se olympijské hry neplánují, tak o výměně stále jednáme. Německá strana ji umožní.

Jde pro českou stranu o výhodnou směnu?

Ano, jak už jsem říkal, stávající území nám neumožňují plnohodnotou nákladní námořní dopravu, přestože podle Versailleské smlouvy jsme na to měli nárok. A teď bychom rádi využili nabídky přístavu Hamburk, abychom získali plnohodnotné námořní území na takzvaném Kuhwerder terminálu. Máme nabídnuto území o stejném rozsahu s nábřežní hranou o délce zhruba 200 metrů, kde mohou přistávat námořní lodě až do ponoru 12 metrů, jinými slovy plnohodnotný námořní přístav.

Kdy dojde k převzetí?

Ta území ještě k převzetí nejsou připravena, protože tam není infrastruktura, je to dnes brownfield. Správce přístavu území nyní připravuje k tomu, aby mohla být využita provozovateli překladní činnosti, my budeme jedním z nich. Dostaneme místo v takovém stavu, že tam budou přivedeny koleje, bude tam silniční komunikace a my za české peníze tam následně zbudujeme suprastrukturu, tedy zpevněné plochy, sklady, kanceláře a tak dále.

Vejdete se do té původní investice 150 milionů, kterou jste plánovali v Moldau a Saale?

To je nyní těžko předvídatelné, zatím jednáme s přístavem Hamburk o tom, co vše tam vybuduje on. Ten styčný bod, kde začne naše práce, je zatím daleko. Možná to bude stačit, možná ne, chystáme na to studii. Ta by měla mimo jiné upřesnit rozsah investic i rozsah činností, které tam budeme poté provádět, například jaké zboží se tam bude překládat, v jakých objemech a podobně.

Kdy tedy na tu výměnu dojde?

Z německé strany o tom lze uvažovat v období odteď zhruba za pět let. Potom přijde ještě naše investice a pak bude území připraveno k využití. Do té doby budeme mít stále k dispozici přístavy v Saale a Molde.

V čem bude spočívat výhoda pro české rejdaře, že budeme mít v Hamburku námořní hranu?

Mluvil bych spíše o výhodách pro český stát. Bude možné překládat náklad přímo na námořní lodě a z námořních lodí. Bude tam fungovat transfer zboží mezi říční a námořní dopravou, mezi říční dopravou a silnicí a železnicí, mezi železnicí a námořní dopravou. Bude to trimodální přístav: železnice, silnice, voda. Oproti dnešnímu stavu v Molde a Saale tam přibudou právě ty námořní lodě.

Jaké jsou plány u Peutehafen?

Zvažujeme rovněž zadání studie dalšího využití. Určitě to území bude i nadále využíváno jako ubytovací kapacita pro naše pracovníky v Hamburku. A zejména tam funguje přístavní území pro české lodě. Mohou tam přijet naši rejdaři, odstavit lodě, nabrat vodu, připojit elektřinu, případně tam udělat nějaké drobné opravy. V letošním roce plánujeme provést opravu obvodového pláště budovy a obnovu tří zničených daleb, aby v přístavu mohlo kotvit více lodí a pozůstatky původních daleb už nebyly rizikové pro provoz.

Tagy Fojtů Hamburk přístav Ředitelství vodních cest ŘVC

7 komentářů