Červnová karanténa v jednom z nejrušnějších kontejnerových přístavů na světě Jen-tchien v Číně se jako dominový efekt přenese na globální dodavatelské řetězce. Ve své studii to uvádí společnost Dun & Bradstreet. Předpokládá, že s ohledem na délku trvání budou dopady větší než v případě několikadenního zablokování Suezského průplavu na jaře letošního roku.

Snížená kapacita čínského přístavu podle studie v Evropě nejvíce ovlivnila Spojené království, Nizozemsko, Německo, Španělsko, Francii, Belgii, Itálii, Polsko, Švédsko a Dánsko. Mezi deset typů nejčastěji přepravovaného zboží z přístavu Jen-tchien do Evropy patří audiovizuální zařízení, nábytek a ložní prádlo, hračky a hry, mechanická zařízení, obuv, oděvy, ocel, keramika, kovy a související kovové výrobky.

K nejvíce zasaženým průmyslovým odvětvím patří obchod s potravinami, oděvy, elektrická zařízení a komponenty, nábytek, stavební materiály, hardware a stavebnictví.

Jakákoliv mimořádná událost, která ovlivní některý z článků globálního dodavatelského řetězce, posiluje realitu vzájemné propojenosti firem po celém světě a jejich závislost na spolehlivosti dodavatelů a třetích stran z jiných zemí, uvádí Dun & Bradstreet. Na rozdíl od Suezského průplavu, který zůstal zablokován šest dní, přístav Jen-tchien se sníženou kapacitou pracoval zhruba měsíc.

„Paralyzovaný přístav v Číně připomíná firmám, aby investovaly do dat a technologií, které jim pomohou vytvořit agilní a geograficky rozptýlený dodavatelský řetězec, který může rychle nahradit nezrealizované dodávky během neočekávaných událostí,“ uvedl ředitel Dun & Bradstreet pro rizika a dodržování předpisů třetích stran Brian Alster.

Mezinárodní kontejnerový terminál Jen-tchien je jedním z mnoha přístavů v oblasti Šen-čenu, které dohromady tvoří klíčovou vstupní bránu pro export z delty Perlové řeky. Tato oblast je v Číně zároveň významným centrem průmyslu a technologií. Od konce května ale terminál fungoval na zlomek své běžné kapacity, kvůli šíření koronaviru tam činnost byla omezena až do konce minulého týdne. Výsledkem byly prostoje a zácpy, desítky lodí čekaly před přístavem, až budou moci zakotvit na místě určeném pro nakládku.

ČTK

Pro deník Zdopravy.cz situaci komentuje ředitel divize forwardingu logistické společnosti PST CLC Jan Bláha:

Omezení kapacit přístavu Jen-tchien dosáhlo až na 70 procent provozu a z některých medií přicházely informace o úplném zastavení provozu na několik dní. Následkem tohoto omezení jsou přetížené okolní přístavy v deltě Perlové řeky, jako jsou například přístav Nansha nebo Shekou, kam rejdaři přesměrovaly své lodě.

Tato situace ještě více zhoršila dostupnost lodního prostoru a zvýšila nedostatek prázdných kontejnerů v dané oblasti. Kontejnery leží ať už naložené nebo prázdné v přístavu Jen-tchien. Způsobené zpoždění prodlužuje dobu oběhu kontejnerů. Svým klientům nabízíme alternativní druhy přepravy, jako je železnice a v poslední době sílící silniční přeprava z Číny.

Železniční doprava bohužel také naráží na své limity a potýká se s řadou potíží, od nedostatku prázdných kontejnerů přes nedostatek vagónů ke kongesci na terminálech a hraničních přechodech. Následkem je pak prodloužení transitní doby o sedm až deset dní.

V celku se daná situace velmi odráží v růstu sazeb v námořní dopravě, kdy růstový trend téměř kopírují ceny v dopravě železniční. Zprávy z trhu uvádějí, že ceny mohou v nejbližší době atakovat hranici 20.000 USD za 40´ kontejner ve směru z jižní Číny do Evropy.

Tagy Čína dopady koronaviru na dopravu kontejnery přístav Jen-tchien

28 komentářů