- Železnice •
- Lidé •
- Rozhovory •
- Infrastruktura
Z plošiny dělám ráda, na stožáru je to horší, říká jediná drátenice Správy železnic
Hana Pospíšilová je jedinou montérkou trakčního vedení u Správy železnic.
Zatímco na stanovišti strojvedoucího už žena téměř nikoho nepřekvapí, na stožáru trakčního vedení jde o výjev srovnatelný s výskytem medvěda na Šumavě. Přesto se Správa železnic jednou drátenicí může pochlubit. Sympatická mladá dáma Hana Pospíšilová pracuje v Ústí nad Labem a okolí a o své zážitky z montérských výjezdů se dělí na twitteru i instagramu, kde vystupuje jako dratenice_3kv. „Vstřícně mě někteří zrovna moc neuvítali,“ říká Pospíšilová. Rozhovor vznikal po e-mailu, proto v něm ponecháváme i emotikony.
Jste skutečně jediná drátenice u Správy železnic, nemáte povědomí o nějaké kolegyni (třeba i v zahraničí)?
Jsem opravdu jediná drátenice u Správy železnic. Kontaktovali mě i různí kolegové ze Slovenska a také žádnou ženu na této pozici nemají. Takže minimálně v Čechách a na Slovensku jsem jediná.
Můžete v krátkosti popsat vaši cestu k tomuhle řemeslu? Byl to dětský sen, nebo spíš náhoda?
Začalo to na střední škole na přelomu druhého a třetího ročníku, kde jsem studovala elektro obor, začala mě zajímat doprava, a tak nějak náhodou jsem dostala nabídku brigády u jedné soukromé firmy na rekonstrukci trakčního vedení ve stanici Teplice v Čechách v roce 2018. Řekla jsem si, proč ne, a zkusila to. Od té doby jsem věděla, že tohle chci dělat. Po maturitě minulý rok jsem nastoupila ke Správě železnic.
Jak vás přijali chlapi, setkala jste se s nějakými pochybovači, nebo vás naopak uvítali vstřícně?
Vstřícně mě někteří zrovna moc neuvítali, nevěděli zda tuhle práci zvládnu, jestli unesu závaží, izolátory atd. Bylo toho dost. Postupem času se to uklidnilo a myslím, že teď jsme opravdu dobrá parta.
Je to na celý život, nebo uvažujete do budoucna o změně?
Na celý život určitě ne, uvažuji o změně, která možná nastane brzy.
Osobně bych měl největší strach z výšek a úrazu elektrickým proudem. Řešíte tyhle obavy? Můžete si být vždy jistá, že je proud v troleji vypnutý?
Tak třeba z plošiny dělám ráda, tam není důvod k obavám. Na stožáru už je to horší, tam se bojím, obzvlášť, když je to vyšší typ stožáru a nahoře je odpojovač. Jednou jsem se podívala pod sebe, a to opravdu hezký pohled nebyl. 😀 Co se týče napětí v troleji, zkratování provádíme většinou my zkratovacími tyčemi a neseme za to odpovědnost, takže ano, jsem si jistá.
Jak se vypořádáváte s fyzickou náročností práce?
Všichni víme, že je to práce pro chlapy, kteří mají sílu, ženy ji přece jen moc nemají. Unesu izolátor, klidně i závaží, které má 25 kilogramů, ale většinou to udělají kolegové. Nedávno jsme dělali opravu po nehodě v Úpořinách, tam jsem pomáhala z jeřábu a byla jsem vyřízená.
Jak vypadá váš pracovní den, je to spíš rutina, nebo se dělá pokaždé něco jiného? Jaké máte turnusy, vyhovují vám?
Řekla bych, že spíš rutina, naše OTV (opravna trakčního vedení) dělá od 6:00 do 14:00, a tak je naší prací převážně údržba – ukolejnění, průrazky, mazání, úprava kotvení, oprava laníček atd., málokdy se stává, že jedeme na nějakou větší opravu.
Neuvažujete o tom, že byste řídila MVTV? Proč ano, proč ne?
Neuvažuji a ani mě to popravdě moc neláká. Mě vždy bavilo vše spojené s nebezpečím a napětím. 😀
Co je na vaší práci nejtěžší? Jak řešíte praktické věci, jako například převlékání, ve výhradně mužském kolektivu? Byla na to Správa železnic připravená?
Popravdě? Asi chybějící WC. Já vím, zní to vtipně, ale kromě času před ranním výjezdem nemám přes den kam jít na záchod, v kolejišti to není zrovna dvakrát příjemné. 😀 Po prvních pár dnech v práci jsem dostala malinkou místnost, která sloužila jako sušárna, a tam se převlékám. Takže ano, tohle vedoucí vyřešili dobře. 🙂
Jste spokojená s platem?
Plat by mohl být o trošku lepší.
Máte nějaké přání do nového roku?
Mým přáním do nového roku je, aby mi vyšla nová pozice u Správy železnic.
Neprozradíte, jaká to je pozice? Bude to práce venku, nebo spíš v kanceláři? Končíte s elektrikou?
To zatím neprozradím, ale měla bych být jak venku, tak v kanceláři, a souvisí to s elektrem a technikou. 🙂 Škoda to asi je, ale časem bych chtěla klukům vypomáhat třeba brigádně, kdo ví …