Nová pravidla pro silniční nákladní dopravu. Tachografy musí mít i dodávky, řidiči musí po 4 týdnech domů
Evropským parlamentem prošel po téměř čtyřech letech projednávání takzvaný balíček mobility, který řeší i mezinárodní kamionovou dopravu. Tuzemští autodopravci, kteří
Evropským parlamentem prošel po téměř čtyřech letech projednávání takzvaný balíček mobility, který řeší i mezinárodní kamionovou dopravu. Tuzemští autodopravci, kteří proti původním návrhům ostře protestovali, jsou s konečnou verzí nakonec spokojeni.
Z návrhu vypadla především hrozba, že se při průjezdu zahraničím bude dopravce muset řídit pracovněprávními předpisy každé země, ve které řidič právě bude. V praxi to mělo znamenat, že by například při cestě Německem měli dostávat německou minimální mzdu.
„Obsah balíčku je vítězstvím kompromisní cesty podporované i českou stranou, která v první řadě znamená, že silniční dopravci nebudou spadat pod vysílací směrnici při bilaterálních a tranzitních přepravách, naopak pod směrnici bude plně spadat kabotáž,“ uvedlo sdružení autodopravců Česmad Bohemia ve zprávě ke schválení.
Podle nové směrnice skončí mnohaměsíční putování řidičů mimo domov: Do domovského státu se řidiči budou muset vracet vždy do čtyř týdnů a vozidla do země registrace každé dva měsíce. To by mělo omezit praxi, kdy řidič zůstává v zahraničí několik měsíců v kuse. Mělo by také skončit přespávání jen v kabinách vozidel. Zaměstnavatel bude muset řidičům zajistit ubytování, pokud povinný odpočinek přesáhne 45 hodin za týden.
Změna nastane v povinnosti instalace digitálních tachografů, která bude od poloviny roku 2026 pro vozidla v mezinárodní přepravě platit již od 2,5 t. V praxi to znamená, že se balíček bude plně vztahovat i na řidiče dodávek. Nová pravidla omezují možnosti převážet náklad v rámci jedné cizí země. Kamion bude moci provést nejvýše tři vnitrostátní cesty během týdne následujícího po přeshraniční přepravě nákladu. Poté bude muset mít nejméně čtyřdenní pauzu, aby mohl znovu vozit zboží po stejné zemi. Tuto úpravu si vynutily západní země, kterým vadilo, že firmy z východu EU vysílaly své řidiče převážet náklady do Německa či Francie a braly tak práci tamním přepravcům. Nové normy zamezují také fungování fiktivních schránkových společností, jejichž pomocí dosud někteří dopravci obcházeli pravidla pro vnitrostátní přepravu nákladů.
„Přijaté kompromisní návrhy jistě nejsou dokonalé, ale v zájmu dohody je akceptujeme, i když jistá úskalí mezinárodní silniční dopravě přinesou,“ řekl mluvčí Česmad Bohemia Martin Felix.
Balíček byl přijat v kompromisní podobě, ke které zásadně přispěla i Česká republika. Ta totiž byla (společně s např. Finskem či Irskem) součástí tzv. „Middle group“, tedy střední skupiny, která stála mezi dvěma názorově protichůdnými tábory. Na jedné straně stály státy západní Evropy, které mají vysoké náklady na mzdy řidičů a své národní trhy si protekcionisticky chrání restriktivními legislativními opatřeními (Loi Macron, MiLoG). Druhou skupinu pak tvořily státy východní a jihovýchodní Evropy, kde je mzda řidičů naopak nízká. V těchto zemích západoevropští dopravci nezřídka zakládají tzv. schránkové firmy, aby využili právě nízkých mezd řidičů. Nová pravidla zajistí vyváženost mezi těmito dvěma skupinami a zamezuje nekalé konkurenci.
Jako největší úspěch ČR a jejich spojenců lze označit úpravu jízdy tzv. „kolečka“. Kolečko, kdy řidič naloží zboží v ČR, odveze jej např. do Španělska a na cestě zpět učiní třeba dvě různé přepravy, je právě nejčastějším byznysovým modelem českých dopravců. Podle nových pravidel se na něj nebude vztahovat povinnost vyplácet řidiči minimální mzdu země, kterou zrovna projíždí. Stejně tak u bilaterálních přeprav (např. přeprava ČR – Německo – ČR) není tato povinnost v balíčku zahrnuta.
Nejrozporuplnějším prvkem balíčku se v očích jeho odpůrců stal povinný návrat vozidla do státu místa usazení dopravce, který má probíhat každých 8 týdnů. To však není v souladu s environmentální politikou EU, a Evropská komise se proto zavázala zpracovat na toto téma studii.
Balíček mobility navrhla Evropská komise již v květnu 2017. Rada Evropské unie rada k němu vydala v únoru 2020 stanovisko, se kterým se nyní ztotožnil Evropský parlament.
Balíček se skládá ze dvou nařízení a jedné směrnice. Nařízení vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU, směrnice pak jeden den po zveřejnění. K němu by mohlo dojít za 4-8 týdnů.