- Voda •
- Infrastruktura •
- Zprávy
Stát chystá po 80 letech novou smlouvu s Německem o Labi, zajistí hloubku pro lodě
Příští rok by měly začít ostré přípravy nové mezinárodní smlouvy s Německem, která má zajistit splavnost Labe na obou stranách
Příští rok by měly začít ostré přípravy nové mezinárodní smlouvy s Německem, která má zajistit splavnost Labe na obou stranách hranice. Dohodly se na tom v polovině listopadu zástupci českého a německého ministerstva dopravy.
„Důvodem pro její sjednání je to, že Labe, i když je mezinárodní vodní cestou, nemá žádným závazným dokumentem ve smyslu mezinárodního práva stanoveny cílové parametry. Všechny ostatní mezinárodní vodní cesty v EU, například Rýn, Dunaj nebo Mosela už smlouvy tohoto typu mají,“ uvedl mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.
Češi a Němci nemají pro Labe žádný mezinárodněprávní smluvní dokument od doby, co Němci koncem roku 1936 jednostranně vypověděli takzvaná Labská akta, která vycházela z Versailleské mírové smlouvy. Deník Zdopravy.cz má český návrh nové smlouvy k dispozici. Podle něj by museli Němci na svém území umožnit lodím ponor alespoň 140 centimetrů po dobu 345 dní v roce. Stejný ponor by měl být zajištěn na příhraničním úseku Labe na české straně, kde má vzniknout plavební stupeň.
Dále proti proudu je Labe kanalizované a ponory mohou činit přes dva metry. Naopak na německé straně je pouze jediné zdymadlo Geesthacht u Hamburku, hloubku tak budou muset u sousedů řešit zřejmě především prohrábkou dna. Prostředky k dosažení smluvních parametrů nicméně smlouva neřeší. Uzavření smlouvy by pro českou plavbu bylo dobrou zprávou, neboť podobně jako v kritickém úseku pod Děčínem není splavnost zajištěna ani v Německu a lodní provoz tak často stojí. Rejdaři proto už řadu svých lodí přesunuli na západoevropské řeky.
Smlouva odpovídá strategickému dokumentu SRN s názvem Celkový koncept Labe, který letos v červnu vzal spolkový sněm na vědomí a vyzval k uzavření smlouvy. Na české straně je podobným dokumentem Koncepce vodní dopravy, kterou ale ještě bude hodnotit vláda z hledisku vlivu na chráněné lokality. Vláda musí rozhodnou, zda u chráněných lokalit převažuje veřejný zájem vodní dopravy nebo ochrany přírody.