NKÚ: Stát nestaví silnice podle strategie, ale podle toho, na které má povolení
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) upozornil ve své nejnovější zprávě týkající se dopravy na trvající problémy s výstavbou silnic I. třídy.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) upozornil ve své nejnovější zprávě týkající se dopravy na trvající problémy s výstavbou silnic I. třídy. Podle kontrolorů stát nepostupuje podle schválených strategií a nestaví ty silnice, které jsou prioritní, ale na které má povolení. Poprvé také vyčíslil, kolik stálo přerušení řady staveb v roce 2010.
NKÚ ve svém závěru upozornil, že stát nepostupuje podle svých koncepcí a strategií. Podle NKÚ se nestavěly silnice podle stanovených priorit, které úseky silnic jsou potřeba a kde jejich stavba přinese nejrychlejších finanční návratnost, ale podle toho, jak byla stavba připravena k zahájení. „Neplnění koncepčních záměrů bylo především důsledkem zahájení přípravy značného množství staveb v období před ekonomickou krizí, následného nedostatku finančních prostředků na pokračování jejich přípravy a tím nutnosti úsporných opatření, aktualizace projektových dokumentací a opakování správních řízení po obnovení přípravy,“ uvedli kontroloři. Podle nich se tak stavěly silnice, které nebyly až tolik potřeba.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil peníze vynaložené v letech 2013 až 2018 na stavbu a modernizaci silnic I. třídy, celkem šlo o 24,6 miliardy korun. Kontrola proběhla na vzorku 10 staveb v hodnotě 8,25 miliardy korun.
Ve svém závěru upozornili kontroloři i na další dlouhodobé problémy výstavby silnic: dlouhou dobu přípravy, v průměru dvanáct let. Průtahy vznikaly především kvůli problémům se získáním územních rozhodnutí, stavebních povolení a výkupem pozemků. Z 35 staveb silnic I. třídy se podařilo v plánovaném termínu dokončit jen sedm. Naopak ocenili, že díky větší konkurenci stavebních firem ceny za stavby klesly o 30 % oproti odhadované ceně.
Podle NKÚ se některé sinice připravují i přes dvacet let, například přeložka silnici I/14 u Nového Města nad Metují už dokonce 22 let. K urychlení staveb silnic by mělo pomoci několik opatření jako změna stavebního zákona nebo zákona o urychlení výstavby infrastruktury, ty jsou ale v platnosti jen krátkou dobu a jejich případný pozitivní dopad se zatím neprojevil ve vzorku kontrolovaných staveb. ŘSD se také snažilo zkrátit čas přípravy stavby tím, že žádalo o vydání stavebního povolení ještě předtím, než byl dokončen výkup pozemků. „To ale zrychlení nepřineslo a problém se jen přesunul do stavebního řízení,“ dodal NKÚ.
NKÚ řešil i jiný fenomén: smluvní sprint bývalého vedení ŘSD ještě za dob generálního ředitele Alfreda Brunclíka v roce 2009 a 2010, kdy resortu vládli ministři ODS. Tehdy ŘSD zasmluvnilo řadu staveb, na které nemělo peníze, v případě některých zakázek dokonce podle názoru NKÚ i v rozporu se zákonem. ŘSD pak firmám muselo zaplatit 125 milionů korun na kompenzacích za přerušení či konzervaci staveb.
Kontrolní závěr z akce je na stránkách NKÚ.