Slováci „vyšetřili“ nehodu u Pezinku. Za vše může strojvedoucí, ETCS ani návěstidla zpráva neřeší
Zpráva vůbec nereaguje na dřívější připomínky k umístění návěstidel.
Slovenské ministerstvo dopravy dokončilo vyšetřování mimořádné nehody z loňského listopadu u Pezinku. Srážka vlaků u Pezinku si vyžádala celkem 127 zraněných, z toho 23 těžce. Škoda dosáhla 3,016 milionu eur.
Za nehodu mohl podle ministerstva jen jeden ze strojvedoucích. Závěrečná zpráva ukazuje značné rozdíly v přístupu k bezpečnosti na české a slovenské železnici.
Závěrečná zpráva je přístupná na webu Evropské železniční agentury. Zatímco v Česku mají podobné zprávy ze srážek vlaků obvykle 70 a více stran, v tomto případě na největší loňskou nehodu stačilo slovenským vyšetřovatelům jen 23 stran.
V podstatě jde jen o popis celé události. Žádné systémové příčiny ministerstvo nenašlo, i když například slovenský Dopravny úrad upozornil loni v březnu na problematické umístění návěstidel ve stanici a strojvedoucí spěšného vlaku záměnu odjezdových návěstidel zmínil. Zpráva neřeší ani podobné události, ke kterým došlo ve stanici jen pár dnů před srážkou vlaků. V zápisu se strojvedoucím spěšného vlaku se řeší úroveň jeho poznání trati a četnost jízd na trati v předchozím období, ani k tomu se však vyšetřovatelé nevyjadřují. Zpráva není ani strojově čitelná.
K mimořádné události došlo 9. listopadu loňského roku. Srážku způsobil podle zprávy strojvedoucí spěšného vlaku, který vjel do vlakové cesty expresu Tatran. Spěšný vlak z Trnavy měl zpoždění, a proto měl v Pezinku mimořádně ještě počkat na své předjetí Tatranem. Strojvedoucí spěšného vlaku ale nerespektoval návěst Stůj a vjel do postavené vlakové cesty expresu.
Následky nehody mohly být výrazně horší, nedošlo naštěstí k čelnímu či bočnímu střetu. Po najetí expresu do zadní části spěšného vlaku byla lokomotiva řady 350 v čele Tatranu kompletně zničená, stejně tak jeden osobní vůz. Motorová jednotka spěšného vlaku měla totálně poškozenou zadní část. Strojvedoucí expresu uvedl, že při průjezdu stanicí Pezinok projížděl rychlostí 160 km/h (dle rychloměru max 142 km/h), když si všiml jiného vlaku projíždějícího kolem odjezdového návěstidla. Zavedl rychločinné brzdění a utekl z místa stanoviště ukrýt se před srážkou.
Ministr zveřejnil video z nehody v Pezinku. Abychom nestrašili veřejnost, vysvětlil Ráž
Podle zprávy jel spěšný vlak už po obsazené vlakové cestě rychlostí 53 km/h, náraz výrazně rychlejšího expresu do jeho zadní části znamenal skokové navýšení rychlosti až na 86 km/h. Strojvedoucí Tatranu zavedl rychločinnou brzdu při rychlosti 142 km/h.
Strojvedoucí si dlouhodobě stěžovali na umístění návěstidel v oblouku v Pezinku. Dopravný úrad doporučil Železnicím Slovenskej republiky jejich polohu změnit. Nestalo se však nic. Existenci tohoto doporučení zpráva vůbec nezmiňuje, stejně tak skutečnost, že expres byl vybaven mobilní části ETCS, avšak na lokomotivu expresu byla informace o narušení jeho vlakové cesty a zkrácení oprávnění k jízdě přenesena až v době, kdy už bylo strojvedoucím zavedeno rychločinné brzdění.
Systém ETCS tedy v tomto konkrétním případě ani nezmírnil následky srážky, jak bylo sdělováno médiím, ale byl to jen a pouze strojvedoucí expresu, kdo mírnil následky události. O této skutečnosti se však čtenář závěrečné zprávy také dozvídá jen ze zápisu se strojvedoucím, vyšetřovatelé rozbor záznamů vlakového zabezpečovače ETCS do zprávy nepromítli, ostatně jako celou problematiku ETCS. Na Slovensku není dosud výhradní provoz.
Návěstidla v Pezinku se v oblouku překrývají, upozorňoval dávno před srážkou vlaků dopravní úřad
Ministerstvo kromě konstatování, že jde o chybu strojvedoucího, uvedlo, že nenašlo žádnou systémovou příčinu nehody. V bezpečnostních doporučení pak doporučilo více školit strojvedoucí a kontrolovat je.