Komentář: Laciný populismus jménem nižší spotřební daň aneb když si notují šéfové ODS a SPD
Spotřební daň z nafty je stále nižší, než byla v letech 2010-2020.
V české politice existují některé jistoty. Stačí, aby rychle vylétla cena ropy a náhle zdražilo tankování pohonných hmot, a někteří politici se předhánějí v návrzích, jak zmírnit dopady vyšších cen dočasným snížením spotřební daně. Že u toho poškozují státní kasu, raději zamlčí.
Během posledních dvou dnů takovou péči projevili politici ze stran, u kterých by si jeden na názorovou shodu rozhodně netipoval: šéf SPD Tomio Okamura a šéf ODS Martin Kupka. V případě ODS nejde o překvapení. Už v roce 2022 ve vládě její politici prosadili dočasné snížení spotřební daně kvůli výraznému nárůstu cen ropy po napadení Ukrajiny Ruskem.
Nemá smysl hodnotit, proč strana proklamující svůj pravicový přístup má takovou snahu zasahovat do tržního vývoje cen ropy. K debatám o cenách na čerpacích stanicích je však třeba připomenout několik faktů.
1. Spotřební daň z nafty je stále nižší než před rokem 2021. S účinností k 1. 1. 2021 vláda ANO schválila snížení spotřební daně z nafty z 10,95 na 9,95 Kč za litr. Snížení v roce 2022 bylo na 8,45 Kč za litr, po roce a půl se výše vrátila na 9,95 Kč za litr. Nikoliv na hodnotu z let 2010–2020. Proč, to zůstává záhadou.
2. Každé snížení spotřební daně přináší velký výpadek příjmů státního rozpočtu. Jen v roce 2022 to znamenalo výpadek 6,7 miliardy. Spotřební daň je dlouhodobě jedním z hlavních zdrojů financování dopravních staveb. Vzhledem k tomu, že podle zákona o rozpočtovém určení daní připadá 9,1 % z výnosu spotřební daně z minerálních olejů na příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury, si může každý spočítat, kolik snížení daně o jednu korunu přinese.
Loni stát na spotřební dani z pohonných hmot vybral 96 miliard korun. Snížení spotřební daně o desetinu by tak bylo citelné. Vyšší cena pohonných hmot sice znamená i vyšší výběr na DPH, z té ale nejdou peníze do dopravních staveb. Mimochodem, už dříve stát zrušil silniční daň, čímž vypadly zhruba čtyři miliardy na dopravní stavby. Diví se pak někdo, že na infrastrukturu chybí peníze?
Sleva na spotřební dani z nafty končí, státu přestanou zbytečně unikat miliardy korun
3. Pohonné hmoty jsou v přepočtu na kupní sílu levnější než v minulosti. Argumentovat proto úlevou motoristům nelze. Třeba v září 2012 stál litr naturalu podle dat CCS okolo 38,50 Kč, průměrná mzda byla pod 25 tisíci. Abychom při současných příjmech měli stejnou „benzinovou“ kupní sílu, musel by stát litr přes 70 korun. Je zajímavé, že například ceny dálničních známek si minulá vláda prosadila valorizovat podle inflace, spotřební daň zůstává fixní v absolutním vyjádření a podíl zdanění tak dlouhodobě vzhledem k inflaci klesá.
4. Spotřební daň je také daní za externality, které způsobuje spalování pohonných hmot. Ty nijak nemizí, naopak se zlevněním ještě narostou. Kdo nyní přijde s nápadem snížit spotřební daň z tabáku či alkoholu, aby se lidem ulevilo zlevněním od vysokých cen za tankování?
5. Počty cestujících ve veřejné dopravě se stále nevrátily před pandemii koronaviru. Důvod není zdaleka jen v tom, že se změnily návyky lidí a lidé například tak často nejezdí do kanceláří. Zatímco ceny jízdenek ve veřejné dopravě stouply, jízda autem byla poslední roky díky levným pohonným hmotám výhodnější.
Snížení spotřební daně na pár měsíců nic nevyřeší, ceny ropy na burzách vláda stejně neovlivní. Jde jen o vrchol populismu a přetvářky politiků, kteří se tváří, že něco řeší.