Nová nástupiště na Masarykově nádraží budou kratší než jinde. Jednotky se jim musí přizpůsobit
Podle vedení města i SŽ to na kapacitu nebude mít zásadní vliv.
Už několik měsíců měla být na pražském Masarykově nádraží v provozu nová severní nástupiště. Ta vznikají na místě bývalých provozních budov, v budoucnu je mají využívat vlaky směrem na Kladno a na letiště.
Už v září se však objevily technické problémy s novou platformou, která nad kolejišti propojí oblast Florence s Opletalovou a Hybernskou ulicí. Správa železnic (SŽ) zjistila, že dílčí část platformy nemusí být dostatečně vyztužená, musí zde tak vzniknout nový pilíř. Dokončení se tak neurčitě odsunulo až do průběhu tohoto roku.
Zpoždění však není jediným problémem, který se s novými nástupišti pojí. Budou totiž o několik metrů kratší, než se původně předpokládalo.
„V roce 2020 jsme udělali dohodu se SŽ, že všechna nástupiště budou mít po rekonstrukcích délku 220 metrů, aby je mohly využívat nové soupravy spojené do délky 2×110 metrů,“ uvedl tehdejší pražský náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr.
S touto délkou souprav se podle něj počítalo i v tehdy připravované soutěži na nového dopravce a jím nakupované jednotky EMU 400 pro pražskou příměstskou dopravu.
Pak však podle Scheinherra přišla SŽ s tím, že nová nástupiště na Masarykově nádraží tuto délku splňovat nebudou. Místo toho se staví o délce 212 metrů, tedy pro dvě spojené 106metrové soupravy.
Město ani SŽ problém nevidí
Nyní finišující tendr konkrétní délku souprav neřeší a obsahuje jen požadavek, aby jednotky byly v souladu s požadavky SŽ. Dopravci a výrobci tak v soutěži nabídnou jednotky délky 106 metrů, místo 110 metrů.
„Je to sice jen osm metrů, ale každý metr znamená nižší kapacitu. A vzhledem k vytíženosti tratí, kdy nemůžeme přidávat další vlaky, je to brzda navýšení kapacity na další desítky let,” dodává Scheinherr.
Podle SŽ jsou na Masarykově nádraží, které prochází miliardovou rekonstrukcí, velmi stísněné prostorové poměry. Zmíněná délka nástupišť pro vlaky o délce 212 metrů vychází podle SŽ ze studie, kterou si správa nechala vypracovat v roce 2019 na základě požadavku organizací IDSK a ROPID.
„V tomto dokumentu se v regionu metropole a středních Čech počítá s osmivozovými jednotkami o této délce. Při navrhování nástupišť v Praze a Středočeském kraji nyní právě s touto délkou počítáme,“ tvrdí SŽ.
Až k zarážedlu
I přes tuto zkrácenou délku bylo však projektování nových nástupišť na Masarykově nádraží problematické.
„Aby šlo umožnit provoz vlaků o celkové délce 212 metrů, bylo nutné pro rekonstruovaná i nová nástupiště využít zcela hraniční hodnoty vůči normám: vlaky tam například budou jezdit až k samotnému dynamickému zarážedlu, běžně přitom zastavují přibližně 10 metrů před ním. Museli jsme také snížit vzdálenost mezi koncem nástupiště a odjezdovým návěstidlem atd.“ popsala pro Zdopravy.cz mluvčí SŽ Nela Eberl Friebová.
Obří platformu nad Masaryčkou musí podepřít dodatečný sloup. Náklady chce SŽ vymáhat
Problém v délce nástupišť nevidí ani současný pražský náměstek pro dopravu Jaromír Beránek. „To omezení se vztahuje i na většinu kolejí na hlavním nádraží. Tam je mezi severní a jižní částí nástupišť nutné zachovávat mezi soupravami bezpečnostní odstupy a délka 220 metrů by ani tam nevyhovovala,“ vysvětlil pro Zdopravy.cz.
V minulosti se podle něj pouze řešilo, že by vlaky mohly zastavovat ještě před začátkem nástupiště. „S ohledem na bezpečnostní požadavky ze strany Správy železnic jsme však nenašli shodu,“ dodal.
V současném tendru na provoz jednotek EMU 400 jsou podle něj podmínky pro dopravce a dodavatele vozidel nastaveny tak, že ani kratší délka nebude mít zásadní vliv na kapacitu.