Komplikace pro rychlovlaky z Prahy do Brna. Soud zrušil vymezení částí koridoru
Podle soudu kraj nedostatečně posoudil vliv stavby na vodní nádrž Vrchlice
Krajský soud v Praze odmítl vymezení vysokorychlostního koridoru na plánované nové trati Praha-Brno. Na návrh sedmi středočeských obcí zrušil část dokumentu Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, který dva koridory vysokorychlostní železnice vymezuje.
Hlavním důvodem bylo nedostatečné posouzení vlivu stavby na vodní nádrž Vrchlice, která slouží jako zásobárna pitné vody pro 60 000 obyvatel celého Kutnohorska a části Čáslavska. Soud proto zrušil zásady územního rozvoje v rozsahu povodí této nádrže, informoval ČTK mluvčí krajského soudu Jiří Wažik. Hejtmanství podle mluvčí Zuzany Žídkové proti rozsudku pravděpodobně podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Rozsudek soud vyhlásil včera a zatím není pravomocný, právní moci nabude vyhotovením. Účastníci pak mohou podat kasační stížnost. Žídková ČTK sdělila, že krajský úřad zatím nedostal písemné vyhotovení rozsudku. Až se s ním seznámí, s největší pravděpodobností kasační stížnost podá, dodala.
Řada obcí v okolí budoucí vysokorychlostní tratě mezi Prahou a Brnem má obavy o zdroje pitné vody. Část starostů upozorňuje i na velký zábor půdy. Ministerstvo dopravy už dříve uvedlo, že plánovaná varianta tratě vede pět kilometrů od vodního díla Vrchlice, nezasahuje tedy ani do ochranného pásma tohoto zdroje vody. Také zástupci kraje v minulosti uváděli, že se trať zdrojů vody nedotkne.
Chybějící podklady
Soud dal ale obcím za pravdu v tom, že Středočeský kraj nedostatečně vypořádal připomínky odborných subjektů, tedy ministerstva zemědělství a Povodí Labe. Tyto instituce poukazovaly na chybějící podklady, z nichž by bylo zřejmé, že výstavba železnice vodní zdroj neohrozí.
Prioritou jsou koridory, VRT může končit už ve Světlé. Nový šéf SŽ popsal své plány
Kraj měl zajistit odborné podklady k tomu, zda a jak moc mohou být dotčeny přítoky nádrže Vrchlice, aby mohl uvážit, zda lze v navazujících řízeních přijmout dostatečná kompenzační opatření, jež případný negativní vliv na tuto nádrž zmírní. „Ohrožením hlavních přítoků by mohla být narušena samotná podstata účelu této nádrže. V dané oblasti není jiný srovnatelný zdroj pitné vody a hydrologická situace není v tomto regionu uspokojivá,“ upozornil soud.
Dalším důvodem zrušení části zásad územního rozvoje byla částečná nepřezkoumatelnost. Kraj se podle soudu při pořizování aktualizovaných zásad dostatečně nevypořádal s námitkou, že nelze s dostatečnou přesností určit, zda se do vymezeného koridoru vejde i alternativní trasa vysokorychlostní tratě, které dává přednost přilehlá obec.
Krajský soud se podle mluvčího Wažika zabývá také dalším návrhem na zrušení zásad územního rozvoje. V něm napadají i zbývající část vymezeného koridoru.
