Cestujících ve vlacích okolo Brna přibývá, avšak ne všude, ukazuje KORDIS JMK

Pro udržení atraktivity příměstské dopravy je nutná odpovídající nabídka spojení, kvalita tras a rovněž spolehlivost.
V letošním roce tomu budou tři roky od zásadní obměny vozového parku na páteřních linkách S2 a S3 Integrovaného dopravních systému Jihomoravského kraje. Původní heterogenní park s velmi rozdílnou úrovní kvality byl nahrazen flotilou čtyřvozových a dvouvozových jednotek Moravia od Škody Transportation. Jejich nasazení přineslo velké zjednodušení dopravních procesů, ale především výrazné zvýšení a sjednocení kvality přepravy.
Obnova vozidel přinesla odezvu na straně poptávky po přepravě. Již krátce po plném nasazení v polovině roku 2023 byly zaznamenány na linkách S2 a S3 ve všech směrech nárůsty počtů přepravených cestujících. V návaznosti na dříve zveřejněný článek uvádíme graf, v němž je doplněn vývoj počtu přepravených cestujících na linkách S2 a S3 o čísla z jara 2025.
Hodnoty potvrzují známou skutečnost, že komfortní vozidla jsou pro nárůst poptávky nutnou, nikoliv však postačující podmínkou – jasně patrné poklesy počtu cestujících mezi Brnem a Kuřimí začátkem roku 2025 jsou důsledkem náročných výluk souvisejících s modernizací stanice Brno-Královo Pole a přilehlých traťových úseků, během kterých musela být částečně snížena dopravní nabídka a také se zhoršila včasnost. V současnosti je počet cestujících přibližně na úrovni ledna 2024.
Obrázek 1: Vývoj přepravního proudu na linkách S2 a S3 v průměrný pracovní den v obou směrech.
Pro udržení atraktivity příměstské dopravy je nutná odpovídající nabídka spojení, kvalita tras a rovněž spolehlivost. V tomto ohledu jsou pro regionální vlaky velkým rizikem, kromě náročných dlouhodobých výluk, především trasy osobní dálkové dopravy. Např. vlakům mezi Brnem a Židlochovicemi pro jízdní řád 2026 vážně hrozilo předjíždění dálkovými vlaky v Modřicích, čímž by se jízdní doba na 20 km dlouhém úseku prodloužila až na 30 minut.
Obrázek 2: Vývoj plnění jízdního řádu na linkách S2 a S3 v roce 2025.
Srovnání s vlárskou tratí
V následujícím grafu je zachycen vývoj počtu cestujících na jižní větvi linky S3 a na lince S6. Zatímco na lince S3 došlo v uplynulých letech jak k investicím do infrastruktury (modernizace tratí do Židlochovic a Hustopečí), tak k obnově vozidel, linka S6 na tyto významné kroky teprve čeká. Ze zobrazeného trendu je tedy naprosto zřejmé, že nárůst počtu cestujících v regionální dopravě není vůbec samozřejmostí ani v metropolitních oblastech, kde se zvyšuje počet obyvatel v periferních sídlech, a tedy i počet dojíždějících do metropole. V případě linky S3 je navíc nutno uvést, že po jejím přesměrování do Hustopečí se část cestujících z Břeclavska přesunula do linky R13 a nárůst počtu cestujících je tedy ve skutečnosti ještě výraznější.
Obrázek 3: Vývoj přepravního proudu na linkách S3 a S6 před Brnem v průměrný pracovní den v obou směrech (od podzimu 2021).
Částečné opatření – nevyužitý potenciál
Na dalším grafu je zobrazen dlouhodobý vývoj přepravního proudu na rameni Náměšť nad Oslavou – Zastávka – Brno, a to profilu Vysoké Popovice a také v profilu Brno. Na tomto rameni docházelo k postupnému úbytku cestujících, který se zrychlil v období stavebních prací na trati (byť v roce 2023 stavební práce neprobíhaly). Po dokončení modernizace úseku Brno – Zastávka u Brna a nasazení moderních elektrických jednotek dochází na stávající lince S4 k výraznému nárůstu počtu cestujících již po prvním roce provozu, v úseku za Zastávkou směrem na Vysočinu je však zaznamenám další úbytek cestujících, který má dozajista souvislost s vynuceným přestupem v Zastávce.
Obrázek 4: Vývoj přepravního proudu na lince S4 (resp. S4 a S42) v průměrný pracovní den v obou směrech
V investicích je nutno pokračovat
Je zřejmé, že bez investic do infrastruktury a vozidel nemůže být regionální železniční doprava dostatečně atraktivní a plnohodnotně zastávat roli páteře integrovaných dopravních systémů. Klíčové jsou přitom investice, které umožní propojit regionální centra s metropolí.
V jihomoravských Hustopečích činíval denní obrat v pracovní den 350 cestujících, přičemž o víkendech byla trať bez dopravy. V současnosti nádražím projde cca 1350 cestujících v pracovní dny a cca 750 o víkendech. V Židlochovicích, kam se vlaky vrátily po 40leté přestávce v prosinci 2019, činí obrat v pracovní dny cca 1850 cestujících a cca 800 o víkendech.
V Jihomoravském kraji existuje několik dalších příležitostí pro posílení významu regionální železnice. Na prvním místě je to Boskovická spojka, která za relativně malé investiční i provozní náklady umožní zavedení přímých vlaků v relaci Brno – Blansko – Boskovice, a to pouze úpravou trasy nynějších vlaků končících v Rájci-Jestřebí či Skalici nad Svitavou. Projekt má platné územní rozhodnutí, realizace dalšího stupně dokumentace je však stále odkládána.
Z investičně náročnějších staveb je nutno zmínit modernizaci a elektrifikaci úseku Blažovice – Kyjov, která je nutnou podmínkou pro nasazení moderních elektrických jednotek (resp. BEMU) na linku S6 Brno – Veselí nad Moravou – Staré Město a případný nárůst rozsahu dopravy. V tomto případě je dokončována dokumentace pro provedení stavby.
Modernizace trati do Zastávky přinesla dílčí výrazné zlepšení, přestup v Zastávce je však bariérou. Pokud se s využitím akutrolejových jednotek (BEMU) podaří co nejdříve obnovit přímé vlaky v relaci Brno – Náměšť nad Oslavou – Třebíč, lze očekávat růst počtu cestujících nikoliv lokálně, ale v celé délce úseku.
Úspory provozních nákladů
Zvyšování kvality regionální dopravy, ať už v podobě postupné obnovy vozidel či nárůstu rozsahu dopravy je spojeno s náklady pro objednatele veřejné služby. Např. nové dopravní řešení a nasazení moderních elektrických jednotek RegioPanter na linku S4 Brno – Zastávka znamenalo zvýšení ročních provozních nákladů na tuto linku o cca 80 mil. Kč. V situaci omezených finančních prostředků daných rozpočtovým určením daní pak objednatel musí rovněž podnikat kroky, které růst nákladů na veřejnou dopravu omezí, aby celý systém zůstal ufinancovatelný. Takovými kroky je přechod na elektronické jízdné spojený s omezením sítě prodejních míst či redukce vlakového doprovodu.
Obrázek 5: Nasazení moderních vozidel na linkách IDS JMK.












