Hlavně se neinspirujme na Slovensku. Plošné mýto je drahé a regulační funkce se přeceňuje, míní Česmad
Stát by se měl po dohodě s obcemi a kraji rozhodovat, kde si přítomnost kamionů přeje a kde ne.
K plánům nového ministra dopravy Ivana Bednárika na zavedení plošného mýta se vyjádřil svaz kamionových dopravců Česmad.
Tajemník oborového sdružení Vojtěch Hromíř uvedl, že mýtné nemá takovou regulační funkci, jak si někteří představují. Dodal, že na povíkendové schůzce s ministrem chce probírat také náklady, které jsou s celoplošným mýtem spojeny.
„Proti zpoplatnění všeho mluví i další argumenty, ale ty už bych nechal na diskuzi s ním. Žijeme tu s mýtem od roku 2007 a máme s ním bohaté zkušenosti, stejně tak i s mýtným systémem na Slovensku. V tomto bychom se rozhodně inspirovat neměli,“ dodal Hromíř.
Smyslem zavedení plošného mýtného systému není podle ministra dopravy Ivana Bednárika zdražit dopravu a vydělat více peněz, ale zajistit přehled o pohybu těžkých vozidel a lepší kontrola nad nákladní kamionovou dopravou i kvůli případům přetěžování vozidel.
„Jsem zastáncem toho, že má stát vědět, kudy nákladní doprava jezdí. Pokud to nebude zjišťovat, pak postrádá logiku, proč měnil mýtné brány na satelitní systém,“ řekl Bednárik v rozhovoru pro ČTK.
Satelitní mýto je podle něj klíčové především jako zdroj dat, nikoli jen jako nástroj výběru peněz.
„Máme však horší stav silnic, protože jezdí víc kamionů. Problém je, že jezdí také po silnicích, kde mýto nevybíráme,“ řekl. Těžká doprava tak zatěžuje i komunikace, které na takovou zátěž nejsou stavěné.
Sazba bude i nulová
Bednárik v úterý řekl serveru Zdopravy.cz, že zvažuje postupné zavedení plošného mýta, aby kamiony neobjížděly placené úseky po silnicích, které na těžkou dopravu nejsou stavěné. Uvedl, že bude nastavena různá výše sazeb, pomocí kterých bude možné dopravu regulovat. Později dodal, že na některých silnicích by byla sazba nulová.
Stát by se pak podle něj mohl po dohodě s obcemi a kraji rozhodovat, kde si přítomnost kamionů přeje a kde ne. Na nežádoucích trasách by pak bylo možné nastavit vyšší sazbu mýta, aby se doprava přesunula jinam.
Nyní mýto provozovatelé vozidel nad 3,5 tuny platí na 1385 kilometrech silnic první třídy a všech kilometrech dálnic. Loni dopravci v Česku zaplatili na mýtném 17,161 miliardy korun.
Od začátku letošního roku do konce října pak provozovatelé vozidel nad 3,5 tuny zaplatili za užívání českých dálnic a vybraných silnic první třídy 16,1 miliardy korun, meziročně o 11,6 procenta více.
Podle ministra Bednárika tvoří mýto zhruba deset až 20 procent nákladů na dopravu a Česko patří v rámci EU spíše k levnějším zemím.
Bednárik připustil, že navrhovaná opatření by vyžadovala legislativní změny a politickou shodu. „Nevím, jestli se mi to podaří prosadit. Říkám to, co si myslím. Uvědomuji si, že k tomu bude potřeba souhlas koalice i parlamentu,“ uzavřel ministr pro ČTK.