Testy syntetické nafty HVO u RegioFoxů ukázaly mírně vyšší spotřebu. Rozhodne až zima
Cenový rozdíl HVO a klasické motorové nafty se snižuje. Klíčové však bude zavedení povolenek i na paliva.
Testování palivové směsi syntetické nafty HVO a klasické nafty v podmínkách reálného českého železničního provozu bude brzy v polovině.
Ověřování začalo letos v dubnu na třech jednotkách RegioFox na tratích Rakovník – Beroun a Beroun – Rudná u Prahy – Praha. Předcházel tomu výběr vhodné palivové směsi a její atestace a zkušební jízdy na okruhu v Cerhenicích.
„Pokud se týká výsledků emisního měření, tak tam palivo splňuje přesně všechno, co jsme očekávali. Tedy razantní snížení produkce CO2,“ uvedl pro Zdopravy.cz radní středočeského kraje pro dopravu Petr Borecký.
Dodal, že v rámci spotřeby a provozních nákladů jsou výsledky o něco horší. „Tam jsme zhruba o čtyři procenta nad tím, co bylo předpokládáno, ale to není nic dramatického,“ řekl Borecký.
Jako palivo nakonec nebylo vybráno 100% HVO, které se v Česku nabízí už na řadě čerpacích stanic a využívají ho zejména kamiony, ale směs Optimal Diesel PRO s 20procentním podílem HVO od společnosti Čepro.
České dráhy testují syntetickou naftu. Vlaky na rostlinný olej HVO vyrazí na trať do Berouna
V aktuálním ceníku státního distributora paliv se tato směs (u které však Čepro nyní uvádí jen 15% podíl HVO) nabízí jen o korunu na litr dráž než motorová nafta. Za plnohodnotné HVO100 si zájemci musí oproti naftě připlatit šest korun na litr.
„HVO je v dnešních podmínkách dražší než diesel,“ připouští Borecký. Velká výhoda čirého syntetického paliva vyrobeného z odpadních olejů a tuků je však podle něj v tom, že snižuje emise až o 90 procent, což se od roku 2027 zúročí po zavedení emisních povolenek ETS2. Ty budou totiž zahrnovat i dopravu.
„Při použití HVO u stávajících motorových jednotek v porovnání s nákupem nových elektrických jednotek a elektrifikací nevychází ekonomický dopad vůbec tak špatně,“ vypočítává Borecký.
České dráhy jsou spokojeny
Na testování paliva spolupracuje kraj jakožto objednavatel dopravy, samotné spoje vypravují České dráhy. Podle mluvčího dopravce Filipa Medelského zatím nelze z testů vyvozovat závěry, klíčové bude pro ČD zahrnout i provoz v období zimních měsíců.
„Prozatím se testovací provoz jeví pozitivně, za období duben – srpen 2025 jsme nezaznamenali žádné negativní vedlejší efekty užívání příměsi HVO do paliva, a to jak na samotných jednotkách a jejích komponentech (filtry, motory, palivové nádrže, atd), tak na výdejních technologiích pohonných hmot,“ uvedl mluvčí.
Podle výpočtu dodavatele směsi Čepra došlo za 5 měsíců k úspoře CO2 ve výši 117 tun, což představuje snížení emisí o 17,6 % oproti běžnému provozu na běžné palivo.
Motoru je to jedno
Stoprocentní HVO už nabízí v Česku celá řada čerpacích stanic, naposledy oznámila významné rozšíření nabídky tohoto paliva síť Orlen. Cena se u různých provozovatelů čerpacích stanic liší, zatímco loni bylo obecně HVO 100 o přibližně 10 korun na litr dražší než standardní nafta B7, nyní uvádí například českobudějovická pumpa Lašek rozdíl pouze 5,40 Kč.
Palivo je plně kompatibilní s většinou moderních dieselových motorů bez nutnosti technických úprav. Jeho hlavní ekologickou výhodou je schopnost snížit emise CO2 až o 90-95 % ve srovnání s konvenční motorovou naftou, a to v celém životním cyklu – od výroby po spotřebu.
V Česku se zkouší prosadit syntetická nafta. HVO je čiré, vyrábí se z tuků a olejů
HVO vyrobený z různých zdrojů se kvalitativně liší. Rozdíl je především ve způsobu čištění, spotřebě vodíku a především emisní stopě. Pokud je HVO vyrobené z rostlinného oleje určeného k výrobě paliva, započítávají se do finální emisní stopy paliva veškeré činnosti související s jeho vznikem. Přesto lze oproti fosilnímu palivu dosáhnout úspory emisí skleníkových plynů 60 až 65 %.
V případě využití použitých rostlinných olejů či tuků, jakožto odpadní hmoty, lze dosáhnout úspory emisí až 90 – 95 % v porovnání s palivem ropného původu.