Dokument: Ministr vysvětluje, jak omezit kartely na železnici
Zlepšení mají v této oblasti podle ministra dopravy přinést i PPP projekty.
Deník Zdopravy.cz ve čtvrtek informoval o problematice kartelů na české železnici. Na text reagoval ministr dopravy Martin Kupka částečnými odpověďmi na dotazy deníku Zdopravy.cz. Jeho vyjádření přinášíme níže.
Omlouvám se, že na Váš dotaz reaguji s odstupem. Chci ale odpovědět osobně a s popisem konkrétních kroků, které jsem od začátku svého působení v roli ministra uplatňoval v zájmu posílení konkurence mezi dodavateli pro českou železnici.
Odhalení kartelových dohod z let 2015–2021 (včetně) u železničních zakázek, které v těchto dnes oznámil ÚOHS, beru jako pozitivní krok a důležitý impulz ze strany ÚOHS pro český trh.
Na vysoké náklady na železniční projekty jsem opakovaně poukazoval a inicioval také sérii jednání s projektanty s cílem zkracovat už ve fázi přípravy harmonogramů stavební díla a zároveň šetřit prostředky i výběrem vhodných technických řešení a uplatňováním typových prvků. V posledních měsících v rámci soutěží uplatňuje také Správa železnic projekční cenu jako nepřekročitelnou. I to vyvolává tlak na snižování nabídek v soutěžích.
V posledním článku jste zmínil rovněž případ železničních pražců. Tady se právě v poslední době díky zapojení elektronické aukce podařilo snížit náklady na jeden pražec včetně dopravy o více než 12 %. Dáváme všemi cestami jasně najevo, že Správa železnic bude vždy důsledně vyhodnocovat ekonomickou výhodnost nabídek a v případě neakceptovatelně vysokých cen bude soutěže opakovat.
Usilujeme také o to, aby se zadávacích řízení SŽ i ŘSD mohl účastnit co nejširší okruh firem s příslušnou kvalifikací. Technická ani jiná kritéria neomezují účast zahraničních firem.
Kartel na železnici. Ministerstvo k problému mlčí, SŽ mluví o „omezení historickým dědictvím“
Při všech svých jednání v zahraničí představuji naše investiční projekty. Příkladem je i výzva španělským firmám, které mají zkušenosti s výstavbou vysokorychlostních tratí s relativně nízkými náklady, aby se zapojovaly do českých výběrových řízení.
Oba investoři už nabídky zahraničních společností v případě několika projektů obdržely. Na ŘSD již projekt i realizují, u SŽ se jedná o probíhající zadávací řízení. Věřím, že pokud se podaří úspěšně implementovat instrument PPP i na železnici, mohlo by to přinést další zviditelnění připravovaných investičních záměrů v ČR a zvýšit tak apetit zahraničních společností tendrů se účastnit.
Rozšířená aktivita ministerstva v oblasti PPP projektů i na mezinárodní úrovni může mít ve výsledku příznivý vlil na konkurenční prostředí v ČR. I to je další přidaná hodnota současného investičního úsilí.
Martin Kupka