Z plateb za povinné slevy se státu od dopravců vrátí jen zlomek, ukazují čísla ČD
Byl to jeden z argumentů vlády, když schvalovala povinné slevy pro děti, studenty a seniory. Podle jejích plánů se velká
Byl to jeden z argumentů vlády, když schvalovala povinné slevy pro děti, studenty a seniory. Podle jejích plánů se velká část peněz zaplacených dopravcům měla stejně vrátit zpět státu a krajům v podobě nižších plateb za prokazatelnou ztrátu z provozu objednávaných autobusů a vlaků.
Po půl roce fungování povinných slev pro vybrané skupiny cestujících je ale jasné, že z celkového očekávané objemu 6 miliard korun vyplacených dopravcům na povinné slevy ve výši 75 % získá stát a kraje zpět jen zlomek. Příkladem jsou České dráhy, které mají inkasovat ze všech dopravců na kompenzacích nejvíce, podle dosavadních statistik zhruba 40 % z celkového objemu vládních kompenzací za slevy. Jde tak o dvě až tři miliardy korun.
„To ovšem neznamená, že bychom měli o to vyšší celkové příjmy. Z velké části tato suma kryje ztrátu našich tržeb způsobenou zavedením slev a část také vrátíme objednatelům snížením úhrady prokazatelné ztráty,“ řekl člen představenstva Českých drah zodpovědný za ekonomiku a obchod Radek Dvořák.
Stát ani kraje však podle něj nemohou očekávat, že půjde o zásadní částky. „U dálkové dopravy počítáme, že za loňský rok bude takzvaná překompenzace zhruba 40 milionů korun,“ řekl Dvořák.
Když vyjdeme z toho, že ministerstvo dopravy za dálkové vlaky platí zhruba čtyři miliardy korun a slevy loni platily čtyři měsíce, při velmi hrubém odhadu vyjde, že se úhrady prokazatelné ztráty sníží maximálně o stovky milionů korun za rok. U krajů lze očekávat podobný vývoj.
Proč půjde zpět do státní kasy tak málo? Důvodem je takzvaný přiměřený zisk, který může podle vyhlášky dosáhnout až 5 %. Už dnes úhrady od objednatelů ne vždy kryjí všechny skutečné náklady a pětiprocentní marže, na kterou mají dopravci teoreticky nárok, je zatím v závazkové dopravě často jen nedostižným snem. Podle nové metodiky přitom může být marže ještě vyšší, až 7,5 % z vložených aktiv.
Ještě v roce 2017 vyplatil stát dopravcům za povinné slevy jen 241 milionů korun. Pravidla ale byla zcela jiná: kompenzace se týkala pouze spojů mimo objednávku státu či krajů, sleva byla nižší a neplatila pro osoby nad 65 let. Jen za poslední čtyři měsíce loňského stát vyplatil dvě miliardy korun. V této částce nejsou zahrnuty ještě platby od ledna do srpna, ty budou ale v porovnání s otevřeným kohoutkem státní kasy v posledních čtyřech měsících zanedbatelné. Letos výdaje státního rozpočtu stoupnou ještě více, tříčtvrtinové slevy zavedl stát až v září.
Stát očekává útratu až šesti miliard korun ročně. Státní platby, které se spotřebují za levnější cestování vybraných skupin, nezůstávají v dopravní infrastruktuře. Dopravu přitom čekají v příštích letech hubenější roky kvůli omezení evropských dotací, peníze na dopravní stavby či nákupy nových vozidel tak mohou brzy chybět.