Prasata, daňci i vlk. Dálnice D1 už není neprostupná zeď, los se ale nevrátí
Na silnicích v Česku ročně zahyne přes půl milionu zajíců a přes 50 tisíc kusů srnčí zvěře.
Dálnice D1 na Vysočině už nepředstavuje pro migrující faunu neprostupnou zeď, jak tomu bylo před její nedávnou modernizací. Zvířatům významně pomohly čtyři nové ekodukty, jejichž využití sleduje Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK).
„Od prvního dne, co místo opustily pracovní stroje, jsou ekodukty zvěří hojně využívané. Každou noc zde vidíme srnčí zvěř, divoká prasata, lišky nebo daňky. Zaznamenali jsme i vlka,“ uvedl na konferenci Dopravní infrastruktura v Litomyšli šéf AOPK na Vysočině Václav Hlaváč.
Některé škody jsou ale podle něj nevratné. Například definitivně skončila migrace losů z Polska na jih Čech, a to nejen kvůli původně neprostupné D1, ale i kvůli novým dálnicím v Polsku. Migrující losi se tak podle Hlaváče už nevrátí, což odsuzuje jihočeskou populaci k zániku.
„Jihočeská populace losů čítala zhruba sto kusů, k dnešku už má pouze deset až 12 kusů,“ řekl Hlaváč. Jako příklad zmaru uvedl několik let starý příběh polského losa, který tři dny na Vysočině chodil podél D1 a marně hledal cestu dál na jih. Nakonec byl ochránci přírody uspán a přenesen na druhou stranu dálnice. Systémové řešení v podobě nových ekoduktů přišlo pro losy pozdě. Fotopasti už tato majestátní zvířata nezaznamenaly.
„Fragmentace krajiny výstavbou dopravní infrastruktury je neviditelný problém, ovšem má dalekosáhlé dopady. Bariéry ohrožují populace zvěře. Uzavřené populace ještě řadu let přežívají, ale nakonec vymírají,“ řekl Hlaváč.
Vymírání přitom urychluje úhyn zvířat po střetech s auty, což se aktuálně týká především vydry. Na silnicích ročně zahyne 300 až 500 vyder, což je zhruba desetina populace. „Kvůli ztrátám na silnicích může celková mortalita překročit natalitu populace a druh může začít ustupovat. Jsme už blízko této hranice,“ řekl Hlaváč.
Mnohem větší jatka se ale na silnicích dějí u početnějších zvířat. Podle průzkumu AOPK a společnosti Evernia na českých silnicích zahyne každoročně 52 tisíc kusů srnčí zvěře, 566 tisíc zajíců a 346 tisíc ježků.
Podle agentury je důležité zachování průchodnosti krajiny, čemuž vedle nadchodů pomáhají i mosty (podchody), tunely nebo naváděcí oplocení. Agentura ochrany přírody a krajiny proto vydala ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic příručku Doprava a ochrana fauny v ČR, která problematiku prostupnosti krajiny popisuje.
„Je velmi důležité sledovat účinnost těch opatření. Všechny ekodukty jsou monitorované. Není nic horšího, než budovat za velké peníze opatření, která nefungují,“ řekl Hlaváč. Podle něj se například nikdy neprokázala účinnost pachových ohradníků, přesto se za veřejné peníze podél silnic stále osazují.
Ekodukty přitom nepomáhají jen velkým migrujícím savcům. Díky tomu, že jsou zarostlé vegetací (na rozdíl od podchodů), jim dávají přednost i drobní savci nebo plazi. Zvěř má přitom raději širší ekodukty. Dva čtyřicet metrů široké ekodukty na D1 jsou využívanější než dva dvacetimetrové.
Ekodukty jsou speciální nadchody, po kterých mohou volně žijící zvířata překonat frekventované dálnice a čtyřpruhové silnice. V Česku aktuálně existuje 37 objektů typu nadchod, které mohou sloužit pro migraci zvířat, 36 je nad dálnicí/silnicí a jeden nad železnicí.
Z tohoto počtu je 13 ekoduktů, 14 víceúčelových nadchodů a zbylé představují upravené nadjezdy původně postavené za jiným účelem, než je migrace živočichů (obvykle převedení polní/lesní cesty). Funkci dálničních ekoduktů plní také všechny tunely mimo zastavěná území obcí.
První moderní ekodukt v tuzemsku vznikl u Dolního Újezda na úseku D35 u Lipníka nad Bečvou, který se otevřel v roce 1999.
