Zelená pro Hloubětínský tunel. Praha může pokračovat s přípravou klíčové části Průmyslového polookruhu
Aktuální plán počítá se zahájením stavby v roce 2028.
Stavba Hloubětínského tunelu nemůže mít významný vliv na životní prostředí, rozhodl odbor ochrany prostředí pražského magistrátu. Klíčové úřední stanovisko znamená pro hlavní město úsporu roku až dvou let v přípravě stavby. Díky rozhodnutí nebude Praha muset zpracovat dokumentaci o vlivu stavby na životní prostředí a nechat ji projít složitějším procesem EIA. Místo toho může pokračovat v další projektové přípravě.
Rozhodnutí zveřejnil magistrát v registru EIA. Nový tunel bude klíčovou součástí Průmyslového polookruhu, který má do dobudování Městského okruhu odvádět dopravu od D1 po D8 mezi Štěrboholy a Letňany.
Samotný tunel povede pod Kbelskou ulicí a mimoúrovňově překoná přetížené křižovatky s Poděbradskou a Kolbenovou. Dlouhý bude 670 metrů, posuzovaný úsek měří necelé dva kilometry. Začíná za mostem přes hrdlořezské údolí říčky Rokytka a přírodní park Smetanka a končí před stávající MÚK Novopacká (Vysočanská radiála I). Na severní straně stavba začíná už za podjezdem pod stávající železniční tratí kvůli zkapacitnění východního jízdního pásu o jeden jízdní pruh.
Dokumentace ke stavbě tunelu už se připravuje od roku 2023. Odhadované náklady na samotný tunel byly v minulosti 5,7 miliardy korun. Aktuální dokumentace počítá se zahájením stavby v roce 2028 a dokončením v roce 2031.
Cílem stavby je zlepšit průjezdnosti po takzvaném Průmyslovém polookruhu, který se skládá z Kbelské a Průmyslové ulice. Propojuje Letňany na severovýchodě se Štěrboholy na jihovýchodě metropole. Denně po něm projedou desítky tisíc aut a plní funkci nedokončeného vnitřního i vnějšího okruhu.
„Hloubětínský tunel je stavba, která má na rozdíl od Městského okruhu šanci začít ještě v tomhle desetiletí. Zahájili jsme jeho přípravu, aby zabránil negativním dopadům městského tranzitu na Hloubětín a jeho obyvatele,“ uvedl na počátku roku pro Zdopravy.cz bývalý náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr, který stavbu inicioval.
Sedm vyjádření
Úřad v takzvaném zjišťovacím řízení řešil sedm vyjádření, z toho šest od úřadů a samospráv, jednu od fyzické osoby. Ve vyjádřeních se dokonce objevily i pochvaly: například místostarosta městské části pro územní rozvoj MČ Praha 19, životní prostředí, dopravu, bytové a nebytové hospodářství konstatoval, že „jde o precizně připravený projekt, který pomůže plynulosti provozu v oblasti Hloubětína.“
Dokumentaci připravuje sdružení Pragoprojekt – Satra – Valbek. Městská část Praha 14 požaduje některé změny například v systému uspořádání pruhů, ty ale tento stupeň dokumentace ještě detailně neřeší.
Nový tunel nemá ulevit pouze řidičům, kteří oblastí snáz projedou, ale zlepší situaci na povrchu, kde vzniknou nová stromořadí, rekreační plochy a cesty pro pěší a cyklisty. Navíc se odlehčí přetížené silniční síti v severní části města.
Město v minulosti zvažovalo, že polookruh v Malešicích rozšíří o dva pruhy, od toho však ustoupilo.
Dopravní komplikace podle představitelů města nezpůsobuje nízká kapacita silnice, ale nedostatečná průjezdnost křižovatek. Město si proto nechalo udělat studii úprav na polookruhu, která kromě tunelu navrhuje i další úpravy.
Průjezdnost křižovatek má zlepšit například vytvoření nových připojovacích a odpojovacích pruhů. Paralelně se silnicemi pro auta vzniknou v Průmyslové ulici cyklostezky, které budou odděleny od aut. V místech, kudy povedou, bude vysazena zeleň a stromy.
Už loni v prosinci Technická správa komunikací (TSK) vypsala veřejnou zakázku na projektové práce komplexní rekonstrukce a modernizace podstatné části pražského Průmyslového polookruhu, ovšem kromě samotného tunelu a mostu přes Rokytku, které se řeší v samostatných projektech.
Rekonstruovat se má 6,5 kilometru dlouhý úsek od Štěrbohol po Letňany tvořený ulicemi Průmyslová a Kbelská.
