Obrazem: Měla se odtud řídit železnice v době ohrožení. Teď unikátní kryt zničí bagry
Využili jsme jednu z posledních příležitostí kryt zdokumentovat.
Levé křídlo pražského smíchovského nádraží tvoří obyčejná kancelářská budova. V následující měsících ji srovnají se zemí bagry a potká ji tak osud pravého křídla nádraží, kde dnes už zeje stavební jáma připravená na betonáž nové opěrné zdi pro rekonstruovaná kolejiště. Z nádraží zbude jen hlavní budova s vestibulem, kterou do obří krabičky následně zabalí konstrukce terminálu Smíchov, nově přejmenovaného na Nádraží Smíchov.
Pod levým křídlem však zanikne také unikátní podzemní stavba atomového krytu, který měl v případě války poskytovat zázemí k řízení železničního provozu v celém okolí nádraží.
Vznikl v letech 1953-56 v rámci stavby současné budovy. Využili jsme jednu z posledních příležitostí kryt zdokumentovat.
Ortel vyřkla povodeň
Do krytu nouzového řízení se vstupuje nenápadnými dveřmi v suterénu. Teprve po sestoupení o patro pod zem se objevují masivní tlakové dveře, známé z krytů civilní ochrany po celém Česku.
„Kryt nebyl nikdy využíván, vybavení však bylo po desetiletí v dobrém stavu. Při povodních 2002 sem však prosákla voda a tehdy se začalo vše sypat a degradovat,“ vysvětluje současný stav objektu bývalý správce majetku Českých drah Jiří Pícha.
Správce pozemních staveb Správy železnic Petr Líbal pak ukazuje na omítce stále viditelnou rysku povodňové hladiny. Po povodních byl kryt vyřazen z evidence a při dělení majetku připadl právě Správě železnic (SŽ).
Kryt nebyl určený pro veřejnost, podobné prostory pro železničáře lze nalézt i v dalších dopravních uzlech, například v Nymburce či v areálu pražského hlavního nádraží.
„Vím o dalších bunkrech pod nádražími, které už také neslouží svému účelu,“ uvádí Pícha. Zmiňuje třeba zrušené žižkovské nákladové nádraží, které se právě v těchto dnech předává do rukou Prahy.
Obrazem: Na smíchovském nádraží začalo bourání. V únoru zmizí mosty, začne stavba 4. nástupiště
Na tom smíchovském bylo unikátní třeba původní podlahové topení, které předběhlo svou dobu. „Po zprovoznění budovy však do 10 let popraskalo a muselo se vyměnit za klasické“, popisuje Pícha.
Původní funkci krytu prozrazuje například detailní mapa nádraží se všemi objekty a kolejišti na zdi či pozůstatky telefonu.
Z krytu vedly nouzové východy do ulice, které se zrušily už při stavbě metra v 80. letech. Další pak vedou do kolejišť nádraží. Kryt má dvě akumulátorovny, ve kterých jsou stále tlející baterie, vlastní zdroj vody, elektrickou rozvodnu a několik systémů vzduchotechniky pro případ hermetického uzavření při atomovém výbuchu a následné kontaminaci.
„ČD připravovaly projekt na rekonstrukci budovy i krytu, stejně tak poté i SŽ. Ale vstoupilo do toho město kvůli chystanému terminálu. Kryt se tak s celým křídlem zbourá bez náhrady. Stejně se přechází na dálkové řízení a neměl by tak smysl,“ uzavírá náš průvodce.
