Obrazem: Měla se odtud řídit železnice v době ohrožení. Teď unikátní kryt zničí bagry
Podzemí kryt pro nouzové řízení železnice pod pražským smíchovským nádražím. Foto: Zdopravy.cz / Jan Nevyhoštěný
Využili jsme jednu z posledních příležitostí kryt zdokumentovat.
Ze snímků je patrné, že kryt nezničila jen povodeň. Větší část vybavení chybí, byla patrně rozkradena již před povodní. Byl jsem velitelem krytového družstva podobného krytu v jednom podniku a ještě v 80. letech minulého století musely tyto kryty být plně vybaveny a fungovat. Pravidelně se zkoušely funkce veškerého vybavení. Po Černobylské havárii jsme aktivovali Geigry a měřili radioaktivitu.
Zajímavé s těmi Geigry. Technici na šachtách v ČSUP, je museli cca třetí den odevzdat pod zámek.
„Přece nezrušíte vládu jen proto, že je celá země zničená! Destrukce je hrozivá i bez toho aby ji ještě zhoršila anarchie.“
–sir Humphrey Appleby
Měl jsem možnost projít si obdobný kryt na nádraží v Brně Králově Poli. Byl o něco menší, ale k jeho zařízené bylo použito stejného vybavení. Tzn. že se stavěli a vybavovali podle jednotného vzoru.
Železnice je neustále v ohrožení. Odkud to teď budou řídit? Asi se schovají pod výtoňský most…
Např?
Když dokáže koridorovou trať vyřadit na x hodin malá bouřka, trochu sněhu tak k čemu takové tlachy.
EMP nebo úder proti CDP, rozvodny a ve většině případů je vymalováno.
Koridorovou trať dokáže na několik let vyřadit i údržba a žádný dopravní armageddon se nekoná.
Všiml jsem si v Hranicích v suterénu opuštěného domu s cedulí „České dráhy“ nedaleko obchodu Hruška něčeho podobného.
No nevím jestli je nejlepší nápad stavby tohoto typu bourat bez náhrady. Bezpečnostní situace (nejen) v Evropě je dost nejistá a po tom co ten oranžový narcis a tupan předvádí v bílém domě se kryty všeho druho můžou ještě hodit.
Ta stavba je z bezpečnostního pohledu dneška úplně k ničemu…
Otázka je, zda to vůbec někdy mělo nějaký smysl. Vlaky pořád ještě v drtivé většině případů řídí živý člověk, a když může být strojvedoucí na mašině, tak asi může být dispečer také někde v běžné či provizorní budově. A běžný kryt zase nepotřebuje masivní přetlakové dveře, vlastní vodovod apod.
Dneska je spíš užitečné, aby to šlo řídit prakticky odkudkoli, třeba jen s tabletem. Jakmile je vše důležité soustředěné na jedno místo, je to velmi zranitelné.Jak je vidět na Ukrajině, dnes je potřeba umět přestát cílený útok dronů, ne atomovou bombu svrženou na Prahu.
Mašinu můžete řídit i v atomborde-u a s plynovou maskou – ten vlak je venku, kde bude stejně spad a kontaminace v takovém případě vždycky.
Ale řídit stanici můžete z klidu v podzemí, v nekontaminovaném prostředí , s filtrovaným vzduchem. Není nutné (když se to dá realizovat), aby výpravčí nebo dispečer byli celý den v atomborde-u někde na povrchu a s plynovou maskou, když mohou sedět v klidu někde jinde.
A v okamžiku nějakého jaderného výbuchu bude stejně dálkovina celá v háji, takže se bude jezdit tak akorát s klackem a v lepším případě i na hubu.
V případě atomového výbuchu se jezdit nebude. V případě útokú termobarickými zbraněmi to také moc nepůjde. Ani těmi klasickými. Bez kolejnic to moc nejde prostě. Řídit pak můžete co chcete. Smysl žádný kryt tohoto typu nemá. Má smysl mít možnost řídit provoz místně a mít utajené záložní pracoviště ideálně pod zemí, odkud se dá řídit dálkově a dělat koordinaci pro místní řízení v případě nemožnosti řídit dálkově. Ale přes zaměřené území žádný provoz probíhat nebude. Možná tak v Rusku. To je totiž sebevražda. Atom bordel vás před zářením neochrání. A projíždět chemicky zaměřeným územím znamená roznášet kontaminaci.
Co bude po úspěšném jaderném útoku je v podstatě jedno a nemá to smysl řešit. Svět by byl v takových sračkách že vláčky by ani nebyli na seznamu problémů k řešení.
Definitivní zastavení provozu na lokálkách?
Nešlo tam aj o to, že hrozí, pri zásahu alebo havárií vlaku prevážajúceho nejakú nebezpečnú látku zrovna v stanici alebo pri cielenom chemickom útoku, zamorenie pristoru stanice paramy nebezpečnej látky alebo splodinami jej horenia, v takom prípade má filtroventilácia ochrániť personál riadenia dopravy pred nadýchaním sa tých škodlivín, (rušňovodiči prechádzajúcich vlakov by použili plynové masky), (hovorím o situácií za vojny, kedy nie je prípustné zastaviť prevádzku do vyriešenia havárie, v takto veľkej stanici sa dá rozumne predpokladať, že aspoň časť koľajiska zostane použiteľná).
A ještě dodatek. To, aby jste právě přestál útok dronů, vám právě spolehlivě zajistí ten atomový kryt. Když to přežije malý atomový výbuch, tak to s velkou pravděpodobností přežije i útok dronem.
Což se nedá říct, pokud bude výpravčí někde v budově na povrchu 🙁 🙁
A bude ten dron tušit, kde je ten dispečer s noťasem, kteryýto nějak nouzově řídí?
Jenže ten útok dronů nebude mířit proti atomovému krytu, ale proti kabelům, které z toho krytu povedou nechráněné. A protože ten atomový kryt je drahý a je jenom jeden, stačí zničit těch pár míst kolem něj, kudy vede to vedení.
Když místo jednoho atomového krytu postavíte daleko levněji dvacet protidronových, máte daleko větší šanci, že alespoň část infrastruktury přežije.
Vim o jednom krytu též určenému k řízení dopravy, má jen jednu malou chybku, je plný radonu
Radon se dostává z podloží i do obytných budov, škol, kde je trvale nebezpečný. Zateplováním budov se situace zhoršuje. Kryt by se musel v aktivním provozu přetlakově větrat a byl by využit relativně krátkou dobu.
Technická. Výbuch jaderné zbraně doprovází elektromagnetický puls, který v dotčeném území vyřadí všechnu elektroniku, která proti tomu není dostatečně chráněna (a lze ho vyvolat i jinými způsoby, než úderem JZ na povrch Země). Lze předpokládat, že elektrotechnika ZABZAŘ / řízení provozu vůči tomu nebude zcela imunní. Ať už bude dispečnik v krytu, nebo ne, řízení provozu po následcích elektromagnetického pulsu asi bude jiné a na tom žádný kryt nic nezmění. Smyslem krytu s dispečinkem ale může být spíše udržení provozuschopnosti v době ohrožení / leteckého poplachu a koneckonců i ohrožení přesnými údery raket a dronů. CDP je oproti tomu dost… Číst vice »
Já ale píšu o tom, že je rozdíl mezi krytem protileteckým a protiatomovým.
Pokud jde „jen“ o samotné záření, spad, bohatě stačí nadzemní prostora patřičně vybavená. SPRÚ – Stálý protiradiační úkryt.
Pak je ještě SPRÚ – Z (zesílený).
Improvizovaně ten první lze zřídit v případě potřeby téměř kdekoli. Nemá (a taky se nestavěly) smysl stavět „betonová podzemní monstra“ někde v třeba v pohraničí, kde nebyl žádný strategický cíl.
Pěkný Urbex!
Spís bych ho zrenovoval..
Udivuje mě, že ty baterie už dávno někdo nenechal řádně zlikvidovat… Radši to tam nechají vytékat, ať žije ESG v podaní SŽ…
Pokud ty baterky nejsou děravé, chci je za odvoz.
No do Války na Ukrajině jsme si také mysleli, že válka velkého rozsahu v Evropě být nemůže, že spolu budeme obchodovat.
Komunisté to s obranou přeháněli, my na to dost kašleme.
Ve Švýcarsku a Rakousku má každý větší dům podzemní kryt.
Tohle ale není kryt civilní ochrany pro veřejnost, aby se lidi měli kde schovat před padajícíma troskama nepřátelských dronů. Tenhle kryt měl sloužit pro řízení dopravy, což je koncepčně naprostý přežitek, munici která takový bunkr přesně zasáhne a zničí v dnešní době dají dohromady nějak i ti rusáci.
Bohužel už od druhé světové se ví, že je civilní obrana, pouze pro uklidnění paniky. Jde o to jaké zbraně se použijí.
Tak nějaké i nepříliš odolné kryty mají smysl ve scénářích, kdy se město dostane na dostřel dělostřeleckých systémů (cca 40 km), salvových raketometů (vyšší desítky km), popř. nějakých shahedů, byť tam je to riziko menší. Nicméně k tomuto účelu vesměs poslouží i panelákové sklepy nebo v nejhorším i nadzemní prostory někde uprostřed železobetonové budovy. Kryty schopné odolat přímým zásahům balistických raket či leteckých bomb, má smysl stavět leda tak pro nějaké sklady munice a strategická velitelství, nákladnost dalece převyšuje přínos ochrany těch pár lidí, co se do nich vejdou, jakkoliv cynicky to může znít. O jaderných krytech nemluvě. Velmi dobrým… Číst vice »
Ve Švýcarsku ano, v Rakousku rozhodně ne.
Akorát význam železnice s rostoucí dálniční sítí upadá, rozhodně není pto fungování státu potřeba.
No pro fungování státu v době míru se to asi dá kamiony nahradit.
Ale vlak s 20 vagony tanků na frontu opravdu kamiony nenahradíte.
Tanky dojedou samy. V době války se na nějaké poškození silnic s**e.
1000 km tanky po vlastní ose určitě nedojedou.
Jo, a teď tu o tom kolik máme pojízdný tanků a těch vlaků. Vlastně se můžeme podívat i jak se dostává technika na různá cvičení. Železnice už žádný extra význam prostě nemá.
Okolo 50 kusů…
Právě že nahradíte… Na dálku se tanky už dneska dost běžně přepravují na podvalech, nebo po vlastní ose. V prvním případě to obvykle je i rychlejší než vlakem, v druhém nijak zásadně pomalejší. Dlouhé vojenské vlaky mají význam jen v „bezpečném zázemí“ ale tam zase nebývá moc problém s tím řízením…
Tady je zase odborníků na vojenskou logistiku… Prakticky veškerá pásová technika a drtivá většina kolové techniky jede na Ukrajinu vlakem.
Tak v rámci Host Nation Support máme ještě jak v silniční, tak železniční dopravě výrazné výzvy. Což dokládají požadavky MLCC ve zprávách které pravidelně zasílá
Jen aby někdy nechyběl , v bačkorách v Dlážděný a v trianglu to není na vždy
Pochvala pro autora za postřeh a smysl pro detail. Foto kladiva s uhnilou násadou nemá chybu. 🙂
Zajímavé, tady to jde a v Berouně je kvůli krytu barierový přístup do podchodu s výtahem s třemi stanicemi na čtyřech metrech výšky. 😀
Neschopnost čehokoliv je hlavní vlastností SŽ.
Vy víte jaké okolností rozhodovaly o další existenci/neexistenci krytu v Berouně? Kdo všechno do toho hovoří? Je to záležitost výlučně v pravomoci SŽ?
Lehko se „okopávají“ kotníky, když se nezatěžujete doložením více relevantních fakt … Vy jediný schopný …
Ano, vyjednávací schopnosti SŽ jsou známé.
Díky za info – když jsem tam tu opičárnu viděla, naprosto jsem nechápala, proč to nešlo jinak, lépe, smysluplněji…
Jak by to vůbec bylo, kdyby nepřítel vybombardoval CDP? Jak se pak bude železnice řídit?
A co když je vybombarduje přítel, dneska nevíš, kdo je kdo.
Aktuálně platí román od Jiráska. 😀
Psohlavci nebo Věk z Dobrušky? 🙂
Který román máte na mysli? Aktuálně přichází v úvahu Temno, Proti všem nebo Mezi proudy.
Zatím zřejmě ten prostřední, hlavně aby zbývajících nebylo potřeba. I když sám autor byl také proti dost věcem, viz jeho postoje společně s Eliškou Krásnohorskou v „Brdské otázce“.
No v takové situaci stejně bude železnice přepravovat asi jen armádu (a to ještě pokud to nebude příliš rizikové), nejnutnější strategické náklady a případně evakuační vlaky. To se asi nějak vyjezdí vždycky, i kdyby to mělo být pomocí vysílaček, telefonů a mobilních aplikací…
Civilní vlaky jezdit nebudou a vojenské se vyjezdí na telefonické doruzumívání, které zajistí spojaři.
Záložní pracoviště, dočasný přechod na lokální řízení atd.
Centralizovaně máte řízenou kompletně energetickou přenosovou soustavu a taky to nikdo jako zásadní problém nevidí. Stejně tak je hodně centrálně řízený letecký provoz.
Bude se jezdit na žezlo? 🙂
Tehdy existoval předpis, tuším D22? Měly být v provozu jen některé stanice a vlaky by jezdily ve sledu tzv. „na dohled“. Křížování jen v těch obsazených. V tomto předpisu byly také návěsti „Letecký poplach“, „Hloubkový letec“, „Konec zamořeného místa“.🤣
Pak se přejmenoval na D3?
/s