Nové tunely pod Prahou získaly souhlas ministerstva. Metro S bude pro město dopravní revolucí
Pod hlavním nádražím vznikne nová dvoupatrová stanice.
Správa železnic oficiálně představila budoucí podobu nových tratí v pražském železničním uzlu. O schválení kompromisní varianty tunelů informoval deník Zdopravy.cz loni v říjnu. Nyní trasu danou studií proveditelnosti potvrdila i Centrální komise ministerstva dopravy. Stavět by se mělo začít okolo roku 2035.
Více zastávek, ale bez podzemního nádraží Opera. Výbor určil trasu tunelů pod Prahou
Schálená varianta počítá se dvěma samostatnými trasami v tunelech a s dvoupatrovou centrální stanicí pod hlavním nádražím. V rámci kompromisu dohody se Středočeským krajem byla tato verze doplněna o další podzemní zastávky.
Schválená varianta N2FK železničního uzlu Praha (ŽUP). Zdroj: SŽ
Nakonec zvítězila kompromisní varianta N2FK. Vzešla z návrhu označovaného jako „N2 – Rychlý průjezd“, který počítá se vznikem dvou podzemních tratí Praha-Vršovice – Negrelliho viadukt a Praha-Smíchov – Praha-Libeň a zastávkami Karlín a Václavské náměstí. K nim se v upravené variantě přidaly ještě zastávky Karlovo náměstí a Florenc.
Doplnění zastávek na žádost kraje i Prahy však linky zpomají. „Bavíme se o jednotkách minut, ale lidé to zase ušetří na přestupu,“ uvedl radní pro dopravu Středočeského kraje Petr Borecký.
Doplnění stanic bylo podle ministra Martina Kupka výsledkem diskuzí a debat, kde nakonec všichni našli shodu. Vlaky sice pojedou pomaleji, ale veřejná doprava funguje jako síť a zrychlení v jiných částech uzlu zase přinese jiné benefity.
Důležité bude pro extrémně náročný projekt sehnat finance. „Zapojení soukromého kapitálu je více než vítáno, budeme tedy přemýšet jak o PPP, tak o podpoře z EU. Peníze by se rozhodně na takto důležitý projekt najít měly,“ uzavřel Kupka.
Dokončení v roce 2047?
Důvodem budování tunelů označovaných někdy jako „metro S“ či „Nové spojení II“ je stále větší popularita příměstských vlaků v metropoli u cestujících. Správa železnic proto už před několika lety zadala studii proveditelnosti, která řeší budoucí podobu pražského železničního uzlu.
Centrální komise ministerstva dopravy vybrala nejvhodnější variantu, v rámci které se v centru Prahy vybudují dvě tunelové trasy v délce 10,6 kilometru a pět nových stanic. Tunely se protnou ve dvou úrovních v centrální stanici pod hlavním nádražím.
„Jeden povede pod stávajícími podchody na nástupiště, druhý pak bude ještě o úroveň níže. Obě části stanice propojí tunel s eskalátory, vestibuly se budou nacházet na náměstí Winstona Churchilla a v nové odbavovací hale hlavního nádraží,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.
Kapacita každého tunelu bude až 16 vlaků za hodinu v každém směru.
„Vzniknou podzemní zastávky v Karlíně, na Václavském náměstí a Karlově náměstí a také částečně zahloubená zastávka na Florenci. Nové trasy pomohou oddělit dálkovou a regionální dopravu. Tím se udrží komfort cestování, navíc při minimálním dopadu na životní prostředí. Předpokládané celkové náklady této varianty jsou ve výši 185 miliard korun,“ přibližuje ředitel odboru přípravy staveb Správy železnic Pavel Paidar.
Schválený záměr se nyní zanese do strategických dopravních plánů, při jeho přípravě bude Správa železnic spolupracovat se státními institucemi i samosprávou. Dojde také k úpravám zásad územního rozvoje a územních plánů.
„Potřebujeme nyní trasy hlavně dostat do územních plánů. Technické řešení budeme dál optimalizovat a doplňovat. Jde o velmi rozsáhlý projekt a dopad na město je nesporný,“ dodal Paidar.
Síť nových tunelů pod Prahou se opět přiblížila. Studie je hotová, má tři varianty
Studie proveditelnosti železničního uzlu Praha řešila tři základní návrhy a dodatečně ještě dvě modifikace jednoho z nich. Jedna alternativní varianta obsahovala dvě velké stanice pod hlavním nádražím a Václavským náměstím, mezi nimi by vlaky využívaly společný čtyřkolejný úsek.
Druhá počítala s jednou centrální stanicí s názvem Opera. Původní řešení vybrané varianty bylo založeno na rychlejší obsluze s menším množstvím zastávek.
200 miliard
Současná studie proveditelnosti neřeší zdroje financování stavby, je však jasné, že bude extrémně náročné. Hodnota 185 miliard je však nižší, než se předpokládalo, loni se hovořilo o cenovce 200 miliard korun v současných cenách. Ceny realizace však budou vyšší o inflaci v následujících desetiletích.
U povrchových úseků se počítá se zahájením výstavby v roce 2035, u podpovrchových pak o dva roky později. Výstavba tak potrvá mezi lety 2035 a 2047.