„Kapitán byl unaven, nedostatečně mentálně připraven.“ Dokument popisuje problém letu Smartwings
Kapitán vyhodnotil jako důvod zpomalené reakce únavu.
Výcvikový let společnosti Smartwings mezi Prahou a Košicemi z poloviny září letošního roku se dostal na seznam událostí, které řešil Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN). Z veřejně dostupného materiálu vyplynulo, že výcvikový let nového pilota z Prahy do Košic proběhl v době, kdy byl kapitán letadla zodpovědný za celý let unaven.
Let Boeingu 737-800 Smartwings proběhl 16. září letošního roku. Pilot ve výcviku přistával v Košicích s málo zvednutou přídí. Jde o situaci nazývanou v letectví jako flare, tedy lehké zvednutí přední části letadla pro snížení rychlosti při přistávání a minimalizace rizika tvrdého přistání. „Letoun tvrdě dosedl na runway bez podrovnání, nebyl poškozen,“ uvedl ÚZPLN v pravidelném čtvrtletním přehledu událostí, které pro bezpečnost letectví představují významné riziko. Smartwings událost oznámily samy.
Kapitán letu uvedl, že přestože byl zodpovědný za převzetí řízení, nebyl na to dostatečně mentálně připraven. „Kapitán zhodnotil náročnost jednotlivých sektorů výcvikového letu a dalších okolností a vyhodnotil, že hlavním faktorem, který se podílel na vlastní zpomalené reakci při přistání, byla únava. Ani jeden člen letové posádky neoznámil provozovateli únavu standardním způsobem,“ uvádí zpráva.
Mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková uvedla, že společnost se řídí pravidly pro řízení únavy posádky dle provozní příručky společnosti a pravidelně vyhodnocuje potenciální kumulovanou únavu posádky predikovanou v systému BAM (The Boeing Alertness Model). „V případě, že by se podobná událost zopakovala, což je monitorováno, společnost přistoupí k dalším nápravným opatřením, aktuálně jde o první takový případ,“ dodala.
Podle leteckých předpisů musí každým pilot sám zhodnotit, zda je dostatečně odpočatý. Pokud ne, musí to oznámit a neletět.
Důsledky nedostatku pilotů a rozdílné kvality škol
Dopravní pilot a vysokoškolský pedagog Jiří Hořínka uvedl, že po odborné stránce se uvedený typ incidentu velmi těžce hodnotí. „Na druhou stranu je to v současné době incident očekávaný. A to z několika klíčových důvodů. Prvním důvodem je nedostatek pilotů. Náhrada novými piloty se děje na pozadí poměrně rychlého návratu k předcovidovému vysokému objemu přepravy. Letecké společnosti se tento nedostatek snaží zaplnit přijímáním novým mladých nezkušených pilotů. Tito mladí piloti absolvovali často výcvik v externích leteckých školách ATO, které mají dnes napříč Evropou velmi rozdílnou úroveň. Tudíž i kvalita vycvičenosti těchto nových pilotů je velmi různá, často dost mizerná,“ říká Hořínka. „Všichni instruktoři létají na horní hranici norem letového zatížení. Jejich únava je zcela zřejmá. Tlak vyvíjený leteckými společnostmi na tyto kapitány instruktory je enormní,“ dodal.
Podle něj je řešením pro letecké společnosti zakládání vlastních leteckých škol, které od počátku vychovávají piloty podle svých standardů. „Bohužel externí školy, a známe příklady třeba z Polska, kde jsou schopni pilota vycvičit v rekordně krátkém čase, kdy kvalita výcviku toho pilota tomu odpovídá, pak produkují piloty, které je potřeba již na dopravních letadlech u leteckých společností učit znovu základy, například učit je správně přistávat. A tato činnost je pro instruktory extrémní zátěží, která se nedá srovnat s mírou únavy při normálním letu,“ dodal Hořínka.
S přispěním Vojtěcha Očadlého