Podcast: Jméno firmy jsem vybudoval na spolehlivosti, říká Martin Uher
Řidič musí přijít půl hodiny předem, zkontroluje autobus, zahřeje ho, zatopí. Kdyby náhodou zaspal, držíme zálohu.
Nový díl podcastu Cesty Zdopravy.cz vás dnes vezme k jednomu z menších autobusových dopravců ve středních Čechách. Našimi hosty jsou Martin Uher starší, zakladatel stejnojmenného autobusového dopravce, a také jeho syn Martin Uher mladší, který teď přebírá od svého otce autobusové podnikání. Generační výměna v této rodinné firmě právě teď probíhá.
Martin Uher firmu nikdy neprodal, ačkoliv nabídek měl v minulosti několik. Chtěl počkat, až synové vyrostou a rozhodnou se, jestli v podnikání budou chtít pokračovat. „Firma je v dobré kondici. Co se týká řidičů, je nás kolem sedmdesátky, mechaniků je šest. Autobusů máme do 40. Pravidelných výjezdů máme 33, ostatní jsou záložní autobusy. Kluci to povedou dobře, sleduji je už pět let, že vlohy k tomu mají. Bude to dobrý,“ říká v novém díle podcastu Martin Uher Starší.
Dopravce Martin Uher od 1. prosince opouští tradiční linky v okolí Mníšku pod Brdy, kde své podnikání začínal. Ve výběrovém řízení Středočeského kraje na nové dopravce ve své tradiční oblasti neuspěl, ale naopak vyhrál sousední Štěchovicko. Objemem výkonů půjde o menší oblast, zároveň ale pro nového dopravce Mníšecka zajistí subdodávky svými vozy.
Detailně také probíráme projekt vodíkových elektrobusů, které vyjedou právě u Martina Uhra konce příštího roku v okolí Mníšku pod Brdy. „Nastavili jsme ve firmě třicetiminutový příchod před výjezdem. Řidič musí přijít půl hodiny předem, zkontroluje autobus, zahřeje ho, zatopí. Kdyby náhodou zaspal, držíme zálohu, která ten autobus připraví nebo vyjede za něj. Snažíme se, aby se nestalo, že autobus nevyjede na první spoj nebo že zamrzne. Zálohu držíme i přes den, když se něco stane, jsme tam do 15 minut s náhradním autobusem,“ říká Martin Uher mladší. A jeho otec doplňuje: „Moje kritérium bylo, už když jsem začínal s ježděním, abych jezdil spolehlivě a na čas. Abych vybudoval jméno firmy na spolehlivosti. Paní starostka z Jíloviště říkala, že se podle nás dají řídit hodinky.“
Martin Uher starší v rozhovoru vzpomíná i na své začátky za volantem popelářského vozu, i na to, jak začal jezdit v devadesátých letech pro pražský dopravní podnik první subododávky. Začínal na lince 255 Smíchovské nádraží – Strnady. „Začal jsem podle jízdního řádu jezdit od čtyř hodin od rána do jedenácti do večera. Uvědomil jsem si, že tohle nezvládnu, po třech dnech jsem nemohl a volal jsem kamaráda, aby mi pomohl. Pak jsem vzal ještě dalšího řidiče,“ popisuje úplné začátky na linkách pro dopravní podnik Martin Uher Starší.
„Mám hodně tolerantní manželku. V začátcích, když jsme měli jet v sobotu na výlet, a do toho se něco stalo, tak říkám, promiň, ale ten autobus má přednost,“ dodal s tím, že i jeho ženě bylo jasné, že když autobusy nebudou jezdit, otec rodinu neuživí.
Jak řeší nedostatek řidičů, jaká bude strategie firmy v dalších letech pod vedením mladšího Martina Uhra a nebo jak se v posledních letech rozrostla rodinná sbírka veteránů, do níž dává Martin Uher starší mnoho sil i peněz? Uslyšíte v rozhovoru. Pusťte si ho zde na stránce nebo ho odebírejte na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts či Podcast Addict.
Vybraná témata podle času:
12. minuta: Je výhodnější 18metrový kloubový autobus nebo 15metrová „tříosa“
15. minuta: Jak se chystá dopravce na novou oblast Pražské integrované dopravy kolem Štěchovic, kam se přesouvá z Mníšecka
27. minuta: Vodíkový projekt Středočeského kraje na provoz deseti vodíkových elektrobusů v okolí Mníšku pod Brdy
32. minuta: Podnikatelské začátky Martina Uhra
44. minuta: Jak řeší Martin Uher mladší nedostatek řidičů na trhu
47. minuta: Jak vznikla historická sbírka autobusových a dalších veteránů Martina Uhra
53. minuta: Hosté odpovídají na dotazy čtenářů Zdopravy.cz