Zachovat přímý směr, pouze brzdit, radí BESIP ke srážkám se zvěří. Většinou se dějí za světla
Řidič by měl potlačit přirozený instinkt zvěři se vyhnout.
Prudké brzdění a zachování přímého směru tak, aby byla využita deformační zóna v přední části vozidla, která posádce poskytuje největší ochranu. Tak má vypadat správná reakce řidiče v případě hrozící srážky se zvěří. Doporučení dnes vydal BESIP s upozorněním, že podzim je hlavním obdobím nehod, při kterých hraje roli zvěř.
„Obecně střet se zvěří představuje vždy menší riziko oproti pevné překážce, zároveň jej není možné podceňovat,“ doplnil šéf BESIPu Tomáš Neřold. Podle BESIPu by měl řidič potlačit přirozený instinkt zvěři se vyhnout, čímž může zapříčinit mnohem horší srážku s protijedoucím vozidlem nebo třeba stromem.
BESIP rovněž vyvrací obecně zažité pravdy, že ke srážkám se zvěří dochází nejčastěji za tmy na nepřehledných úsecích. Téměř 85 procent těchto nehod se stane na dlouhých rovných úsecích, dvě třetiny srážek se přitom odehrají za bílého dne při dobré viditelnosti.
„Nepodceňujte proto riziko srážky, zůstávejte ve střehu v každé denní době, zejména v blízkosti zalesněných úseků a otevřených plání,“ doplnil Neřold.
Dobrou zprávou je, že v posledních letech počet srážek se zvěří mírně klesá. BESIP to mimo jiné připisuje lepší pasivní bezpečnosti vozidel, silnice jsou také čím dál častěji vybavené plašiči zvěře. Za letošní rok došlo zatím k více než šesti tisícům kolizí motoristů se zvířaty, loni to bylo 10 846 případů. Dva lidé při nich zemřeli, pět bylo těžce zraněno.
Zvěř jako věc ničí (Pramen: www.srazenazver.cz)
Zvěř jako volně žijící živočichové je v českém právu definována jako obnovitelné přírodní bohatství a je na ní nahlíženo jako na věc ničí (res nullius), proto nelze uplatňovat náhradu škody na vozidle zvěří způsobenou u uživatele (většinou myslivecké spolky) nebo držitele honitby (honební společenstva, Lesy ČR, s. p., VLS ČR, s. p. apod.).
Škodu na vozidle většinou není možné uplatnit ani v rámci standardního povinného ručení a lze ji hradit pouze z pojištění havarijního, pokud se vztahuje i na střet se zvěří. Jediný, kdo má zákonné právo nakládat s ulovenou nebo uhynulou zvěří, je uživatel honitby, kterému by měl účastník nehody nebo Policie ČR (pokud je k nehodě přivolána dle § 47 silničního zákona) nahlásit, kde ke srážce došlo a kde se uhynulá nebo poraněná zvěř nachází.
Účastník nehody by se nikdy neměl snažit poraněné zvíře odklízet ze silnice. Poraněná zvěř může způsobit zranění a v případě jakékoliv nemoci by mohlo dojít k jejímu přenosu na člověka. Nelze též naložit zvíře do auta. Vše by totiž mohlo skončit obviněním z trestného činu pytláctví.