Pardubický krajský úřad aktuálně zveřejnil návrh na splavnění Labe do Pardubic, který mu poslalo Ředitelství vodních cest (ŘVC) v rámci procesu posouzení vlivu koncepce na životní prostředí (SEA). Úřad už loni v prosinci v rámci zjišťovacího řízení rozhodl, že návrh musí projít podrobným zkoumáním. Koncepce už má i posudek, který navrhuje její schválení.

„Věřím v kladné hodnocení dokumentace a vydání souhlasného stanoviska k návrhu koncepce, aby byl proces SEA úspěšně dokončen, a bylo tak definitivně rozhodnuto o variantě řešení,“ uvedl šéf ŘVC Lubomír Fojtů. Zahájení série staveb plánuje na začátek roku 2030. „Jsem přesvědčen, že po jejich zprovoznění dojde k celkovému posílení významu vodní dopravy a k vytvoření podmínek pro přepravu zboží, hromadných substrátů, těžkých a nadrozměrných nákladů a kontejnerů po vodě, které sníží zatížení těžkou silniční dopravou,“ doplnil Fojtů.

Koncepce řeší možnosti splavnění Labe výhradně na území Pardubického kraje. V širším kontextu je však tento úsek součástí záměru úplného splavnění Labe od Pardubic až po hranici s Německem.

Nejde o nový nápad, ŘVC se splavněním Labe do Pardubic dlouhodobě počítá, vždy ale narazilo na odpor ekologů. Jádrem sporu byla především lokalita Slavíkových ostrovů a výskyt modráska. Podle ŘVC byl aktuálně zmenšen zábor lokality, kde se modrásek vyskytuje.

S projektem mimo jiné počítá i nová česko-německá smlouva o Labi. Výsledkem procesu SEA by měl být podle ŘVC výběr a stabilizace konkrétní varianty, která bude následně podrobena procesu EIA (podrobné posouzení vlivů konkrétní stavby na okolí). Labská vodní cesta dnes končí ve Chvaleticích, což ji podle ŘVC degraduje. Prodloužením do Pardubic má nabýt na významu, podle ŘVC dojde k vytvoření podmínek pro přepravu zboží, hromadných substrátů, těžkých a nadrozměrných nákladů a kontejnerů po vodě. Součástí plánů je mimo jiné nový přístav v Pardubicích.

Celý projekt ,,Splavnění Labe do Pardubic“ je situován na území Pardubického kraje a skládá se ze sedmi dílčích záměrů (pořadí ve směru proti proudu):

A. Stabilizace plavební dráhy v přístavu Chvaletice.

B. Čekací stání v přístavu Chvaletice.

C. Stupeň Přelouč II.

D. Zvýšení ponorů v úseku Přelouč – Pardubice pro třídu Va.

E. Modernizace plavebního stupně Srnojedy.

F. Veřejný přístav Pardubice.

G. Ochranná a čekací stání v úseku Chvaletice – Pardubice.

A. Stabilizace plavební dráhy v přístavu Chvaletice představuje výstavbu balvanitého výhonu (kamenná hráz lichoběžníkového průřezu) v korytě řeky Labe a prohrábku dna v plavební dráze tak, aby nedocházelo k nadměrnému usazování splavenin a plavenin v místě dnešní plavební dráhy a ve stávajícím přístavu.

B. Čekací stání v přístavu Chvaletice má vytvořit podmínky pro umožnění vyčkání míjejících se plavidel s využitím stávajících daleb na levém břehu. Záměr bude realizován v korytě řeky Labe.

C. Klíčovou stavbou splavnění je Stupeň Přelouč II překonávající spád stávajícího jezu Přelouč a přibližně 2 km nesplavného koryta řeky. V roce 2020 byla zpracována Územně analytická studie, kde bylo hodnoceno 16 variant splavnění Labe v oblasti Přelouče v rámci záměru, z toho tři varianty byly podle ŘVC vyhodnoceny z hlediska vlivů na životní prostředí bez významně negativního vlivu na evropsky významnou lokalitu Natura 2000 Louky u Přelouče. „Celkově byl výrazně snížen územní zábor lokalit modráska, kdy zábor ploch kvality I a zábor evropsky významné lokality klesá i pod 1 %. Z hlediska vlivů na ostatní složky a témata životního prostředí nejsou mezi těmito variantami zásadní rozdíly a proces SEA bude mezi sebou hodnotit všechny tři přípustné varianty,“ uvádí ŘVC.

D. Zvýšení ponorů v úseku Přelouč – Pardubice pro třídu Va by měla představovat zejména prohrábku dna a úpravu plavební dráhy dle parametrů pro Va plavební třídu mezi Přeloučí a Pardubicemi (v rozsahu ř. km 951,36 – ř. km 967,4). Záměr kromě potřeby dílčích zásahů do břehů v rámci stávajícího koryta nepředstavuje nové územní nároky.

E. Pro zajištění spolehlivosti a bezpečnosti provozu je do projektu Splavnění Labe do Pardubic zařazena i modernizace stávajícího plavebního stupně Srnojedy. Záměr by měl představovat zejména modernizaci stávající plavební komory. V horní i dolní rejdě při pravém břehu by mělo dále dojít ke zřízení čekacího stání pro plavidla vystrojeného vysokovodními dalbami a pevného čekacího stání pro malá plavidla. Objekty vodního díla by měly být nově napojeny na nově vybudovanou dopravní infrastrukturu pro příjezd vozidel údržby ze směru od obce Rybitví.

F. Druhým nejdůležitějším záměrem je Veřejný přístav Pardubice, který je uvažován ve variantách na levém a pravém břehu. Levobřežní varianta (jižní) umísťuje veřejný přístav na západním okraji města Pardubice do prostoru mezi Srnojedy a Svítkov, na levém břehu Labe v ř. km 962,90 – 963,50. Pravobřežní varianta (severní) umísťuje veřejný přístav do pravobřežního slepého ramene řeky Labe, konkrétně na jeho levém břehu, které se do Labe připojuje v ř. km 961,7.

Celkem existuje 11 základních variant silničního napojení přístavu, které kombinují jeho umístění na levém či pravém břehu a různé možnosti napojení na okolní silniční síť. Podle ŘVC je preferováno napojení na tzv. Západní tangentu. Železniční napojení je možné ze stanice Rosice n. L. V případě pravého břehu bude využita stávající vlečka, která bude napojena na areálové kolejiště podniku Synthesia. V případě levého břehu je uvažováno s vybudováním jednokolejného spojení na železniční koridor Pardubice – Hradec Králové.

Posledním záměrem jsou pak ochranná a čekací stání v úseku Chvaletice – Pardubice, využívaná zejména pro bezpečnou ochranu plavidel při zastavení plavebního provozu za povodní.

Varianty splavnění Labe do Pardubic

Varianta C1 – modrá varianta

Varianta C1 by spolu s variantou C2 měla představovat pravobřežní obchvat koryta řeky Labe, kde by mělo dojít ke vzniku nového plavebního kanálu s plavební komorou a rejdami v horní a dolní vodě. Rozdíl mezi variantou C1 a C3 pak spočívá v tom, že varianta C1 zachovává stávající koryto Labe v úseku vedle plavebního kanálu. Součástí všech variant je vybudování dalšího nového jezu s dolní plavební komorou u pravého břehu.

Varianta C2 – zelená varianta

Varianta C3 – fialová varianta

U varianty C3 by měla být plavební dráha vedena částečně vodním tokem a pod současným vodním dílem Přelouč novou pravobřežní trasou mimo koryto stávajícího vodního toku. Stávající koryto řeky by mělo být v místě nové trasy zasypáno. Oproti variantám C1 a C2 by nemělo dojít k vybudování obchvatu koryta řeky, ale ke směrové úpravě koryta („přeložení“ koryta řeky Labe). Současný jez Přelouč by byl ponechán ve funkci a u pravého břehu by byla zřízena nová (horní) plavební komora.

 

Podcast: První nákladní loď by se mohla podívat do Pardubic v roce 2033, říká Lubomír Fojtů

Tagy ŘVC splavnění Labe splavnění Labe do Pardubic

6 komentářů