Kopce nejsou problém. Vadí málo cyklostezek a špatně zaparkovaná auta, říkají Brňané k jízdě na kole
Tři čtvrtiny cyklistů zažily omezování neohleduplným stylem jízdy ze strany motoristů.
Obyvatelé Brna měli poprvé možnost se veřejně ve velké anketě vyjádřit k podmínkám dopravy na kole po druhém největším městě v Česku. Z průzkumu, který probíhal od března do května vyplynulo, že hlavními překážkami ve využívání kola jsou špatná dopravní infrastruktura, velký provoz a nevhodně parkující auta. Naopak fyzickou náročnost a kopcovitý terén považují lidé za nevýznamné překážky.
Vyplývá to z výsledků ankety, které dnes zveřejnilo město. Zapojit se mohli všichni obyvatelé Brna bez ohledu na to, zda na kole jezdí, či nikoliv. „Výsledky poskytly cennou zpětnou vazbu a jsou jedním z podkladů pro vznikající cyklostrategii města. Cílem je, aby cyklistická doprava byla bezpečná a dostupná všem,“ uvedlo město ve zprávě.
Do ankety se zapojily více než tři tisícovky lidí. Byla anonymní, zahrnovala uzavřené i polouzavřené otázky a mimo jiné umožnila respondentům přesně označit místa na mapě, která považují za problematická, nebo naopak bezpečná. „Víme, že podmínky pro jízdu na kole nejsou v Brně ideální. O jejich zlepšování se ale stále snažíme a hlavně při přípravě velkých projektů jsou cyklistická řešení jedním z prvků příprav. Do budoucna však potřebujeme nový plán. Proto nyní pracujeme na nové strategii, která detailně stanoví, jak v Brně vytvořit bezpečnější a příjemnější prostředí pro pohyb na kole,“ nastínil radní pro oblast dopravy Petr Kratochvíl.
Výběr z hlavních výstupů
1. Bezpečná cykloinfrastruktura: Za klíčovou respondenti považují návaznost a spojitost jednotlivých cykloopatření (94 % odpovídajících to považuje za důležité) a cyklopodjezdy pod zatíženými komunikacemi (93 %). Také cyklopruhy a cykloobousměrky v jednosměrkách jsou považovány za důležité (75 %). Tato data potvrzují, že lidé potřebují mít možnost plynulého a bezpečného pohybu po městě na kole, aniž by museli čelit častým přerušením jízdy nebo nebezpečným úsekům. Bezpečná řešení na frekventovaných komunikacích jsou proto prioritním úkolem.
2. (Ne)bezpečná místa: Mezi nejčastěji uváděná bezpečná místa či úseky patří cyklostezky podél řek Svratky a Svitavy a prostory dalších oddělených cyklostezek, prostor kolem Technologického parku a areál Nové Zbrojovky, případně parky, jakou jsou třeba Lužánky. Naopak nejvíce ohroženi se cyklisté cítí na frekventovaných komunikacích; ulicích se špatným povrchem; tam, kde podélně parkují auta, případně parkují přímo v cyklopruzích. Zlepšení povrchů, kde se pohybují kola, a řešení problémů s potenciálně kolizním parkováním aut jsou tedy dalšími klíčovými oblastmi, které je třeba řešit.
3. Konflikty a incidenty: Tři čtvrtiny cyklistů zažily omezování neohleduplným stylem jízdy ze strany motoristů, 60 % bylo ohroženo agresivní jízdou a 40 % zažilo verbální útoky. Tyto statistiky upozorňují na nutnost zvýšení ohleduplnosti a vzájemného respektu v dopravním provozu. Jako opatření respondenti navrhují osvětové kampaně vedoucí ke vzájemné toleranci a také další vzdělávání všech účastníků silničního provozu.
4. Dopravní přestupky: Nejčastějším přestupkem cyklistů je jízda po chodníku, následuje jízda přes park a jízda v protisměru. Tato zjištění se obloukem vrací k problematice (ne)spojitosti cyklotras a naznačují potřebu lepší organizace (cyklo)dopravy. Respondenti navrhují vytvořit více bezpečných a legálních tras pro cyklisty, kteří by tak nemuseli porušovat předpisy, aby se bezpečně dostali do svého cíle.
5. Bariéry cyklodopravy: Největšími překážkami pro cyklisty i necyklisty ve využívání kola jsou špatná dopravní infrastruktura, velký provoz a nevhodně parkující auta. Zajímavé je, že fyzická náročnost a kopcovitý terén Brna byly v obou skupinách považovány za nevýznamné překážky. To ukazuje, že hlavní problémy jsou řešitelné a souvisejí s organizací a plánováním městské dopravy.
6. Podpora městské cyklistiky: Respondenti vyjádřili podporu bikesharingovým službám (60 % má vůči sdíleným kolům pozitivní postoj). Také požadují více kvalitních a bezpečných cyklostojanů a míst pro bezpečné uschování vlastních kol v městském prostoru (zejména u hlavního nádraží, v centru města, u nákupních center, škol a vzdělávacích institucí, u míst pro sport a rekreaci atd.). Vidí v tom způsob, jak povzbudit více lidí k využívání kol jako dopravního prostředku.