V Plzni představili chytrou tramvaj, k úplné samostatnosti jí chybějí zkušenosti a zákony
Panují například obavy ze zpomalení dopravy. Zatímco řidič tramvaje si zjedná respekt, autonomní tramvaj bude jednat submisivně.
V Plzni se dnes uskutečnilo představení takzvané chytré tramvaje, která má být jedním z milníků na cestě k úplné autonomii vozidel MHD. Tramvaj je výsledkem projektu, který od ledna 2022 společně řeší Západočeská univerzita, ČVUT a společnosti INTENS Corporation, Škoda Group a CEDA Maps. Jako zkušební polygon slouží nová tramvajová trať v Kaplířově ulici zakončená smyčkou u univerzity. Pilotní jízdy se uskutečnily ve dnech 18. až 21. července.
Tramvaj je mimo jiné vybavena antikolizním systémem se sadou čidel a kamer, komunikační jednotkou OBU a podrobnou HD mapou. Technologie ji umožňují „vidět“ do okolí a komunikovat s infrastrukturou, kamerami na trase i jinými vozidly. Součástí systému je například i kamera na budově univerzity nebo komunikující výhybka. Ukázky zahrnuly například zastavení tramvaje před překážkou nebo dání přednosti v jízdě spěchajícím hasičům.
Testovacím vozidlem je tramvaj Škoda 40T Plzeňských městských dopravních podniků. „V současné době ladíme technologii, aby nebyla příliš citlivá a současně detekovala vše důležité,“ řekl jeden z řešitelů Zdeněk Lokaj z ČVUT. Podle něj tramvaj například přehnaně reagovala na přerostlou trávu, kterou bylo třeba posekat.
Vozidlo je podle řešitelů na čtyřstupňové škále automatizace vlaků na čísle dvě (Grade of Automation – GoA2). Zvládá zrychlování, zpomalování a zastavení (i vycinkání překážejícímu autu), když si ale systém neví rady, musí zasáhnout řidič. K provozu bez strojvedoucího (GoA3) i bez jakéhokoliv dalšího personálu (GoA4) tramvaji chybějí „zkušenosti“, tedy najeté kilometry, doladění a případné doplnění systémů.
„Chybějí miliony najetých kilometrů, testy v různých klimatických podmínkách, systém se musí učit, jak vyhodnotit situace, je třeba mu říkat, co je dobře a co špatně. Jde o věci, které získá jedině dlouhou praxí v provozu,“ řekl Lokaj, který doufá, že testy hrazené technologickou agenturou (TAČR) budou pokračovat. Podle něj rovněž chybí zákonný rámec pro provoz autonomních tramvají.
Na tom se podle ministra dopravy Martina Kupky pracuje. Podle Kupky je autonomní mobilita velkou příležitostí pro dopravu i evropské firmy. Kupka věří, že přinese bezpečnější provoz a umožní dopravcům lépe uspokojovat poptávku. Autonomní tramvaje také ušetří pracovní sílu.
Ministr nicméně zmínil i háčky, které se v této souvislosti řeší. Panují například obavy ze zpomalení dopravy. „Zatímco řidič tramvaje si v reálném provozu vymůže respekt a jedná asertivně, autonomní tramvaj bude jednat submisivně, aby se za každou cenu vyhnula nehodě, a hrozí, že si z ní řidiči budou dělat dobrý den. Tím vším je třeba se zabývat,“ řekl Kupka deníku Zdopravy.cz.
Podle generálního ředitele Plzeňských městských dopravních podniků Jiřího Ptáčka je přínosem už sám antikolizní systém, který není v tuzemsku úplnou novinkou. Mají jej například tramvaje v Ostravě. V plzeňské MHD dojde ročně v průměru ke 300 až 400 větším či menším nehodám. „Jen na tramvajích je to každým rokem okolo 100 dopravních nehod se škodou až pět milionů korun. Pokud by antikolizní systém dokázal tyto události eliminovat, nebude to jen o úsporách nákladů, ale především o snížení počtu zranění, ke kterým při nehodách bohužel často dochází,“ dodal Ptáček.
Výsledky projektu se mají podle řešitelů postupně zavádět do praxe.
