Češi a premianti s ETCS? Je to hlavně ve vašem zájmu, vzkazuje šéf ERA
Po Pardubidích vidíme větší úsilí, říká ředitel. Česko v zabezpečení železnice na chvostu. S ETCS to chce dohnat.
Evropská železniční agentura (ERA) zveřejnila v úterý svou klíčovou zprávu o bezpečnosti na evropské železnici. Během její prezentace zazněl z úst ředitele ERA Josefa Doppelbauera i příklad nedávné tragické nehody v Pardubicích. Zdůraznil, že naprosto klíčové je pro posílení bezpečnosti a předcházení těmto tragédiím rychlé zavádění zabezpečení ETCS.
Z aktuální zprávy vyplývá, že Česko oproti ostatním zemím v délce běžného zabezpečení tratí silně zaostává. Na to upozornil i ředitel Evropské komise pro pozemní dopravu Kristian Schmidt.
Možná proto si Česko dalo ambiciózní cíl být premiantem v zavádění nejpokročilejšího zabezpečovače ETCS. Ten by se měl od ledna spustit ve výhradním provozu na většině koridorových tratí.
Podle grafu níže je Česko co se týče zabezpečovačů skutečně na chvostu EU. Podíl nedosahuje ani třetiny, horší je jen Řecko, Bulharsko a Slovensko.
Přehled podílu tratí vybavených ke konci roku 2023 ETCS už tak tragický není. Data ukazují pro Česko desetinu tratí, vede s plným podílem malé a bohaté Lucembursko následované Švýcarskem, Belgií a překvapivě i Slovinskem s 45% podílem ETCS tratí. Na konci je tentokrát Maďarsko s Německem.
Další porovnání ukazuje samotnou délku tratí s ETCS. Premiantem je s 3600 kilometry Švýcarsko, které je ovšem mimo EU. Následuje Španělsko, Belgie, Francie, Itálie a na šestém místě Česko. U něho graf ukazuje něco přes 1000 km osazených ETCS, nicméně zaujme 100% podíl jeho pokročilejší verze L2, kterým se může z jiných zemí pochlubit jen Německo, Švédsko či Dánsko.
Poslední dva grafy ukazují finanční náročnost instalace ETCS na tratě i do vozidel. Podle dat ERA obě hodnoty momentálně stoupají a technologie tak zdražuje.
„Česká iniciativa je dobrá“
Na to, zda jsou Češi skutečně v zavádění ETCS premianti, jsme v krátkém dvojrozhovoru zeptali výkonného ředitele ERA Josefa Doppelbauera a ředitele Evropské komise pro pozemní dopravu Kristiana Schmidta.
Česko se od ledna 2025 chystá zavést na velké části koridorových tratí výhradní provoz zabezpečovače ETCS. Přestože se při implementaci potýká s obtížemi, Správa železnic zatím věří, že se vše stihne. Její ředitel Jiří Svoboda dokonce říká, že podle ohlasů z Evropy je Česko v tomto ohledu premiantem. Vnímáte to také tak?
Josef Doppelbauer: Vždycky je těžké říct, že někdo je nebo není nejlepší. Co můžeme říci je, že je to dobrá iniciativa, protože jedním z cílů je jednoznačně bezpečnost.
A vím, že v Česku máte určité tratě, kde nemáte žádné technické zabezpečení. Takže to je jednoznačně něco, co je třeba zlepšit.
A za druhé máte také vysoký objem mezinárodní dopravy, takže potřebujete interoperabilní systém. Existuje plán vysokorychlostní tratě Berlín – Drážďany – Praha – Vídeň a možná Budapešť. Takovou trať nemůžete mít bez evropského systému.
Takže je to dobrá iniciativa z hlediska bezpečnosti a dobrá iniciativa z hlediska interoperability. A samozřejmě aspekt efektivity a rychlosti je také veden skutečností, že čím dříve systém máte spuštěný, tím je to lepší pro bezpečnost.
Kristian Schmidt: Ohledně zavádění ETCS na rychlostní koridory máme v českou vládu plnou důvěru. A myslím, že vaše úřady nutnosti zavádění velmi dobře rozumí, protože máte jednu z nejhustších sítí v Evropě.
Navíc máte centrální polohu, což znamená, že jste závislí na interoperabilitě se svými sousedy a máte ambici stát se centrem železniční dopravy, a to jak osobní, tak nákladní.
Zbytek je tedy otázkou mobilizace zdrojů. Ale i tam vidím na české straně ambice.
Po tragédii v Pardubicích jsem ze strany českých úřadů zaznamenal ještě větší odhodlání pustit se do práce a závazek ETCS zavést. A to je samozřejmě po takové tragédii správná reakce.
Úřady však čelí kritice ze strany malých dopravců, kteří pro ETCS nebudou mít připravená vozidla, protože instalace mobilní části do hnacích vozidel je velmi nákladná.
Kristian Schmidt: Především chápu tuto obavu, tato technologie není zadarmo.
Myslím však, že nejlepším signálem pro dopravce je předvídatelnost a spolehlivost informací o tom, kdy a kde bude systém zaveden. A jakmile na něj jednou přejdou, budou z toho mít prospěch. Nejhorším signálem ze strany úřadů je oznámit velké investice a pak si nebýt jistý, zda nám k něčemu budou užitečné.
Takže Česko potřebuje dát dopravcům především jasný a spolehlivý plán pro národní zavedení systému.
Můj vzkaz je: určitě chápeme náklady, ale je to investice, která je nutná pro bezpečnost, ale také pro konkurenceschopnost železničního sektoru do budoucna.
V těchto dnech dostáváme plány na zavádění ERTMS (souhrnné označení pro systém zahrnující ETCS, – pozn. red.) od všech členských států a budeme mimo jiné hlídat, jak jsou koordinovány v rámci přeshraniční dopravy k sousedům.
Co je podle vás největším problémem systému bezpečnosti na evropské železnici?
Josef Doppelbauer: Řekl bych, že fragmentace na jednotlivé národní systémy a regulace. Protože nedostatečná standardizace zvyšuje náklady všem.
ERA kvůli tomu zavedla nový systém schvalování a certifikace železničních vozidel, tzv. OneStop Shop. Podle některých českých dopravců je s ním však spojena velká byrokracie, vyplnění žádosti o osvědčení bezpečnosti provozovatele drážní dopravy někdy trvá i několik dní. U řady požadovaných dokumentů chybějí příklady a vysvětlení, oč vlastně jde, chybí průběžná kontrola postupu řízení. Jaká je vaše zpětná vazba?
Josef Doppelbauer: S tím nesouhlasím. Nový systém je efektivnější, díky němu je certifikace v Evropě standardizovaná. Pokud bychom to nezavedli, neměli bychom 70 % všech autorizací v Evropě.
Pro menší společnosti to však může být těžší…
Josef Doppelbauer: To byste musel uvést konkrétní příklad. Když někdo říká, že je to složité, pomalé či nákladné, tak je nutné porovnat, jak to fungovalo předtím.
Když potřebujete jedno povolení pro jednu zemi, neměl by tam být oproti minulosti velký rozdíl. Ale když žádáte pro více zemí, pak je nový systém mnohem efektivnější než ten předchozí.
Národní systémy ovšem možná nebyly tak přísné, orgány nepožadovaly tolik dokumentů.
Takže vaše zpětná vazba je, že nový systém je efektivnější?
Josef Doppelbauer: Záleží na konkrétním případu. Pokud jde o vnitrostátní část, těžko říct, protože nevím, zda dříve bylo vyžadováno méně dokumentů než nyní. Ale to je věc evropského práva, ne našeho systému. Co je napsáno v zákoně, to musíte poskytnout.