Úpadek leteckého carga v Praze. Objem nákladu klesl během čtyř let na polovinu
Minulý rok byl poklesem poptávky po nákladní dopravě typický i v globálním měřítku.
Letiště Praha odbavilo v loňském roce 43 856 tun nákladu. Meziročně je to o necelé čtyři tisíce tun méně. Zatímco objem nákladu u klasických cargo letů klesl, objem nákladu na pasažérských letech vzrostl. Deníku Zdopravy.cz to řekl mluvčí pražského letiště Michal Procházka.
„Důvodem poklesu v meziročním srovnání je ukončení provozu linek do Číny společností Sichuan, Hainan a China Eastern – poslední z nich byla ukončena v dubnu 2022. Tento výpadek jen částečně nahradil návrat linky Korean Air do Soulu a otevření linky China Airlines na Tchaj-wan,“ vysvětlil Procházka.
Podle Procházky měly na pokles poptávky dopad také ekonomické vlivy, konkrétně nízká cena námořních přeprav, vysoká míra inflace postihující český export a silná konkurence zahraničních konsolidačních hubů.
Ve srovnání s obdobím před pandemií je pokles odbaveného nákladu ještě drastičtější. V roce 2019 odbavili v Praze 81 000 tun nákladu, o rok dříve necelých 82 000 tun nákladu a v roce 2017 71 000 tun nákladu.
Statistiky pražského letiště v nákladní dopravě.
Zdroj: Letiště Praha
Mírný meziroční nárůst v nákladní dopravě naopak zaznamenali například ve Vídni, Budapešti i Varšavě. Zajímavé může být číslo varšavského letiště, které odbavilo celkem 103 599 tun nákladu, což je oproti tomu pražskému více než jednou tolik. Letiště Budapešť už je dokonce na 141 649 tunách a Letiště Vídeň na 172 279 tunách.
Podobně jako v Praze zaznamenali úbytek v odbaveném nákladu také například v Ostravě. Generální ředitel tamního letiště Jaromír Radkovský již dříve pro ČTK uvedl, že meziročně šlo o devítiprocentní pokles, přičemž příčinou byla zejména nestabilní situace v Evropě. Na podzim nicméně otevřeli nový nákladní terminál, který zvýší kvalitu poskytovaných služeb i kapacitu, a to o 36 000 tun. Další terminály soukromých provozovatelů se už staví.
Blíže Praze jsou množstvím odbaveného nákladu v polských Katovicích, i tam se navíc loni potýkali s poklesem. Celkem odbavili 35 934 tun nákladu, meziročně o 4 712 tun méně. Nižší čísla jsou podle mluvčího letiště Piotra Adamczyka výsledkem pocovidové korekce v segmentu nákladní dopravy.
„Pandemie přinesla výrazný nárůst obratu odvětví elektronického obchodování, které často využívá leteckou kurýrní dopravu. V loňském roce se spotřebitelé vrátili ke stacionárnímu nakupování, což se v případě katovického letiště projevilo poklesem objemu odbavených zásilek,“ vysvětlil Adamzyk.
Letiště Katovice patří mezi tři největší polská letiště v segmentu nákladní dopravy. Své pobočky obsluhující jih země na něm mají zásilkoví dopravci DHL Express, UPS a FedEx. Infrastrukturu letiště využívá také Amazon či Lufthansa Cargo, která na něm provozuje celostátní konsolidační bod v modelu RFS (Road Feeder Service, pozn. red.)
„Z globálního pohledu byl rok 2023 charakteristický poklesem poptávky po letecké nákladní dopravě. Průmysloví analytici, včetně zástupců Mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA, očekávají návrat nákladní dopravy do normálu ve druhé polovině roku 2024. Dočasná korekce trhu nemění naše plány na rozvoj nákladní infrastruktury. Mezi investice, které budou na katovickém letišti zhotoveny v rámci investičního programu na léta 2024–2028, patří například výstavba druhého cargo terminálu,“ uzavřel Adamczyk.
