Když trolejbusům ustoupí i zápas Baníku. Reklama na MHD, říká autor rozlučky
V Opavě se o víkendu rozloučili lidé symbolicky s trolejbusy Škoda 14Tr. Pro šéfredaktora časopisu Československý dopravák Libor Hinčicu to
V Opavě se o víkendu rozloučili lidé symbolicky s trolejbusy Škoda 14Tr. Pro šéfredaktora časopisu Československý dopravák Libor Hinčicu to byla zároveň premiéra s organizováním takové akce. „Pro Opavu a městskou hromadnou dopravu to byla výborná reklama,“ říká Hinčica.
Kde se u vás vzala myšlenka na takovou akci? Nebylo to poté, co jste kritizoval fakt, že v Ostravě se s trolejbusy rozloučili víceméně bez jediné akce?
Ta myšlenka existovala velmi dlouho, jen nebyla příležitost ji realizovat. Provedení rozloučení v Ostravě v březnu 2018 fungovalo jen jako jeden z dalších podnětů, zejména pak pro mě překvapivé reakce mnohých lidí, když jsem se snažil vysvětlit, jak vynikající příležitost k sebepropagaci Ostrava prokoučovala. Čili nápad je starý, jen nebyla příležitost jej nikde uskutečnit.
Proč by se podle vás města měla loučit se svými dopravními prostředky?
Vždycky je tu určitá skupina lidí, pro které je ten dopravní prostředek předmětem zájmu. Upozornit přinejmenším zájmovou veřejnost na to, že bude nějaký typ vozidla končit, v dnešní době v podstatě nic nestojí, je to komunikace a marketing společnosti úplně zadarmo. Pak jen záleží na tom, jaká se tomu dává další přidaná hodnota. Zmiňovaná Ostrava například počátkem listopadu ukončila provoz tramvají typu K2 a tentokrát k tomu malé rozloučení uspořádala. S ohledem na nedůležitou pozici tohoto typu v ostravské MHD byla komorní rozlučka naprosto dostatečná a hezky připravená. Kdyby se o ní informovalo s větším předstihem, přijelo by na ni i více lidí. I tak se ale na ní objevili například fanoušci z Prahy.
Jak se na váš nápad dívali v Městském dopravním podniku Opava (MDPO)?
Ze strany ředitele MDPO a předsedy představenstva byla výborná spolupráce, táhlo se ale definitivní schválení záměru akce, čímž jsme ztratili několik týdnů na přípravu. Ty chybějící týdny jsem pak před koncem akce viděl.
Za jak dlouho jste tuto akci naplánoval?
První úvahy byly předloženy v dubnu, samotná práce, například etiketa pro pivo Opavská Čtrnáctka, byly zahájeny v červenci.
Proč zrovna pivo k takové akci?
Chtěl jsem netradiční upomínkový předmět za 30 korun, kterému se dostane velké pozornosti médií. Jelikož se trolejbusům všeobecně podle typového označení přezdívá „čtrnáctka“, nabízelo se využít tohoto slangového označení i pro název piva, které se rovněž lidově pojmenovává podle počtu stupňů. Netušil jsem, jak složité bude hledání výrobce. Řada oslovených minipivovarů byla schopna nabídnout pouze pivo, anebo pouze skleněný obal, nikoli obojí. Problémem bylo i nalezení vhodného termínu pro stáčení. Nakonec jsem ho našel v Pivovaru Herold v Březnici.
Akci jste začal propagovat dlouho dopředu, na konci prázdnin se například objevily ve vozech opavské MHD bez vysvětlení úryvky ze stranického tisku z roku 1983. Proč?
Žijeme v období reklamního smogu a denně se na nás valí tolik informací, že není možné je všechny udržet v hlavě. Od počátku jsem měl strategii udělat akci jinak. Jinak, než jsou všechny ostatní. A ukázkou velikosti Opavy je, že se tam s tím lidi ztotožnili a dokázali tu myšlenku akceptovat.
Co se ukázalo při plánování jako největší problém?
Největším problémem se ukázalo obstarání vhodných historických vozidel a zajištění doplňkového programu, zkoordinování všech akcí dohromady. Překvapilo mě, že ze strany velkých cestovních kanceláří a agentur nebyl zájem podílet se na akci Opavské schody, kam jsme sháněli dárkový poukaz jako hlavní cenu. Prostor, který jsme přitom nabízeli jako reklamu, byl obrovský a o dalším jsme mohli jednat.
Jak jste byl spokojen s účastí?
Účast překonala naše očekávání. Potkali jsme lidi z minimálně 8 evropských zemí, kteří se o akci dověděli a přijeli kvůli ní do Opavy. To byl jednoznačný úspěch, který se pozitivně projevil například na vytíženosti ubytovacích kapacit. Pro Opavu a její městskou dopravu to byla neskutečná reklama.
Na facebooku jste po skončení napsal, že jádro dobrovolníků bylo ve věku kolem 18 let. Jak se dařilo spolupracovat s tak mladými lidmi? V čem byl věk jejich výhodou?
V Ostravě mám vlastní spolek pro mladší fanoušky veřejné dopravy, kde se snažíme diskutovat nad problematikou veřejné dopravy a rozšiřovat si vzájemně obzory. Na akci se podílelo velké množství lidí, přesné číslo nejsem schopen říct, pokud bych měl započítat všechny participující organizace. Na druhé straně pokud bychom se bavili o tom nejužším jádru, tak to bylo včetně mě 5 lidí. Všechny je znám, mohu jim věřit, takže spolupráce byla úžasná. Otázka na věk mě poněkud zaráží. Je to jen číslo, ne argument. Věk vám zkracuje život a přidává zkušenosti, to je jeho jediný účel. Nemá nic společného s vychováním či schopnostmi.
Kvůli akci se přesunul i zápas Opavy s Baníkem. Jak se vám podařilo je přesvědčit, aby hráli v neděli namísto v sobotu?
Když se stanovoval termín akce, nebylo ještě rozlosování fotbalové ligy rozřešeno. Museli jsme to proto řešit následně. S ostravským Baníkem jsme jednat nemuseli, protože šlo o domácí západ Opavy, informoval jsem se proto jen u opavského klubu a následně to konzultoval s Policií ČR. Tam musím pochválit naprosto skvělý přístup. Nicméně možnost přeložení utkání se řešila i bez ohledu na naši akci, dali jsme jen podpůrné argumenty proto, aby k přeložení skutečně došlo, což se nakonec povedlo. Nikdy by mě ale nenapadlo, že budu muset kvůli trolejbusům jednat s fotbalovou asociací.
Co vám celá akce dala?
Splnění snu. Marketing veřejné dopravy mě baví, několikrát jsem navrhoval různé věci, ale nikdy se to v lepším případě nesetkalo s pochopením, v horším byly nápady sprostě ukradeny a nyní se s nimi chlubí někdo jiný. Takže si mohu říct, že ačkoli jsem nikdy předtím žádný marketingový počin v oblasti veřejné dopravy sám od začátku až do konce dělat nemohl, tady se to povedlo z velké části vše najednou u obrovské akce pro celé město. Na jednoho člověka to byla neuvěřitelná porce práce.
Na akci jste přivezl vyřazený trolejbus z Chomutova, co s ním bude?
S ohledem na komplikované dovozy vozidel na Ukrajinu bude s největší pravděpodobností sešrotován. Nicméně primárně se budu snažit najít zájemce, kterému vozidlo ještě nějakým způsobem poslouží, byť třeba jen jako zdroj náhradních dílů.
Lákají vás ještě větší akce podobného typu?
Větší i menší. Není to o velikosti těch akcí, je to o marketingu veřejné dopravy, komunikaci, jiných přístupech a nápadech. To mě baví a láká. V případě opavské akce se podařila realizovat zhruba desetina všech nápadů, které přicházely v úvahu, takže o nedostatek myšlenek se nebojím.
Více fotografií z víkendové akce naleznete zde.