Indonésie spustila první jihoasijskou rychlotrať. Projekt placený Čínou však budí pochyby
Vysokorychlostní železnice nebude podle expertů pro místní příliš atraktivní. Příštích 30 letech se do černých čísel nejspíš nedostane.
Indonésie oficiálně spustila komerční provoz na své první vysokorychlostní trati. Jde zároveň o první rychlodráhu v celém regionu jihovýchodní Asie.
Projekt staví a z velké části financuje Čína v rámci své ambiciózní iniciativy Nové hedvábné stezky. Cestovní doba z hlavního města Jakarty do Bandungu se zkrátí ze tří hodin na 40 minut.
Projekt si prosadil president Joko Widodo i přes pochyby o jeho komerční smysluplnosti a problémy s navyšováním nákladů a zpožďováním termínů.
Otevíraný úsek měří 142 kilometrů a čítá čtyři stanice. Jezdit na něm budou čínské rychlovlaky „Whoosh“, indonéská vláda věří, že časem se budou nové soupravy vyrábět na domácí půdě. Na trati se budou pohybovat rychlostí 350 km/h.
Čína soupravy modifikovala na místní tropické klima a vybavila ke bezpečnostním systémem pro případ zemětřesení či povodní. Měří 209 metrů a pojmou 601 cestujících.
Dopravce PT KCIC očekává, že jednosměrný lístek v druhé třídě bude stát v přepočtu 350 korun, první třída označovaná jako VIP vyjde na 530 korun.
„Uvolněme zácpy“
Prezident Widodo apeloval na Indonésany, aby přesedlali z aut na veřejnou dopravu, a zemi se tak podařilo snížit znečištění ovzduší a uvolnit rozsáhlé dopravní zácpy, které podle něj stojí zemi 6,5 miliardy dolarů ročně.
Projekt vyjde na 7,3 miliardy dolarů. Stavebně ho má na starosti konsorcium indonéských státních firem a čínská China Railway International.
Dokončený úsek bude v budoucnu součástí plánovaného 750kilometrového vysokorychlostního spojení napříč celou Jávou, konečná stanice bude v druhém největším indonéském města Surabaya.
Stavba začala v roce 2015. Zprovoznění mělo následovat už čtyři roky poté, ale zkomplikovaly ho problémy s výkupy pozemků a protesty ekologů. Původní rozpočet měl být 4,3 miliardy dolarů, nakonec narostl o více než dvě třetiny.
Agentura AP uvádí, že podle dopravních expertů nebude v současnosti otevíraný úsek pro místní cestující příliš atraktivní, jelikož mezi oběma městy existuje už nyní řada jiných spojení a Indonésané preferují zejména cenu.
Ekonomický smysl bude mít rychlotrať až po dokončení úseku do Surabayi, přesto se očekává, že v nadcházejících 30 letech se projekt do černých čísel nedostane.
V tendru zvítězila Čína nad japonskými dodavateli, zejména díky nabídce financování. Postará se o 75 procent nákladů. Čína se v Indonésii zabydlela i ekonomicky, připomíná AP. Prostřednictvím investic si zajistila tamní dodávky niklu a dalších surovin pro výrobu komponentů do elektromobilů.
