Silničáři před zahájením rekonstrukce dálnice počítali se snížením hluku alespoň o dva decibely. „Reálně došlo ke zlepšení minimálně o tři decibely a více. Snížení hlučnosti o tuto hodnotu představuje ekvivalent snížení intenzity provozu v daném místě na polovinu při zachování shodného poměru osobní a nákladní dopravy,“ uvedl Radek Kropelnický z Ředitelství silnic a dálnic.

Jedním z míst, kde je zlepšení nejpatrnější, je úsek mezi exitem 162 u Velké Bíteše a sjezdem 169 Devět křížů. Před rekonstrukcí tam hluk dosahoval až 104 decibelů, po modernizaci maximální hodnota klesla na 98,1 decibelu, uvádí CDV.

Dopady hluku na zdraví

Z map na webu CDV vyplývá, že největší problém s hlukem na dálnici D1 je mezi sjezdem Loket na 66. kilometru a exitem Hořice na 75. kilometru. Ve směru na Prahu tam přesahuje hluk 100 decibelů. Naopak nejnižší hodnoty vykazuje dvojice středočeských úseků mezi 21. a 29. kilometrem, kde silničáři použili specializovaný povrch s nižší hlučností.

Při stavbě se používal beton i asfalt s nižší hlučností a nyní výzkumníci a silničáři sledují, jak se tyto povrchy osvědčí v provozu v porovnání s běžnými povrchy silnic. Před modernizací byly na dálnici také různé betonové a asfaltové povrchy, které byly po řadě let provozu ve velmi špatném až havarijním stavu. V některých místech také silničáři doplnili protihlukové stěny.

Hluk z dopravy patří k nejběžnějším zdrojům hluku, kterému je vystaveno v Česku značné množství lidí. Celodennímu obtěžování hlukem nad 55 decibelů je vystaveno přibližně 2,5 milionu obyvatel a hlukem nad 50 decibelů, který ruší spánek, téměř 1,5 milionu obyvatel. Takové hladiny hluku mají při dlouhodobém působení nepříznivé dopady na lidské zdraví.