Pro větší pohodlí. Po neúspěchu s Panterem testují České dráhy na Bechyňce vagony Btn
Vůz Btn má na délku necelých 20 metrů, jde tak o nejkratší podvozkový vůz ve vozovém parku Českých drah.
České dráhy nevzdávají snahu vylepšit vozový park na unikátní trati Tábor – Bechyně. Ve středu zde otestovaly vozy typu Btn z roku 1997 z produkce Vagonky Studénka. Cestujícím by podle drah nabídly větší pohodlí. Dnes zde lokomotiva 113 (Žehlička) vozí desítky let staré vagonky Btax (010) určené k motorovým vozům.
Bechyňka je unikátní nejen v tuzemsku nezvyklou stejnosměrnou napájecí soustavou o napětí 1 500 V, ale i řadou dalších výjimek, které dostala do vínku už při svém vzniku v roce 1903. Například nejmenší poloměr oblouku byl snížen na 125 metrů, ačkoliv standardem při udělování koncesí počátkem 20. století bylo 180 metrů. To omezuje provoz dodnes.
„Dnes se vyrábějí mnohem větší a delší vlaky, které však obtížně projíždějí malými oblouky. Ukázalo se to při testech RegioPanteru. Jeden jeho vůz je dvakrát delší než původní Křižíkova Elinka (délka 13 m, rozvor 8 m, pozn. red.) a při průjezdu tím nejmenším obloukem vznikají velké příčné síly mezi tratí a vlakem,“ připomněl šéf osobní dopravy ČD Jiří Ješeta neúspěšné testy elektrické jednotky z podzimu 2020.
Vůz řady Btn by mohl být podle Ješety vhodnou alternativou. Nabízí čalouněné sedačky, determální tónovaná stahovací okna a podvozky na vzduchovém odpružení. Především je ale kratší, má na délku necelých 20 metrů, jde tak o nejkratší podvozkový vůz ve vozovém parku Českých drah. „Proto by mohly splnit požadavky na bezproblémový průjezd i těmi nejmenšími oblouky na trati,“ doplnil Ješeta. Testovaný dvouvozový RegioPanter měří téměř 53 metrů (jeden vůz 26,4 m, rozvor 19 m).
Pokud vyhodnocení testů dopadne ve prospěch nasazení Btn, budou vagony vybaveny informačním systémem. Ješeta věří v jejich nasazení na Bechyňku během října.
České dráhy se podle Ješety po vhodných vozidlech z druhé ruky poohlížejí i v zahraničí, zvažovanou variantou je i pořízení nových vozidel. „V takovém případě sledujeme i vývoj takzvaných vlakotramvají. Ty kombinují parametry vhodné pro železniční a tramvajový provoz a lze je využívat na místních drahách. Právě tramvajová vozidla snadno projíždí malé oblouky a jsou lehká. Tyto přednosti se přenáší i na vlakotramvaje,“ doplnil Ješeta.
