Libeňský most je postaven špatně, ale drží fantasticky. Praha dál odkládá rozhodnutí
Praha dál posouvá řešení problému s Libeňským mostem. O jeho budoucnosti mělo jednat čtvrteční zastupitelstvo, náměstek primátorky Petr Dolínka ale
Praha dál posouvá řešení problému s Libeňským mostem. O jeho budoucnosti mělo jednat čtvrteční zastupitelstvo, náměstek primátorky Petr Dolínka ale nakonec materiál stáhl. Praze přitom běží čas: stav mostu je velmi špatný a hlavní město bude muset navíc brzo muset řešit rekonstrukci Hlávkova mostu.
Členové vědecké rady náměstka primátorky včera vybraným médiím představili u Libeňského mostu jeho zásadní problémy. „Nedá se říct, zda most může spadnout za dva týdny nebo za pět let. Most obecně ztratil svoji bezpečnost,“ říká Václav Mach z České komory autorizovaných inženýrů a techniků.
Experti poukazují na špatný stav mostu především i kvůli tomu, že byl postaven z prostého betonu. To je dnes dobře vidět i na obloucích mostu, kde je už konstrukce často obnažená. Naopak části z prefabrikovaného betonu nejeví větší známky poškození.
„Most byl navržen dobře, ale už na svoji dobu poměrně zastarale. Hlavní problémem je, že na stavbě se pak hodně šetřilo, byl velký tlak na cenu a počítalo se s menším zatížením ,“ řekl profesor Jan Vítek z ČVUT. Naopak v dolních částech oblouků je beton bez kameniva, ten dosud nejeví větší známky degradace.
Odborníci upozorňují i na to, že je to dobře vidět na kamenech v mostu. Kamenivo se použilo rovnou z Vltavy, aniž by se rozdělilo na podobně velkou frakci. I proto je most v tak špatném stavu. „Na to, jak je most postaven, drží ještě most fantasticky,“ dodal Mach. Experti odmítli i debaty o tom, že most je unikátní kubistickou památkou. „Jde jen o některé prvky na mostě, jinak je to běžný most,“ dodal. Naopak podle historiků z Ústavu dějin umění Akademie věd je Libeňský most jedinečným dokladem české moderní architektury první poloviny 20. století.
Podle expertů je jedním z hlavních problémů to, že most byl stavěn na mnohem nižší zatížení, maximálně na 23 tun. Plná tramvaj lidí váží podle nich přes 50 tun. I proto je dnes rychlost tramvají na mostě výrazně snížena.
Konečný verdikt k mostu mělo přinést už dubnové zastupitelstvo, to ale neschválilo program. Znovu se mělo téma dostat na pořad jednání ve čtvrtek, náměstek primátorky ale materiál nečekaně stáhl. Z mostu se stalo velké politické téma, řada politiků bourání a výstavbu nového odmítá, chtějí jeho rekonstrukci.
„Praze bylo doručeno stanovisko České komory autorizovaných inženýrů a techniků, a to podporuje zbourání. Ale chodí i jiná odborná stanoviska. Diskuze se posouvá z politické do odborné oblasti, což je velmi přínosné,“ řekl Dolínek. Server Aktualně.cz navíc upozornil, že do případu se vložil ministr kultury Ilja Šmíd , který zvažuje, že zahájí přezkumné řízení o tom, zda most přece jen neprohlásit kulturní památkou. Pro záchranu se například vyslovila vedle Národního památkového ústavu i Česká komora architektů. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) navrhuje most zachovat a opravit a současně postavit ještě nový mezi Holešovicemi a Karlínem.
Praha má přitom další problém na obzoru: Hlávkův most, jehož stav není rozhodně dobrý a potřeba rekonstrukce se blíží. „Nemůžeme najednou uzavřít Libeňský a Hlávkův most. Dohoda s městem je, že se opraví nejprve jeden, pak druhý, jinak by nastal totální kolaps. Odklady řešení problému Libeňského mostu vše jen zkomplikují,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Zdopravy.cz šéf TSK Petr Smolka.
Praha si kvůli Libeňskému mostu nechala zpracovat i výzkum veřejného mínění mezi obyvateli Prahy 7 a 8. Podle něj 57% chce nový most. Tazatelé oslovili 1112 lidí. „Výzkum také ukázal, že pro stavbu zcela nového mostu jsou především mladší lidé a lidé s vyšším vzděláním. Naopak starší lidé a lidé s nižším vzděláním preferují opravu a zachování stávajícího mostu. Celkově však stojí o zachování stávajícího mostu a jeho rekonstrukci jen 34 % dotázaných,“ říká Zbyněk Bureš ze společnosti STEM/MARK, která průzkum prováděla.