Více rychlovlaků mezi Británii a kontinentální Evropou. Ve hře jsou tři nové linky
Jen pár týdnů po spuštění nové přímé vlakové linky z Amsterdamu do Londýna začínají dopravci a provozovatelé vysokorychlostních železnic řešit
Jen pár týdnů po spuštění nové přímé vlakové linky z Amsterdamu do Londýna začínají dopravci a provozovatelé vysokorychlostních železnic řešit nová přímá spojení mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou.
Ve hře jsou zatím tři destinace z Londýna: Bordeaux, Ženeva a Frankfurt. „Od otevření spojení Londýn – Amsterdam vnímáme poptávku od dopravců po dalších mezinárodních spojích,“ citoval The Guardian Dyana Crowthera, šéf vysokorychlostní železnice HS1 ve Velké Británii, která vede z Londýna k tunelu pod kanálem La Manche.
Zatím nejdále jsou podle něj jednání o lince z Londýna do Bordeaux. Podle Railway Gazette by neměl být provozovatelem Eurostar, který dosud zajišťuje všechny vlaky pod kanálem.
Nové spojení do Bordeaxu by mělo zcela minout Paříž díky nové vysokorychlostní trati přes Tours, cesta by neměla trvat déle než pěti hodin. Vyhnutí se Paříži může být výhodou, řadu lidí dosud odrazuje přestup ve francouzské metropoli. Obě země musí ale vyřešit bezpečnostní kontroly, které vyžaduje Velká Británie. I kvůli nim se protáhl start vysokorychlostního spojení do Amsterdamu.
Provozovatelé vysokorychlostních tratí míří hlavně na zákazníky leteckých společností. To ukazují zkušenosti z jiných spojení, například mezi Barcelonou a Madridem.
Další variantou spojení s Londýnem je obnovení linky TGV z Ženevy do Lille a její protažení pod kanálem. Vlaky mezi Lille a Ženevou jezdily jen jeden rok. Několik let se mluví i o přímých vlacích ICE z Frankfurtu do Londýna. Přímý spoj by měl cestu zvládnout za 5,5 hodiny. Podle HS1 patří nyní Frankfurt mezi trasy, u kterých se zkoumá ekonomika provozu.