Počet střetů vozidel se zvířaty se loni podle policejních statistik zvýšil o skoro 800 případů na 15 349 incidentů. Při nehodách zemřel loni jeden člověk. V prvních měsících letošního roku navíc počet střetů dál roste. Odborníci varují, že s příchodem jara se bude riziko srážek ještě zvyšovat.

Jen v lednu letošního roku se podle statistik na českých silnicích stalo 1 135 srážek s lesní zvěří, což je oproti minulému roku nárůst o 217 (+23 %).

„Potkávají se tu dvě mimořádné věci, na které si musí obě strany zvyknout. Jedna strana je stále houstnoucí provoz. Druhá strana je to, že kromě hledání potravy v blízkosti silnic začínají zvířata také migrovat či si hledat partnera, čili jsou mnohem aktivnější než třeba v zimě, kdy je jejich jedinou prioritou shánění potravy,“ řekl ředitel kanceláře ústřední výkonné rady Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo.

Zdeněk Kůta z Mysliveckého spolku Loreta Bolina pak upozorňuje i na časté rušení zvěře lidmi. Roli může hrát i přemnožení některých druhů, i když o celkové přemnožení zvěře podle myslivců nejde. Podle údajů ze serveru srazenazver.cz, který funguje pod Centrem dopravního výzkumu, jsou nejčastější kolize s divokým prasetem, srncem obecným a zajícem polním. Server uvádí také informace, v jakých lokalitách lze očekávat zvýšený výskyt zvěře.

Přesun srážek blíže k zástavbě

Přibývání incidentů potvrzuje i pojišťovna Uniqa, podle které počet srážek jejích klientů se zvěří v posledních třech letech každoročně roste o osm až 12 procent. „Velké množství srážek je paradoxně v poslední době poblíž obcí, anebo i přímo v obcích, například na náměstí poblíž centrálních parčíků nebo v udržovaných zelených pruzích u silnic,“ uvedla mluvčí Eva Svobodová.

Nejvíce případů pojišťovna registruje ve středních Čechách a na Vysočině, v Praze pak například z okolí Klánovického lesa. Podle Svobodové postupně roste i výše hmotných škod zejména s tím, jak rostou ceny aut a oprav. „Například škoda na terénním Mercedesu po srážce se srnou se vyšplhala na 400.000 korun, jenom přední sklo se všemi čidly a vyhříváním stálo k 100.000 korunám,“ dodala Svobodová.

Častější výskyt zvěře poblíž obcí nebo přímo v nich je podle Stýbla výsledkem dlouhodobého procesu, kdy si zvířata postupně uvědomila, že se jim v blízkosti lidí žije lépe. Upozornil však, že jde o dlouhodobý jev.