25 kilometrů, 34 zastávek a tramvaje Škoda. V Helsinkách otevřeli novou trať Raide-Jokeri
Provoz na nové tramvajové trati Raide-Jokeri. Foto: espoo.fi
Espoo se stalo třetím městem ve Finsku s tramvajovým provozem.
Espoo se stalo třetím městem ve Finsku s tramvajovým provozem.
Jen několik faktických poznámek k článku: HSL je organizátor a objednavatel dopravy v oblasti Helsinek. Dopravcem je společnost Pääkaupunkiseudun Kaupunkiliikenne Oy. Oproti páteřní autobusové lince 550 je Raide-Jokeri pomalejší. Díky mírně odlišnému trasování ale lépe obsluhuje některé rezidenční části Espoo.
Ten název dopravce je slušný jazykolam. 😀
V článku mi chybí zajímavá informace o tom, že byla Jokeri Line otevřena s výrazným předstihem oproti původnímu plánu, který cílil tuším na červen 2024.
Tahle stavba hodně pomůže, zejména protože je to vůbec první kapacitní tangenciální spojení. Helsinki (Espoo a Vantaa) mají dobré řešení radiál, metro a hlavně regionální vlaky fungují skvěle, ale dostat se v širším centru z jedné strany města na druhou je peklo. Tahle trať bude sloužit podobným účelům jako by v Praze sloužilo metro O. K dotazům ohledně rozchodu: Rozestavjených a připravovaných tramvajových tratí je v Helsinkách mnoho a do budoucna se počítá s propojením sítě městských a téhle okružní linky. (I proto si myslím, že slovo vlakotramvaj je tu uplně mimo – tohle se s vlakem nikdy nepotká už… Číst vice »
Ono tolik vyloženě tangenciálních vazeb v Helsinkách naštěstí potřeba není, centrum je ze tří stran obklopeno mořem, a často je stejně nejlepší jet vlakem přes Pasilu. Pak tam jsou autobusové linky vedené po silničních obchvatech (kehä – kruh), co jako tangenty slouží, ale samozřejmě čekat ve vánici na dálničním mostě není úplně ono, navíc tohle už je trochu dál od města. Tato tramvajová linka nahrazuje jednu z „metrobusových“ linek, které byly zavedeny po prodloužení metra. Kapacitní a rychlé to už celkem bylo, i kvůli tomu že v oranžových busech neplatí ten hloupý nástup předními dveřmi. Tramvaj není nijak zvlášť rychlejší,… Číst vice »
Hmm, ta poznámka k vlaku přes Pasilu je pravda, ale pouze pokud jedu z místa a na místo blízko vlakové zastávce. Můj názor je teda založený jen na mé osobní zkušenosti, ale já bych řekl, že tu tangenciální spojení chybí dost. Ty rychlejší linky jezdící po Keha I jsou sice fajn, ale dost často jsou pak daleko od míst kam by se někdo chtěl dostat. Já už to nechtěl tolik komplikovat, ale ano, 550 sloužila dobřě, ta tramvaj bude pouze pohodlnější a kapacitnější. Já to vidím spíše jako zprávu, že už se začínají řešit tangenty and že opět začali rozěiřovat… Číst vice »
Ta trať je poměrně zajímavá. Východní konec trati vede částečně po bývalé železniční vlečce do depa metra. Vlečka byla zrušena po vybudování nové propojky mezi metrem a vlakem v přístavu.
Metrový rozchod nejspíš blízkost Helsinek. Měl jsem gůglit dřív.
Metrový rozchod je z jakého důvodu?
Myslím si, že kromě Škodovky je tam ještě jedna stopa, trakční vedení od Elektroline.
Je skvělé, že se kolejová doprava rozšiřuje, v Espoo bych si těch tratí představoval víc. Ale je mi líto, že není prostorově propojena s tramvajovou sítí v Helsinkách, když tahle tramvajová trať spojuje několik stanic metra.
Jednou bude, je to v plánu
Nejsem dopravní odborník, tak se zeptám: skutečně se v oborové češtině ustavilo rovnítko mezi pojmy lightrail a vlakotramvaj?
Slovo vlakotramvaj bych osobně ponechal pro „skutečné“ vlakotramvaje kompatibilní s tramvajovou i železniční infrastrukturou a vozidly. Ale pokud se v oboru ustaví úzus používat slovo vlakotramvaj takto, tak ok.
Ono je to trochu sporné protože všechny termíny se prolínají, navíc v češtině výraz pro „light rail“ neexistuje, my to házíme do stejného pytle jako normální tramvaje, což je možná způsobeno tím že většina českých tramvajových systémů je tak trochu mix klasické tramvaje a LRTčka. U nás si pod pojmem „lehká železnice“ většina nejspíše představí nějakou lokálku s 810. Co se vlakotramvají týče, u nás takováto propojenost železnice a tramvajové dráhy jako v německém Karlsruhe není nijak legálně vyřešena. Ty vlakotramvaje o kterých se u nás uvažuje jsou právě spíše měziměstský LRT, něco jako Paříské expresní tramvaje, i když ty… Číst vice »
Je mi jasné, že různých kolejových systémů na pomezí toho či onoho je po světě spousty a nemá smysl snažit se o exaktní univerzální celosvětovou definici jednotlivých variant. Spíš mě zajímá, jak se ty pojmy dnes pojímají na patřičných českých (v češtině fungujících) vysokých školách.
Ano ve světe jsou termíny občas posunuty jinam než jak je chápeme v českomoravské kotlince. 🙂
Nevím co se teď učí na školách, ale v minulosti se mezi těžkou a lehkou dráhou rozlišovalo v pevnosti skříně. takže co si zákazník objedná, to pravděpodobně dostane.
Ono to má hlavně lokální kořeny. V městech kde tramvaj byla se pořád říkám tram, ať jede po ulici nebo na separovaném tělese. Hlavně USA, Asie, ale i novostavby v Evropě se pak označuje light rail, zřejmě ce chtějí vymezit od čehosi „pomalého co se motá mezi auty v ulici“.
Tramtrain, vlakotramvaj, typicky asociuje nějakou tu sdílenou infra.
Jinak tedy v USA má lightrail dost velký rozptyl, od klasických lehkých tramvají po třeba jednotky FLIRT. Holt mají pro heavy rail jiná měřítka. 🙂
To s tím USA je zajímavé, že jazyk de facto opustil terminus technicus – tram, který tam přitom v druhé polovině 19. století vzniknul a jeho varianty se rozšířili po celém západním světě (tedy s výjimkou německy mluvících zemí).
Technicky je to tramvaj bez neceho dalsiho. Neni tam signalizace, vozidla jsou cilene kompatibilni s metrovym rozchodem v centru a ne zeleznici, vetsina je toho sice oddelena od ostatniho provozu, ale ne nejak striktne, prejezd je na kazdem rohu a na par mistech to prostorove uplne nevyslo. Light rail je to spis „spiritualne“ a trochu typem provozu (jedna linka na jedne infrastrukture jako v metru).
nevím jestli je to nutná podmínka, ale německé vlakotramvaje jsou vybavené PZB. Ve městech samozřejmě žádné magenty nejsou, ale jakmile se to dostane na železniční trať, tak strojvedoucí PZB normálně obsluhuje a tramvaj kontroluje brzdné křivky. Platí normálně PZB limit 165, což je s tak lehkým a pomalým vozidlem samozřejmě triviální dodržet, ale pokud by se stal nějaký fatál, tak PZB do řízení zasáhne. Paradoxně Německé vlakotramvaje jsou zabezpečené lépe než naše hlavní koridory…. Ale co už.
To je dáno právě sdílením infrastruktury. Na velké dráze je vlakový zabezpečovač podmínkou, tak i tramvaje co tam pustí tu podmínku musí splnit (včetně řady dalších).
Držím tamní radnici palce! 😀