200 diamantových zubů, 800 kubíků za den. Strabag ukázal, jak si poradil s nečekanou skálou na stavbě D35
Speciální skalní fréza pro stavbu D35 Litomyšl - Janov. Foto: Strabag
Jde o první využití průmyslového rýhovače u staveb dálnic v Česku.
No, já neznám všechny šutry, ale kolem je všude opuka , ne žula.
Promiňte mou ignoraci, ale může mi někdo vysvětliti detailněji toto: „Fréza je vybavena 3D modelem a diamantovými zuby,“
Nějak ně mate kombinace 3D modelu a zubů v jedné větě. Tím je míněno, že je tam nějaká navigace / mapování využívající 3D modelu pracovního místa?
Nechapu, ze nebude zadnej sjezd secerne od Litomysle.
Když se všude řeší, jak je málo kameniva, jak je složité otevřít nový lom atd. tak by mě zajímalo, jak časté je použití kameniva ze staveb, především při ražbě tunelů?
Nyní se razí metro D, bude se razit tunel na D35 na území mezi Moravskou Třebovou a Mohelnicí, dále trať na Beroun, VRT pod Krušnými Horami, a třeba by šlo razit i tunel pod Červenohorským sedlem.
Nemělo by smysl tyto tunely realizovat a jít do toho brzy i kvůli tomu kamenivu?
Aby se obecný horninový výkopek stal drceným kamenivem, musí splňovat řadu technických kritérií. Mít stálé vlastnosti, být odolný proti nasákávání vodou, odolný proti mrazu, proti otluku, velmi vysokou bodovou pevnost, minimum minerálů podléhajících zvětrávání (třeba slídy), minimum rovnoběžných ploch nespojitosti a další. Zároveň takové sypaniny musí být dostatečně hodně, aby bylo její zhodnocení reprezentativní, nikoli bodové. A nakonec na to musí někdo dát záruku certifikátem ISO, že vlastnosti takové sypaniny budou stálé a lze se na ně spolehnout jako na stavební suroviny. Ani při ražbě tunelů a už vůbec ne při hloubení zářezů komunikací se rozhodně netěží hornina jednotné vysoké… Číst vice »
Díky za vyčerpávající odpověď.
Hledal jsem si, jak je to u alpských tunelů. Tam to snad i používají, ale je to asi jiná situace. Jiné poměry, homogennější hornina, menší poměr skrývky, ale hlavně daleko větší délka, takže má větší smysl zřizovat technologií na třídění frakcí.
Také opačně, čím více toho využijí, tím méně toho musí někde úskladnit.
Pozitivní je, že tady by se dálnice neměla zvlnit a odfrézované kamenivo lze použít dál.
Se zpětným užitím výkopku se jistě počítalo i předtím, takže to žádná nová plusová bilance není.
Jen asi nepočítali s tím, že půjde využít jako kamenivo…
Konečně účinný vertikutátor. Zejména pro tzv. absolutní trávník.
Šlo by se tam té skály zbavit i jiným způsobem, např. odstřelem? 😉
Jo, ale papíry na to udělat je hroznej opruz. Takhle jenom lejete naftu a občas vyměníte zub, nikdo si vás nevšímá.
A nebyl by ten odstřel i o dost levnější?
Nebude taková změna projektu někomu vadit natolik, aby si vyžebral zastavení stavby a novou soutež?
Mechanické rozpojování horniny je i tohle, trochu jiný stroj než bagr, ale furt dobré.
Jdu jen kolem, ale myslím si, že o použití rozhodl někdo, kdo se vyzná a určitě záměrně nezvolil tu nejhorší metodu a způsob jak tento problém vyřešit.
Dobrý den
Poněkud musím upravit informace o prvním nasazení uvedené skalní frézy v ČR. Právě tato skalní fréza byla nasazena již v srpnu 2010 při realizaci skalního zářezu pro budoucí Votický tunel na drážní stavbě modernizace trati mezi Voticemi a Benešovem
A byla použita i na obchvatu Nové Paky.
Byl jste rychlejší, také si ji pamatuju.
Díky za upozornění, tvrdí to Strabag, ale raději jsem tuto informaci smazal.
Pro výstavbu dálnic v ČR jde, ale opravdu, o první použití.
Mně se nezdál termín rýhovač, díky za lepší. Zajímavé je, že výrobce tyto stroje na svém webu označuje jako surface miners. Já bych ale spíše než fréza (ve strojírenství to znamená nástroj) použil spíše slovo frézka (stroj na frézování).
máte naprostou pravdu, ale tipuji, že frézka v marketingové zprávě pro veřejnost je poněkud zavádějící. Respektive vyvolává to asociaci s něčím malým a vy chcete „prodat“ obludu.
No, v případě strojnictví, přesněji kovoobráběcích strojů je ta terminologie skutečně tak… ale u podobných strojů je výraz „fréza“ zcela obvyklý, například sněžná, lesní nebo pařezová fréza, ostatně i zařízení na úpravu povrchu sjezdovky nebo běžkařské stopy na rolbě se označuje jako fréza a nikoliv frézka.
Se skálou samozřejmě průzkum počítal, problém je s celkovou vyšší pevností masivu.
Já už si říkal, že by na takovém ohromném fleku geologický průzkum neodhalil skálu, že by to fušovali jako na Skanzenu železnic. Vaše vysvětlení je ale přesvědčivé.