16 podmínek pro novou dálnici z Brna na sever. První rozhodnutí ukázalo odpor samospráv
V seznamu podmínek je i prověření zapuštění silnice v trase takzvané Hitlerovy dálnice o tři metry pod stávající terén.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) musí podle očekávání zpracovat detailnější dokumentaci pro plány na novou čtyřproudou silnici I/73, která má výrazně usnadnit spojení zejména Brna s dálnicí D35.
Vyplývá to z rozhodnutí ministerstva životního prostředí po zjišťovací řízení na úsek silnice od dálnice D1 v Troubsku přes Kuřim do Bořitova. Ministerstvo stanovilo silničářům pro další dokumentaci celkem 16 podmínek.
Jde z velké části o obvyklé podmínky související s podobně velkými dopravními stavbami, vycházejí také z připomínek, které ke stavbě přišly. Na seznamu jsou běžné podmínky jako hlukové či rozptylové studie či důkladný hydrogeologický průzkum. Nechybí ale i zcela konkrétní požadavky na vedení trasy. V části Bystrc – Kuřim – Bořitov má ŘSD posoudit i reálnost zapuštění silnice o 3 metry pod úroveň stávajícího terénu.
Dva úseky najednou
K návrhu ŘSD se vyjádřilo 26 samospráv, úřadů a spolků včetně Dětí Země, přišlo také 49 připomínek od fyzických osob. Ze zaslaných vyjádření obcí a rozsahu připomínek je patrný značný odpor k celé stavbě.
Jednou z kuriozit je připomínka na budování ekoduktu u Všechovic. „Obec dále upozorňuje, že most v km 20,0 nelze považovat za vhodný migrační objekt, jelikož prostor je a bude využíván k venčení psů,“ uvádí se v dokumentu.
Obce požadují výrazně detailnější studie o hluku a dalších vlivech stavby na životní prostředí. V seznamu připomínek je například i požadavek na vysvětlení, z jakých příčin se mění označení posuzované komunikace I/73, dříve R43, D43, X43, S43, I/43, vždy stále Hitlerova dálnice.
Z pohledu celé silnice I/73 je úsek z Troubska do Bořitova nejproblematičtějším. ŘSD zpracovalo dokumentaci pro dva úseky najednou, jde o celkem 33 kilometrů nové silnice. I když bude označena jako silnice I. třídy, plánována je v parametrech dálnice. Některé části budou široké až 26 metrů. Jde o úseky Troubsko – Kuřim a Kuřim – Bořitov. Trasa využívá část takzvané Hitlerovy dálnice, nyní je v dokumentaci označována také jako Německá. Měla spojovat Vídeň s nynějším Dolním Slezskem v Polsku.
Nová trasa by začínala na nové křižovatce Troubsko s dálnicí D1 a silnicí I/23. Po trase je celkem 10 mimoúrovňových křižovatek. Po celé trase pak budou čtyři tunely: tunel Troubsko (délka 1 230 m), tunel Bystrc I a II s překrytým mostem přes Svratku (celková délka 2 915 m), tunel Malhostovice (délka 499 m) a tunel Kuřim (délka 1 340 m).
Úleva pro provoz na I/43
ŘSD si od nové silnice slibuje lepší propojení brněnské aglomerace s východem Čech a Jeseníky. Nová silnice má převzít dopravu z přetížené silnice I/43. Už loni představilo plán na severní část této stavby.
„Potřebnost dobudování celého tahu byla zevrubně prověřena a odůvodněna v rámci tvorby dopravních strategií jak v mezinárodním (síť TEN–T), tak i v národním kontextu (Politika územního rozvoje ČR),“ uvádí se v dokumentaci.
ŘSD zatím v informačních letácích uvádí termín zahájení stavby v roce 2030. Některé materiály v dokumentaci mluví až o roku 2035. Náklady na stavbu zatím neuvádí.
Nejnáročnější na stavbu i povolování bude průchod obytnými soubory Bystrc I a Bystrc II. ŘSD tu počítá s téměř dva kilometry dlouhým tunelem. Údolí řeky Svratky trasa překonává mostem poblíž hráze přehradní nádrže. Za přemostěním trasa přechází v oblasti Kníniček do dalšího plánovaného tunelu Bystrc II délky 760 m. Za Rozdrojovicemi opouští návrh trasy těleso Hitlerovy dálnice. U Kuřimi se k ní opět vrací a snaží se co nejvíce využít její těleso.