Infrastruktura Stavebnictví Železnice

Studénka 10 let poté: vzpomínky a rozčarování, za osm mrtvých žádný trest

Nehoda u Studénky 8. srpna 2008. Autor: České dráhy
Nehoda u Studénky 8. srpna 2008. Autor: České dráhy

Tento text vyšel v posledním vydání čtrnáctideníku Českých drah Železničář. Díky laskavému svolení autorů a redakce Železničáře jej (včetně vzpomínek strojvedoucího) může čtenářům nabídnout i deník Zdopravy.cz.

Lidé si na ten den ve velkém objednávali svatby. Datum 8. 8. 2008 k tomu přímo vybízelo. Do historie Česka se však zapsalo černým písmem. Toho srpnového pátku se na tuzemské železnici stala jedna z nejtragičtějších nehod v novodobé historii. Mezinárodní vlak EC 108 Comenius narazil ve stanici Studénka do konstrukce opravovaného silničního mostu, která se jen pár vteřin před tím zřítila na trať. Zemřelo 8 lidí, 95 dalších bylo zraněno. Mnozí mají následky na celý život.

Přitom zpočátku vůbec nic nenasvědčovalo, že se železniční trať u Studénky stane kulisou jednoho z největších železničních neštěstí země. Vlak EC 108 Comenius se vydal na nešťastnou pouť v sedm hodin ráno z Krakova a státní hranici s Českem překonal v 9.19 hodin. V tu chvíli v něm jelo zhruba 200 lidí, stejné množství osob pak postupně přistoupilo v Bohumíně, Ostravě hl. n. a Ostravě Svinově. 

Osudová oprava mostu

Trať č. 270 nadjezdem ve Studénce překonává silnice 2. třídy číslo 264. Původní 82 metrů dlouhý most z roku 1961 právě procházel kompletní rekonstrukcí. Jeho železobetonová deska byla odbourána a místo ní se postupně budovala nová. Aby se práce neodehrávaly nad kolejištěm a neohrožovaly tak bezpečnost železnice, byla mostní konstrukce hydraulicky zvednuta a odsunuta o 30 metrů směrem na severozápadní, bíloveckou stranu, kde dělníci vybetonovali první části vozovky.

Dva dny před nehodou začalo zpětné zasunování mostu na původní místo, směrem na jihovýchodní, příborskou stranu. Kvůli komplikacím se průběh prvního, čtyřmetrového posunu o den opozdil. V osudný den se pak připravoval druhý, čtyřmetrový krok zasunutí konstrukce mostu. Stavební firma nicméně nevyhodnotila tuto činnost jako natolik závažnou, aby o ní informovala provozovatele dráhy, tedy SŽDC, a žádala ho o omezení provozu. Vlaky tak po trati jezdily i nadále plnou rychlostí. Omezení a zvláštní dozor si stavbaři vyžádali až na večer.

Tragický náraz

Bylo půl jedenácté, když se k místu téměř maximální povolenou rychlostí, která zde tehdy byla 140 km/h, blížil zhruba o deset minut opožděný EC 108 Comenius v čele s lokomotivou 151.018-9. V 10:30 se opravovaný most rozvlnil a sjel z pomocných podpěr a spadl do kolejiště přímo před vlakem. Strojvedoucí Jiří Šindelář zaregistroval rozkmitání a pád mostu a v několika sekundách, jež zbývaly do nárazu, zatáhl za rychlobrzdu.Tím snížil rychlost z původních 134 km/h po přibližně 452 metrech brzdění asi na 90 km/h ve chvíli srážky. Stáhl rovněž sběrače, zapískal a běžel se schovat z řídicího stanoviště do strojovny. Právě tam je díky střednímu rámu nejpevnější místo lokomotivy a i největší šance na přežití v podobných případech. Nakonec vyvázl s lehkými zraněními a s děsivým zážitkem.

Následoval drtivý náraz, po němž vykolejila lokomotiva. Ta se zcela zdemolovanými stanovišti na obou stranách a silně poškozenou skříní zůstala na mostovce. Ještě před tím však zdeformovala a posunula ležící most, jenž se zarazil o odstavené nákladní vagony stojící na sousední koleji. Několik vagonů z Comenia vlivem setrvačné síly zbytku vlaku vykolejilo a vyjelo až na ležící most, kde většinou minuly lokomotivu a poté se ještě bočně střetly s odstavenými nákladními vagony. Vykolejily první čtyři vozy soupravy expresu, zbylých šest naštěstí už nikoliv.

Následky byly i tak děsivé. Při havárii či bezprostředně po ní zemřelo šest lidí a desítky dalších byly zraněny. Někteří mají doživotní následky. Z mrtvých na místě šlo o čtyři ženy (tři Češky a Polku) a dva muže (Čechy), v nemocnici krátce poté zemřel třetí muž (Ukrajinec), čímž počet mrtvých vzrostl na sedm. Osmá oběť, Polka, zemřela v nemocnici 30. září téhož roku.

Díky tomu, že se tragédie stala za bílého dne a na kraji města a před očima svědků, mohly záchranné práce začít prakticky ihned. První záchranářská jednotka hasičů ze Studénky dorazila na místo pouhých sedm minut po prvním volání o pomoc. Do akce se zapojilo celkem 22 kompletních požárních jednotek se 45 vozidly. Na místě zasahovalo celkem 151 hasičů, 46 zdravotnických záchranářů a 18 lékařů. Do dvou hodin od havárie byli všichni zranění v nemocnicích.

Značné byly také materiální škody. Ty policie spolu s vyšetřovateli z týmu Comenius vyčíslila na přibližně 167 milionů korun. Největší část připadá na účet Českých drah. Jen samotný poškozený vlak a zničená lokomotiva přišly na desítky milionů. K tomu je nutné připočíst náklady na zajištění náhradní dopravy. Na obnovu trati směřovalo dalších zhruba 10 mil. Kč.

Jednokolejný provoz za pomoci dieselových lokomotiv byl obnoven 10. srpna a o týden později se již jezdilo po všech pěti kolejích a s elektrickou trakcí.

Zdlouhavé vyšetřování

Mezitím se rozeběhlo šetření příčin neštěstí. Kritika padala zejména na hlavu stavební firmy ODS – Dopravní stavby Ostrava. Nemělo totiž dojít k aktivitám zasahujícím do drážního provozu. Pracovníkům subdodavatelské firmy Bögl & Krýsl, kteří měli na starost posuny mostu nad tratí při jeho opravě, bylo například kladeno za vinu, že během stavby nezajistili omezení dopravy na železniční trati, která pod opravovaným mostem vedla. Již týden po nehodě policie obvinila kvůli neštěstí dva inženýry firmy Bögl & Krýsl, kteří měli na starost právě posuny mostu nad tratí při jeho opravě. K soudu se však celý případ dostal mnohem později.

Podle vyšetřovatelů způsobila tragédii četná zanedbání a nedostatky při rekonstrukci mostu. Zjistili například chyby v projektu podpůrných konstrukcí, nedostatečný byl podle nich i technologický předpis montáže a neřešila se ani tíha přesouvaného mostu. 

Stavbaři: jsme nevinní

Obě firmy vinu od počátku odmítaly. Obžalováni nakonec byli tři pracovníci generálního dodavatele stavby, společnosti ODS – Dopravní stavby Ostrava (dnes Eurovia), pět zaměstnanců subdodavatele – společnosti Bögl & Krýsl, pracovník Správy silnic Moravskoslezského kraje, jenž měl na stavbu dohlížet, a osoba samostatně výdělečně činná, která pro subdodavatele pracovala.

Proces u novojičínského soudu začal až v červnu 2011, čekalo se mimo jiné na vypracování posudků, a verdikt pozůstalým i přeživším obětem přinesl velké zklamání. V prosinci loňského roku soud totiž zprostil obžaloby všech deset lidí obžalovaných z obecného ohrožení. Soudce při zdůvodnění rozsudku prohlásil, že se přesně neví, proč most spadl, a neprokázalo se, že by skutek spáchali právě obžalovaní. A podle něj v tom nemá jasno ani většina expertů, které soud během dlouholetého procesu vyslýchal. Zproštění viny požadovali obhájci obžalovaných. „Soud nebyl schopen objektivně a se stoprocentní jistotou říct, kdo může za to, že most spadl. Obávám se, že to už dnes nedokáže říct nikdo,“ prohlásil soudce Jaromír Pšenica.

Zadostiučinění se tak poškození nedočkali. V srpnu 2011 byl ve Studénce alespoň odhalen památník obětem neštěstí, které je druhou nejhorší havárií na české železnici za posledních více než 20 let.

Jiří Šindelář: stále to mám před očima

Ještě tragičtějším následkům nehody ve Studénce v roce 2008 zabránil pražský strojvedoucí Jiří Šindelář. Díky rychlé reakci zbrzdil expres ze 134 km/h na zhruba devadesátku. Podobné hrdinství prokázal u Studénky před třemi lety v červenci Šindelářův kolega Jan Černý. Zpomalil Pendolino při střetu s kamionem na přejezdu ze 160 na 142 km/h, ale náraz byl tak silný, že strojvedoucí v troskách vozu přišel o obě nohy. Zahynuli i tři cestující.

A jak se Jiří Šindelář s odstupem deseti let dívá na tragickou nehodu? Má prý neustále pocit, jako by se to stalo včera. „Od nástupu směny v Bohumíně, kdy jsem přebíral vlak od polského kolegy, si všechno pamatuji úplně detailně až do okamžiku, kdy jsem se ocitl v nemocnici. Nic ze svého života nemám v hlavě „zmapováno“ tak perfektně jako tuto děsivou příhodu vteřinu po vteřině. Jako by se v mé hlavě zastavil nějaký film, který běží stále dokola… Je to sice deprimující, ale už na to nemyslím tak často. Dříve mi myšlenky na nehodu naskočily třeba stokrát za den, teď už jen párkrát. Už mě to naštěstí nepronásleduje tolik jako ještě před pár lety,“ říká dnes.

Nehoda, po níž odešel z Českých drah, mu zcela změnila život. Je mu líto, že mu odchod zkrátil strojvůdcovskou kariéru o osm let, které mu tehdy zbývaly ještě do důchodu. „Poslední dva roky aktivní služby jsem byl na vrcholu svojí pracovní kariéry. Začal jsem jezdit ve špičkové turnusové službě na vlacích vyšší kvality. Práce mě bavila, během jedné vteřiny byl však konec. Nedopadl jsem sice tak špatně jako kolega Honza Černý o sedm let později, ale těžko se z toho asi někdy úplně vzpamatuji. A největší fackou především pro pozůstalé po obětech a těžce zraněné je to, že dodnes není případ uzavřen a není určen viník. To je v civilizovaném světě neuvěřitelné,“ dodává Jiří Šindelář.

Petr Slonek (článek), Martin Harák (rozhovor se strojvedoucím)

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Pavel Hromek
Host
Pavel Hromek

Ta Studénka je snad prokletá…..Hrozné neštěstí,při pohledu na fotku mi naskakuje hroší kůže.Později Pendolino při střetu s polským kamionem-jen trnu,co bude do třetice.Strojvedoucí Jiří Šindelář a později strojvedoucí Jan Černý ,oba z DKV Praha se zachovali velmi statečně a mají můj obdiv…vše mohlo dopadnout ještě hůře….Svého času jsem krátce pracoval /za socialismu/ u jednoho podniku,zabývali jsme se zaměřováním železničních tratí,vleček,jeřábových drah ap.,takže určitý přehled snad mám.V tomto případě kladu jednoznačně vinu stavební firmě,stavbyvedoucímu ev. mistru na stavbě a také stavebnímu dozoru.Navíc existuje stavební deník,který se musí vést u takových staveb každý den,kde musí být vše popsáno vč.dění na stavbě,docházky,počas ad.… Číst vice »

AmsteBerl
Host
AmsteBerl

Hodně osmiček se sešlo. [8].[8].201[8] / [8] minut zpoždění / EC 10[8] Comenius / 151.01[8] / [8] mrtvých

Pavel Hromek
Host
Pavel Hromek

No,hlavně osudové zpoždění….Jak se říká-„nehoda není náhoda“.

Daleko do důchodu
Host
Daleko do důchodu

K věci den před tím, než se to stalo tak známý co dělal u fy Bögl & Krýsl, přišel dát mistrovi neschopenku neb si zlomil ruku. Když byl na stavbě a díval se na ty trojnožky s válečky které měly zajistit přesun mostovky, tak říkal kolegům „chlapy to nedopdne dobře, aby vám to nespadlo“ Druhý den už byl doma na neschopence a viděl v televizi co se přihodilo. Jen chci podotknout že je obyčejný stav. dělník ne žádný mistr. Takže i samotným stav. dělníkům, to riziko a rozhoupíní mostovky bylo jasný. Na vině je jasně ten kdo tuhle technologii přesunu… Číst vice »

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

„A když už tak měl dát návrh SŽDC na snížení rychlosti na 30 nebo alespoň 50 km/h při prújezdu inkriminovaným místem.“
To by stejně nepomohlo, resp. minimálně nemuselo pomoci, protože konstrukce mostu nespadla kvůli jejímu rozhoupání jízdou vlaku, ale po rozhoupání při posunu konstrukce – když už mělo být ohrožení železničního provozu vyloučeno, tak tam měla být úplná výluka železniční dopravy vždy po celou dobu vysouvání příslušné části mostu = dokud byla konstrukce mostu posouvána a i poté až do jejího spolehlivého usazení.

poiuz
Host
poiuz

Myslím že z 140 se na 0 brzdí hůř, než z 30 🙂

Jan1203
Host
Jan1203

Ale nevyloučíte tím možnost, že by to spadlo přímo na něj.

Bery
Host
Bery

Tim by se dalo predejit nasledkum celniho narazu, ale pokud by to spadlo primo na vlak, tak budou nasledky stejne tragicke, protoze konstrukce vozu by tu vahu neunesla a pokud by to zacalo padat za lokomotivou, tak by strojvedouci nemel sanci ani zacit brzdit. Zde je jedine spravne reseni prevence… tedy konstrukci mit 100% zajistenou proti pohybu a rozhodne nemanipulovat s mostovkou za provozu.

Daleko do důchodu
Host
Daleko do důchodu

Ale tady se nikdo nebaví o rozhoupání vlakem posunující se mostovky po válečcích na trojnožkách. Jelikož ty trojnožky nebyly úplně v jedný rovině, tak se skrátka mostovka zhoupla na principu převážení, tak jak když jsou děti na houpačce a to těžší převáží to lehčí. Tady ale jak se mostovka posunula na stranu k příboru tak se jednoduše převážila.
comment image

To
Host
To

Krabice od vína, odposlechy, jasné důkazy… obžalovaný si ordinuje a kandiduje do Senátu… kolik že to trvá let?

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

To bych vůbec nesrovnával: třeba se jednou dovíme (nebo možná spíše další generace dovědí), jakému „koncovému příjemci“ byla ta „krabice od vína“ vlastně určena (m.j. bylo před volbami) – tedy pokud příběh s tou „krabicí od vína“ a jejím obsahem, jaký byl veřejně deklarován, vůbec proběhl tak, jak je veřejnosti presentován – ale ten pád mostu existoval skutečně reálně a nevyvratitelně.

To
Host
To

Třeba někdo přijde za 5 let s teorií, že vlastně k žádnému pádu nedošlo… lidská paměť není moc dlouhá.

Jan
Host
Jan

Pokud to správně chápu, tak se našlo dost nedostatků, ale nebyla zjištěna konkrétní příčina toho pádu. V tom případě se mají potrestat všechny nedostatky a chyby, když to dohromady dá takové neštěstí. Dále pokud není možné se dopátrat konkrétního viníka, tak za to musí zodpovídat vedoucí a další výše postavení šéfové, klidně až k řediteli firmy, když již prošel takhle odfláknutý projekt. Dnes už je fakt pozdě to posuzovat, to se musí řešit zavčas a co nejrychleji.

AAA
Host
AAA

V tom případě se mají potrestat všechny nedostatky a chyby

to by ovšem některý z těch nedostatků musel být sám o sobě trestný čin

Jen tak
Host
Jen tak

Opravdu byste chtel, aby to takto fungovalo?

Aby se ignorovalo, kdo za co muze, a zaviralo se hlava nehlava jen proto, aby dav byl spokojen?

Pavel Hromek
Host
Pavel Hromek

No,není to o „davu“,ale o vině konkrétních osob za takové neštěstí,kdy cestující přišli o život a další mají doživotní následky.

Pavel
Host
Pavel

Absolutně s vaším názorem nesouhlasím. Je špatné, že se nenašel důvod tohoto neštěstí, už jen proto aby se v budoucnu podobné katastrofě předešlo. Alo pokud není určen konkrétní viník a zmapovaná závažnost zavinění, pak rozdávat tresty nazdařbůh každému, kdo se jenom přimotal k této události je nepřípustné. To pak není soudní spravedlnost, ale lynč.

Bery
Host
Bery

A nepotrestat nikoho je spravedlnost ? To povazuji za mnohem vetsi problem… tedy moralne nepripustny stav. Pokud doslo k serii pochybeni, ktere v konecnem dusledku zavrsuje tato tragedie, odpovednost nesou vsichni. Je to totez, jako kdyz 10 lidi vystreli na cloveka a zpusobi mu 10 zraneni, kde zadne samo o sobe sice neni smrtelne, ale v souctu znamenaji, ze dany clovek zemre. Maji byt vsichni osvobozeni, protoze nikdo nezpusobil smrtelne zraneni ? Nikoliv… vsichni jsou vinni spoluucasti na vrazde. Toto je stejny pripad. Takze nepotrestat nikoho znamena totez, jako kdyby soud tvrdil, ze se tragedie nestala.

Petr.R
Host
Petr.R

všichni víme, manažeři mají vždycky pravdu a vysokoškoláci drží pohromadě i u soudu. Nevím, ale jsem mezi dělníky a ty ten soud prostě odsuzují a chtělo by aby tady napsal nějáký týpek co dělá manažera jak se mu to jeví mu.

Tomáš
Host
Tomáš

Jistě, ještě začněte s proletariátem a třídním bojem. Nepochybně se považujete za tzv. slušného Čecha. Že Vám není hanba, za takovou rétoriku byste se měl stydět.

hoholu
Host
hoholu

souhlas s Tomášem

Petr.R
Host
Petr.R

tak vlastně souhlasíte se soudem, děkuji.

mgr.pavel
Host
mgr.pavel

Toto tvrzení vůbec neplyne ze sarkastických poznámek proti vašemu „inteligenti a vysokoškoláci drží při sobě“ nesmyslu.

Za řadu nedostatků mohli i běžní dělníci. Nejen manažeři či vysokoškoláci. I ty soud osvobodil. Jak toto štymuje do té vaší teorie „soudci s VŠ diplomem osvobodili vysokoškoláky“?

Petr.R
Host
Petr.R

já jsem slušný.Napište co jsem v práci udělal blbě? Z vaší odpovědi smrdí tvrdý komunista. Převlečený?

Martin Nosek
Host
Martin Nosek

Petr.R: Jsem inženýr a manažer jedné velké firmy a rozhodnutí soudu považuji za nehoráznost. Ještě něco?

Petr.R
Host
Petr.R

díky za odpověd. Ne to mně stačí na rozdíl od druhých. Nebot mně stačili ty fotky a rozhodnutí soudu.

Jen tak
Host
Jen tak

To jsou strasne blaboly.

Pavel
Host
Pavel

Jsem manažerem v obdobném oboru (ve stavebnictví), ale nijak nejsem dotčen touto kauzou. Je bezpodmínečně nutné vyšetřit, proč to spadlo, ať to někomu zase nespadne na hlavu příště. Jestliže ale nebyl nalezen viník, pak jsou pouze 2 možnosti, proč tomu tak je. Buďto policie a státní zastupitelství neudělaly svou práci správně nebo je chyba v platných normách a pak je nutné o to bedlivěji dojít k příčině zřícení této konstrukce. Pokud orgány činné v trestním řízení nebyly schopny dojít k výsledku, měla by se ustavit odborná komise. Možná je to obdobné, jako u některých leteckých neštěstí, kdy se na chybu… Číst vice »

Petr.R
Host
Petr.R

aji kdyby byla chyba v normách, tak je tam stavbyvedoucí, který měl zasáhnout a třeba na ty klíny pod podvozkama měl upozornit a zastavit posunování, přeci stavbyvedoucí není cvičená opice co zná jen normy a jestli mu to nějaký manažer přikázal, že to budou peníze navíc, tak je to tak jak si to myslím.

mgr.pavel
Host
mgr.pavel

Takže vy kritizujete stavbyvedoucího, že konal „jen“ dle platných norem? A dle čeho se měl řídit? Selským rozumem a školou života? A třeba porušit nějakou jinou normu? Nebo zdržet poravu mostu jen proto, že se mu něco trochu nezdá?

A víte určitě, že stavbyvedoucí měl takové podezření? Měl jej mít?

Nějak mi přijde, že se jen za každou cenu snažíte najít jednoho viníka, aniž byste pro to ale měl faktické důkazy.

Petr.R
Host
Petr.R

nechte toho narážíte na něco, na co jsem se neptal. Máte jeřábnické a vazačské zkoušky A nebo B? Zkoušky zdvihacích zařízení? Ne? Tak laskavě si smažte toho mgr a neodpovídejte čemu vůbec nerozumíte. Jsme to probírali aji na školení a školitel říkal, že pochybuje, že manažér dal vyšetřovatelům pravý listy školení, že to muselo být natisklý až po nehodě.

Vašek
Host
Vašek

Rozumný názor.
Chyby tam dle vyšetřovatelů byly – viz článek, v součtu zřejmě mohly za tu katastrofu. Ale nikdo nedokázal a už zřejmě ani nedokáže, která ta chyba byla rozhodující (pokud nějaká chyba byla rozhodující), a kdo teda za to může…
Znalecké posudky byly protichůdné, odborníci v nich také a nikdo zřejmě nemá zájem se opravdu dobrat pravdě, pokud to vůbec jde.

V letectví platí jakési gentlemanství, že všichni spolupracují, aby se ta příčina (v drtivé většině případů příčiny) našla. Ale to tady nehrozí, každý bude stát za tou svou pravdou a spolupracovat nebudou, neb jim jde o krk (vězení).