100 let čekání na okruh na severu Prahy. Radnice chtějí tunely a zapojení železnice do výstavby
Obce se netají velkými obavami z hluku.
Většina městských částí hlavního města a přilehlých obcí v trase budoucí části Pražského okruhu mezi dálnicemi D8 a D10 Březiněves – Satalice požaduje nákladnější vedení trasy nové dálnice z velké části pod zemí.
Vyplynulo to z dnešního veřejného projednávání celého záměru. Z přítomných zástupců samospráv dnes pro levnější zahloubenou variantu nebyl nikdo. Tunelová varianta počítá s vedením pěti kilometrů dálnice z celkové délky 13 kilometrů pod zemí. Vzniknout mají tunely Třeboradice (1 330 m), Veleň (1 000 m) a Vinoř (2 710 m). Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) předpokládá, že se začne stavět v roce 2027 nebo 2028.
Stát čeká v případě plánování trasy složité rozhodování, kdy na jedné straně bude menší vliv z tunelů na životní prostředí a život obyvatel podél budoucí dálnice a na straně druhé výrazně vyšší náklady.
Zahloubená varianta má odhadované náklady 17,383 miliardy korun, tunelová 38,216 miliardy korun. Tunelovou variantu dnes nezavrhl ze zástupců samospráv jen pražský náměstek Petr Hlaváček, který si umí představit kombinaci obou variant.
„Ve většině závěrů dokumentace vychází tunelová varianta lépe a přesto se člověk dočte, že je srovnatelná se zahloubenou variantou,“ upozornil starosta Podolanky Roman Pečenka, který současně pochválil vedení ŘSD. „Jsem rád, že se s námi baví a hledají se řešení. Pro nás ta stavba bude mít zcela zásadní až fatální dopady. Přistupují k tomu konstruktivně,“ dodal Pečenka, podle kterého je důkazem i to, že se nyní řeší tunelová varianta, o které ŘSD nechtělo dlouho slyšet. Tunelovou variantu preferuje z pohledu hluku i pražská hygienická stanice.
Od obcí zní velké obavy z hluku. Například křižovatkou Satalice má denně projet 170 tisíc vozidel.
Obavy z přesunů zeminy
Starostka Zdib Eva Slavíková upozornila i na problémy s umístěním transevropské dálnice do tak obydleného území. Dokumentace podle ní neřeší dostatečně ani takzvanou dopravní indukci, tedy nárůst dopravy způsobený novou silnicí. „Jdeme proti podpoře udržitelné veřejné dopravy,“ dodala.
O stavbě této časti Pražského okruhu se mluví intenzivně posledních 30 let, od roku 1995 je v trase stavební uzávěra. Starostka Veleně Radka Matějková uvedla, že již v roce 1929 se v obci poprvé okruh vyměřoval.
Obce mají velké obavy ze samotné stavby a přesunů zeminy, při tunelové variantě se má přesouvat osm milionů kubíků zeminy. Proto se řada obcí vyslovil pro zapojení železnice do stavby. Starosta Prahy-Čakovic Jiří Vintiška navrhl vybudování dočasné vlečky k budoucímu třeboradickému tunelu z trati Praha – Všetaty – Mladá Boleslav.
Dnešní veřejné projednání je jedním z mnoha kroků pro budoucí stavbu. Poznatky z veřejného projednání má společně s připomínkami dotčených osob a samospráv zahrnout zpracovatel oponentního posudku Tomáš Bajer.
