Zrcátka i pískování. Jak se budou další objednané tramvaje 52T lišit od těch současných
Na dodaných kusech proběhnou některé úpravy i zpětně.
Prvních dvacet tramvají Škoda 52T, které si pražský dopravní podnik (DPP) převzal loni, ujelo v pravidelném provozu už přes 300 tisíc kilometrů a přepravilo více než tři miliony cestujících. Aktuální čísla zveřejnil DPP na tiskové konferenci, kde zároveň oznámil objednávku dalších 31 kusů této tramvaje od Škoda Group.
Deník Zdopravy.cz o podepsání objednávky informoval už ve čtvrtek. Celkem je tak nyní zasmluvněno 71 tramvají 52T z celkem 200kusové rámcové smlouvy, minimálně 20 jich bude do Prahy dodáno ještě v tomto roce. Zbytek dorazí nejpozději do října 2027.
Praha si doobjednala dalších 31 nových tramvají Škoda 52T. Dorazit mají do 22 měsíců
Poslední dvacátý vůz ev. č. 9520 z první 20kusové části dodávky DPP vypravil do provozu s cestujícími loni 14. prosince na lince 8. Na nákup prvních 20 tramvají přispěly dotace EU z Národního plánu obnovy v celkové výši 1,19 miliard korun bez DPH.
Drobné úpravy
Tramvaje 52T plzeňský výrobce vyvíjel na míru specifickým pražským podmínkám. Během jejich testování i ostrého nasazení do provozu si DPP i výrobce vyměňovali informace a docházelo k úpravám. Další vyráběné série tramvají 52T se tak od těch provozovaných budou nepatrně lišit.
„S dodavatelem vyhodnocujeme různá technická řešení a celkem logicky nějaké dílčí úpravy vyplývající z provozu nastanou. Ale jedná se jen o detailní záležitosti a v řadě případů by mělo dojít k tomu, že některé věci budou zpětně upraveny i na stávajících vozech,“ uvedl v rozhovoru pro Zdopravy.cz technický ředitel DPP Jan Šurovský.
Konkrétně se to podle něj týká například úpravy zpětného zrcátka tak, aby bylo sklopitelné i elektricky. „Protože nyní tomu tak zatím není a v některých vozovnách je potřeba zrcátko zalícovat se skříní,“ popsal Šurovský.
Vedle toho se podle něj realizuje také úprava doplňování písku do tramvají ve vozovnách. Naopak kabina řidiče žádných větších úprav nedoznala.
Napnutá struna
Další případné nákupy tohoto typu tramvaje budou záležet na přiznávání dotací z evropských či národních fondů. Sama Praha si plné financování nemůže dovolit, podle radního pro finance Zdeňka Kováříka v metropoli směřuje do MHD už nyní třetina rozpočtu – 25 miliard ročně na provoz a 10 miliard na investice. „Praha je velkorysá, ale ta struna je napnutá k prasknutí,“ uvedl Kovářík.
Celkem jde nyní na rozvoj tramvají, trolejbusů a elektrobusů v Praze z dotací EU z programů Národní plán obnovy a TRANSGov téměř sedm miliard korun.