Z unikátní výzdoby je kompromis. Vizuální podoba přestavby metra Českomoravská v tichosti zčernala
Ke změnám podle architektky došlo kvůli neochotě ustoupit z provozních požadavků.
Když na konci března 2024 vybrala odborná porota ze 43 návrhů novou vizuální podobu stanice metra Českomoravská, její členové neskrývali nadšení.
Porota vítězný graficko-výtvarný návrh známého designéra Maxima Velčovského a studia edit! architects hodnotila jako vizuálně čistý, který díky specifickému detailu působí neokázale, ale zároveň dostatečně výrazně.
Základem je skleněný rastr, který odkazuje na původní keramické obklady a jeho struktury, ale je praktičtější. Mezi dvěma skly je zachycen vzduch tvořící bublinky. Každé sklo tedy vytváří unikátní rastr, ale zároveň je možné jej jednoduše replikovat.
Když však dopravní podnik před rokem oznamoval chystané zahájení rekonstrukce stanice, přiložené vizualizace její budoucí podoby už vypadaly o poznání jinak, než ty zveřejněné po vítězství v soutěži.
Návrh totiž doznal řady úprav, ze kterých architektka pražského metra Anna Švarc příliš nadšena není. „V procesu finalizace návrhu došlo z praktických důvodů k řadě změn, které bohužel vnímám jako designový kompromis,“ uvedla architektka pro deník Zdopravy.cz
Bublinky zůstaly, formát a barva ne
„Již v rámci soutěže došlo k připomínkám, jelikož bylo ze strany metra nepřijatelné pracovat s dlaždicemi,“ vysvětlil pro Zdopravy.cz autor návrhu Maxim Velčovský. Bublinky ve skle tedy v návrhu zůstaly, nyní jsou však ve velkých formátech. Změnu si vyžádaly technické služby dopravního podniku.
Další novou podmínkou bylo podle designéra to, že skla nemohou být transparentní, aby nebyly vidět eventuální průsaky. „A tak se nyní pracuje s bublinami na tmavém pozadí, protože nejlépe vyniknou,“ dodal autor. Ty navíc podle něj korespondují i s černým podhledem v horním vestibulu.
Anna Švarc k tomu vysvětluje, že původně světlý tón obkladů s lehce odrazivým efektem v průběhu vzorkování autorského materiálu výrazně zploštěl kvůli neochotně generálního projektanta a dodavatele nést zodpovědnost za trvanlivost reflexivní fólie na zadní ploše skleněného sendviče.
„Následně muselo sklo zřetelně ztmavnout, aby byly patrné zapečené bubliny, což je jádro celého návrhu,“ dodává architektka.
Kompromis a čas
Autorský tým je podle ní pevně přesvědčen, že návrh tyto změny s grácií unese. „Mrzí mne však, že kvůli neoblomné neochotě ustoupit z provozních požadavků a obav z potenciální vizuální nestability obkladu se návrh výrazně proměnil,“ dodala.
Obavy pravděpodobně vycházely z toho, že původní řešení z 80. let v podobě keramického obložení stanice se v průběhu času projevilo jako nevhodné. Keramika v kontaktu s vodou z průsaků měnila své dimenze, a tak přestal fungovat nosný systém, který už neumožňoval výměnu obkladu bez jeho poškození.
Podchod z Wishe. V soutěži vyhrál neotřelý návrh, na Strakonické ale roste něco jiného
„V tuto chvíli vkládám důvěru v autorský tým, že i stávající kompromis obstojí u široké veřejnosti, ale jsem si jistá, že se návrh obhájí jak u odborné části společnosti, tak v čase,“ uzavřela Anna Švarc.
Komplikace a výluky
Stanice je už od 6. ledna pro cestující uzavřená a vlaky jí pouze projíždí. Revitalizace zahrnuje modernizaci stavebních a technologických prvků včetně výměny pohyblivých schodů.
V červenci se však během prací narazilo na nečekané problémy. Po odstrojení se totiž na některých nosných konstrukcích ukázalo, že jsou v mnohem horším stavu, než předpokládala projektová dokumentace.
Konstrukce se tak musela začít výrazněji sanovat, aby se zachovala delší životnost. To obnáší několik původně neplánovaných výluk provozu metra v tomto úseku a zejména celkové prodloužení doby rekonstrukce.
Původně se stanice měla pro cestující otevřít už na konci roku, nyní se hovoří až o prvním čtvrtletí roku 2026.
