Z Česka do Pobaltí vlakem za tři dny: Klepání řízku v jídelním voze a exotická vozidla v Litvě
10 Přestup ve stanici Mockava. Foto: Aleš Petrovský
V druhém díle popisuje Aleš Petrovský cestu z Varšavy do litevského Vilniusu.
Hańczou a dále litevským vlakem jsem jel do Vilniusu roku 2007. Tehdy se přestupovalo v Šeštokai, a to na klasickou sovětskou soupravu, vnitřek ještě vyložený dřevem. Byl tam nějaký samovar na čaj.
Samovary ve starých soupravách jsou super. Horký čaj nebo polívka za pár vteřin.
Pesa Gama je přední maskou takový brácha RegioSharku. Pesa umí i pěkné vlaky. Ale některé jako tyto se moc nepovedly.
Mě se líbí jak v Polsku umí (nejen) u nádraží pracovat s klasickým tvaroslovím a dřevem jako v tom Bělostoku nebo u nové haly nádraží ve Vratislavi. Nebojí se toho a jsou na to hrdí. Měli to v minulosti těžké ale jsou na ni hrdí. Když se dívají, jak se staví ve světě, tak se nedívají účelově jen na jeden moderno-minimalistický styl, sto let dokola.
Z fotek mě zaujala ta DR1A ve Vilniusu, myslel jsem že po dodávkách nových Pes už nejezdí. Stejně tak jsem nevěděl že něco jezdí do Varény (to je na bývalé hlavní trati směr Grodno a Varšava).
Proč se pořád používá ruské Grodno a ne běloruské Hrodna? To je jako říkat Užgorod. 😉
Protoze bohuzel i v Belorusku vetsina mluvi moskalsky?
A nebo taky ne?
V Bělorusku 94proc. mluví rusky. Bělorusky jenom vesnice u polské hranice. Grodno je také polsky mimochodem.
Přemýšlel jsem který tvar použít a přišlo mi že Grodno je stále ještě známější.
Děkuji za reportáž z železniční exotické části Evropy. Většina lidí si tam dnes raději zaletí Ryanairem nebo Wizzairem…
Do Rígy s Ry, do Tall Eurow. Ale Vil přímo letecky až od letošního jara.
Většina lidí ano, ale železniční lidé či dobrodruzi ne. 😉
Ty sedačky v tom litevským slonovi vypadají stejně jako v českým slonovi.
Kdyby jen sedačky, celý ten interiér je dost podobný – madla, police, displeje… až jsem tam málem ukázal průvodčímu Lítačku.
Jestli se zavřela tak to možná klepání řízků nebylo 🤔
Dobrý den,
jako obvykle zajímavá reportáž, děkuji.
Mohu mít prosbu o opravu? V následující části věty by mělo být slovo „sem“, nikoliv „zde“ (kam jsou místenky umisťovány):
—–
… následně jsem byl na síti X sledujícími z Polska poučen, že jsou SEM umisťovány místenky cestujících nakupujících přes e-shop litevského dopravce LTG Link.
—–
Děkuji a přeji hezký den.
Stejně se celkem divím, že si Poláci při jejich stavební rozmáchlosti a zde dokonce s možným „přikrytím“ skrze Rail Baltica neprosadili zkrácení trasy zhruba v tomto duchu: https://mapy.cz/s/ledegurasu
Tak v Pobaltí žije 6 milionů lidí, železniční infrastruktura tam je mizerná a nikam dál nevede…
Možná dojde na tunel do Helsinek.
To už víc věřim, že Rus dostane rozum a Rail Baltica skončí v Petrohradu… Každopádně než se cokoliv z toho stane, tak Poláci stihnout stokrát postavit fungl novou VRT na litevský hranice.
Pokud by někdy teoreticky Rus dostal rozum, tak se do Petrohradu pojede přes Grodno a Vilnius „pořád rovně“. Což samozřejmě nevylučuje trať do Rigy a Tallinu, popř. Helsinek, skrz Suwalki („Rail Baltica“). Do té doby holt i ten Vilnius oklikou, ale tím spíš nechápu pečlivou konzervaci ještě i té okliky uvnitř Polska… Celkově je to divné, ona Rail Baltica jako taková „skoro VRT“ bude v těch pobaltských zemích, ale v Polsku i to co bude, tak jen do 160 km/h. Možná jen Poláky podceňuju a toto je „první fáze“ (díky které si za evropské prachy opraví trať na Białystok), a… Číst vice »
Zgodnie z planami przyjętymi przez polskie Ministerstwo Infrastruktury po zakończeniu modernizacji linii i zainstalowaniu systemu ETCS na odcinku Warszawa – Białystok – Ełk prędkość maksymalna pociągów zostanie podniesiona do 200 km/h, a na dalszej części trasy do granicy do 160 km/h.
V Polsku má vysílačku vlakvedoucí, aby pomocí ní dal souhlas k odjezdu. Každopádně celé Polsko jede na 7+1 simplexních kanálech, proto všichni slyší vše.
To se musí docela navzájem rušit, ne?
Celé to působí civilizovaněji než Česko, ale jasně, jde jen o pár dojmů. Mimochodem, Varšava měla skvělé infopanely na zastávkách i ve vozech už v první půlce desátých let, kdy jsem tam jezdil pravidelně. V době, kdy v Česku našel dobré slovo pro Polsko sotvakdo. V Praze to doháníme o 10 let později.
Např. v UL jsem si všimnul, že info tabule o příjezdech MHD sundali 😀 a dokud tam byly tak to byl ten styl, kdy zpožděný spoj MHD zmizí pokud má zpoždění (takže všechny!) 😀
Nová dřevěná konstrukce nádraží, tak to by v Praze tvrdě narazilo na hlas “ z lidu“ …
Já nejsem architekt, ale na nádraží v Bělostoku to působilo tak nějak přirozeně.
Pokud by se „hlas z lidu“ podíval na fotky, nebyl by ten náraz tak veliký, jak si myslíte. Srovnávat střechu nádraží v Bělostoku s pražskou „pergolou“ je totiž značně neseriózní.
Obávám se, že o materiál v případě pergoly ani tak nejde, ale jinak bravo, krásně jste sfouknul slaměného panáka.
“Pro cesty MHD jsem měl koupenou jízdenku v nějaké místní aplikaci, ale nově je možné zakoupit jízdenku i tapnutím karty na terminál ve vozidle. Během mé podzimní návštěvy se jednalo o novinku, podle letáků ve vozech 1. 9. 2024 skončil prodej papírových jízdenek.”
— Škoda, že neumím litevsky. Zajímalo by mě, jestli kolem toho bylo taky tolik nářků jako na jihu Moravy…
Takže to tam lidi bez karty už taky nepovažuji za lidi???
Život je boj, asi budeme chodit pěšky…
Ano, bylo. Dokonce nedávno nějaký ombudsman rozhodl, že se jedná o diskriminaci starších… Takže nevím, jestli se papírové jízdenky přece jen nevrátí
Zítřejší starší jsou dnešní mladí
MHD vs vlak, to není rozdíl vůbec.
Motoráky 620M jsou pokrevní bratří ukrajinských motoráků, mají sourozence i v Bělorusku a existuje i varianta pro železniční inspektory.
Narozdíl od Ukrajiny nejsou na Litvě metrová nástupiště, takže je do nich nástup trochu jako do tanku.
Mezi Polskem a Litvou už není přechod na širokorozchodnou železnici?
Je tam souběh obou rozchodů a „klasický“ pokračuje ještě souběžně několik desítek kilometrů do litevského vnitrozemí i za stanici Mockava.
Do Kaunas pokračuje klasicka železniční trať.