Plány na poslední část Městského okruhu v Praze prošly zásadní proměnou. Pražští radní Adam Scheinherr a Petr Hlaváček včera poprvé veřejnosti představili novou studii na část okruhu mezi Pelc-Tyrolkou a Jižní spojkou. Oproti původní variantě povede téměř celá pod zemí v tunelech a bude tak nejspíše výrazně dražší. Odhadované náklady zatím město neví.

„Je to jedna z nejdůležitějších dopravních staveb, kterou chystáme. Chceme, aby okruh město nerozděloval, ale spojoval. Proto je většina trasy navržena pod zemí,“ řekl náměstek primátora Adam Scheinherr.

Tým na přepracování projektu vedli technický ředitel společnosti Satra Pavel Šourek a architekt a bývalý pražský primátor Jan Kasl. Na návrhu se podílel také německý krajinářský architekt Till Rehwaldt.

Podle Kasla je dobře, že se podařilo podchytit možnost změnit celou trasu a koncepci okruhu ještě na začátku. „Nikdy jsme nedostali takovou možnost se rozmáchnout a pracovat v tak velkém týmu. Věřím, že to neskončí opět u studie, Praha dokončení okruhu velmi potřebuje,“ řekl technický ředitel projekční společnosti Satra Pavel Šourek.

Městský okruh v Praze je z více než dvou třetin hotový, poslední dokončenou částí je tunel Blanka. Tým architektů a projektantů plány na poslední část označovanou jako Vlasta výrazně proměnil. Z deseti kilometrů má vést okruh 8,5 kilometru v tunelu, původní plány počítaly s poloviční délkou trasy pod zemí.

Hned po výjezdu z Blanky počítá nově město s dalším tunelem Bílá Skála, původní projekt počítal částečně s vedením trasy ulicí Povltavská. Ta bude nově zcela bez aut a na jejím místě má vzniknout rekreační oblast. Na trase je pak celkem sedm mimoúrovňových křižovatek, podoba některých se oproti původní verzi změnila. Auta z tunelu vyjedou až v Malešicích.

„Troufám si tvrdit, že jsme dokázali nemožné. Například řešení tunelové varianty v oblastí Balabenky je ukázkou perfektního inženýrství 21. století, kdy se nám podařilo dostatečně naklesat komunikaci sjíždějící od Spojovací tak, abychom se dostali pod úroveň terénu a zároveň překročili Rokytku povrchovým tubusem, který je ovšem překryt místní komunikací a chodníky. Myslím, že celé dílo je ukázkou toho nejlepšího napříč obory a jsem rád, že nám náměstci primátora nechali volnou ruku, stimulovali nás v hledání kreativních řešení a nespokojili se s kosmetickými změnami, ale vyžadovali mnohem víc,“ tvrdí Kasl.

Podle Kasla je reálné, aby se začalo v roce 2023 stavět, Scheinherr ale jeho optimismus krotil. „Budeme rádi, když do konce volebního období (2022) získáme územní rozhodnutí,“ dodal Scheinherr. „Schvalování by nemělo být delší než u povrchové varianty, protože je vůči obyvatelům vstřícnější,“ míní Kasl. Výhodou je, že trasa víceméně respektuje původní návrh, jen je pod zemí. Důležité ale je, že vyhovuje současným zásadám územního rozvoje.

Kolik bude tunel stát, to zatím pražští radní ani projektanti nevědí. „Investiční náklady dáváme dohromady, určitě budou vysoké,“ řekl náměstek pro územní plánování Petr Hlaváček.

Podle plánu by trasování dopravy pod zemí mělo umožnit vznik řady pozemků pro zástavbu, například mezi Palmovkou a Vysočany, kde původně projektanti plánovali povrchovou estakádu. „Složitá a nevzhledná změť jízdních pruhů, protihlukových stěn a především velkého množství mostů a estakád se díky autorům proměnila v nenápadný, často až neviditelný systém. To umožňuje využít okolní „uvolněné“ plochy pro parky, cyklostezky nebo rozvoj městské zástavby,“ říká Hlaváček. Původní varianta je podle něj už neprojednatelná.

Město v plánu ustoupilo od řady velkých křižovatek, nahradí je výjezdy z tunelu. Nevznikne tak křižovatka v ulici V Olšinách pro napojení Strašnic ani chystaná velká křižovatka na Jarově. Díky plánu by mělo město snadněji prodloužit na východě metropole tramvajové tratě až do Malešic.

Kompletní prezentace je ke stažení zde.

Tagy Městský okruh Praha praha Satra Top Vlasta

138 komentářů