Vlaky stojí, tramvaje jedou. V Praze se na ledovku připravili předem
Tramvaj s pluhem v Praze. Foto: DPP
DPP nechal preventivně promazat trolejové vedení, v Hradci nasadili slintáky.
DPP nechal preventivně promazat trolejové vedení, v Hradci nasadili slintáky.
Včera a předevčírem, tedy v pondělí a úterý se teda vlaky moc nevytáhly.
Autobusy jezdily překvapivě na čas. Ale vlaky to jsem se po pondělní lekci (R17 odjel s 15 minutama dojel se 35) radši podíval na grapp a radši jsem namířil rovnou na autobus, když jsem viděl ta šílená zpoždění versus téměř zanedbatelná zpoždění autobusů na mapě pid.
Jak se říká „auta stojí, vlaky jedou“ – nebo je to naopak?
Tedy je to dnes dobrodružné, Vindobona měla být 11:23 v Praze, ale není ještě ani v Kolíně, očekávané zpoždění 240 minut. Raději pojedu přes Havlíčkův Brod.
Nejde mi do hlavy, že není flotila záložních hnacích vozidel nezávislé trakce, nejen pro tyto případy, Čím chtějí tahat vlaky v případě války?
Inu mudrlanr prozraďte nám prosím jaké vlaky jedou v případě války bez kolejí?
Obávám se, že v případě války bude problém nejprve s naftou, pak až s elektřinou, ale hlavně – západ už koleje jako páteř dopravy fakticky opustil – i armáda už dnes provozuje raději silniční vláčky, jak lze občas pozorovat. Zdrojů energie je zjevně dost, mimochodem hlavně o zdroje se válčí…
Armáda má již 100 let letectvo. Proti letectvu nemá vlak šanci, koleje jsou příliš vidět.
Jen ta kapacita letectva na přepravu těžké techniky je dosti mizerná.
A kolik bychom jich měli mít? 10? Co když je nepřítel vyřadí? Tak radši 20? 30? A budete platit za jejich údržbu a nepotřebu v době mimo válku?
Na válku snad ještě pořád je ministerská rezerva parních lokomotiv. Nebo už je předali muzeu?
Doufám, že válka na našem území nehrozí, ale i tak by armáda měla být připravená.
Jakým způsobem se v Praze provádí nástřik trolejbusového trakčního vedení proti námraze? Pokud vím, žádné speciální vozidlo na to v Praze není. Anebo je takto vybavena některá linková vozidla? Pro 58 i 59?
Linková vozidla.
Pro letištní linku 59 jsou zařízením pro protimrazový postřik vybaveny 2 trolejbusy (tuším ev. č 401 a 420).
Doplním pro linku 58 to jsou vozy 114 a 115.
Mě se líbí upozornění SŽ zveřejněné na portálu. Tím je asi pro ně všechno vyřešeno 🙂 a ošetřování troleji je zbytečné a jakékoliv další snahy taky.
Citace: Vážení dopravci,
věnujte prosím zvýšenou pozornost Výstrahám, které vydává Český hydrometeorologický ústav v souvislosti s nepříznivou předpovědí počasí, která předpovídá mrznoucí déšť a tvorbu 2 až 5 mm silné ledovky. Upozorňujeme na možné výpadky v dodávce elektřiny a zásobování, jakož i možné lámání větví a padání stromů. Současně Vás žádáme o přijetí vlastních autonomních opatření jako např. včasné oživení svých motorových hnacích vozidel nezávislé trakce apod. Sledujte prosím vývoj situace.
Správa železnic – nep(r)ojede nic
„…vypuzoval do trolejového vedení v místech námrazy více proudu…“
Cože?
Do plusového vodice skutečně vypuzuje proud elektronů. Zajímalo by mě ale, jak to dělají s mínusem
(sarkasmus)
Zkratovali, aby se ohřál?
ne, rika se tomu elektricky oblouk, stačí mi t upraveny sberac s vlastním napr. proudovým zdrojem a oblouk mate na světě. problém je v tom, ze toto schéma neresi problém perspektivne a námraza se i po odstranění může tvořit dal! mazani olejovou smesi je v tomto případě účinnější.
Ok díky za vysvětlení. Není tam pak větší riziko výboje a tudíž ohrožení? Prostě jako oblouková lampa?
Ale elektrický oblouk vzniká úplně jinak – musíte mít uzavřený obvod, v něm dostatečně velký proud a napětí (to stačí i pár stovek voltů) a nejlépe velkou indukčnost. Pak do toho obvodu uděláte přerušení („díru“) – a to v místě kontaktu s trolejí (jinde to ani moc nejde a hlavně to jinde nemá smysl), tak indukčnost vám pomůže zapálit v místě té díry oblouk a pak ho už jen zkoušíte udržet.
I kdybyste měl ve vozidle zdroj třeba na 1000 A, tak kudy ten obvod nejprve uzavřete? Přes měnírnu těžko…
trolejbusy 26Tr při aktivaci námraza zapojily do obvodu odporník a trvalým odběrem cca 130A propalovaly (obloukem) námrazu. Sice se tím občas vyřadila z provozu EDB, ale to nevadilo… Účinnost nic moc.
Kdo maže ten jede. V Brně mají slintací trolejbus 14Tr, v Pardubicích nějaký služební 14Tr taky zbyl, ale nevím jestli ho mají upravení na odstraňování námrazy. Takže tyhle staré vozy se ještě uplatní.
Ano, pardubická 376 slouží jako mazač trolejí.
Ano a taky 323
Mazací 14Tr jsou v Brně dvě.
Dobrá práce DPP 👏
Na železnici investovali do chodu nutrií, tak se nedivme. (A teď vážně. Ono to asi bude u vlakových trolejí těžší.)
No, už aby bylo těch 25 KV.
Tím si proti námraze nepomůžete.
Zamrzlým výhybkám to nepomůže, ale průraz ledové vrstvy 8x vyšším napětím bude pravděpodobnější.
Teď i před 13 lety AC jezdilo a DC nejezdilo.
Je možné něco podobného aplikovat i na železnici ? Alespoň na hlavních tazích ? Nebo je to na tom kilometrickém rozsahu nereálné ?
Případně je možné podobně jako se používá v energetice „ohřívat“ trolej zvýšením ztrát přenosu ? Alespoň na 25kV ?
#1 nikdy se to tak nedělalo
Jistě by to šlo, otázka je, jak je to složité v takovém rozsahu.
Mazání nemrznoucí směsí, aspoň v Brně, se provádí při rychlosti do 30 – 40 km/h, přičemž třeba dnes v noci se mazalo nepřetržitě. To jest každý úsek co dvě až tři hodiny. Taky je potřeba počítat, že následný průjezd tu směs smázne, takže aby to fungovalo spolehlivě, nutnou podmínkou je dostatečně častý provoz. Takže na železnici s tou délkou bych tomu dával spíš menší šance, zvlášť pokud je mrznoucí déšť trvalejšího charakteru.
A?
Pokud hádáte, které písmenko je v abecedě první, tak vám musím pogratulovat!
Spíš bych viděl v chybějící motivaci cokoli dělat. Každý rok se kvůli námraze nějaký den nejezdí. Je jasné, že pokud dopravní podnik potřebuje 4 mazací tramvaje, musela by mít SŽ podobných harapáků na aspoň minimálně ošetření tratí pro osobní vlaky pro střední čechy třeba 10. Na druhou stranu by to měla být jejich povinnost, být na takové jevy připravený. Je vidět, že pokud si svou práci vyberete v mládí a jdete si za ní, jako Šabík, tak ty výsledky musí být někde vidět.
Je přesně otázka, zda se to vyplatí pro jeden dva dny za rok.
Jistě, že se to vyplatí. Hospodářské, dnes ekonomické, následky lidí, co zůstanou někde trčet, místo, aby vytvářeli hodnoty, jsou násobně vyšší, než pár speciálních pantografů navíc nebo vyhřívaných výhybek, které se nevypínají, aby se šetřilo…
Nevyplatí se to. Žil jsem roky u Londýna a kalamity tam byly taky, ale vždycky se čekalo až to roztaje. V USA máte díky mnohem drsnějším bouřím taky stavy, kdy prostě zavřou krám a nejede se. Na tyhle výjimečné situace je mnohem levnější to nechat na improvizaci lidí než dělat super opatření. Dneska nejel vlak, tak jsem jel autobusem, tramvaje a metro jezdily normálně. Lidi, co bydlí dál, tak zůstali doma a pracují z domu. No a co? Základní pravidlo dobré firmy a i ekonomiky obecně je, že každý je nahraditelný. Nějaká běžná chřipková epodemie vám ekonomiku rozhází mnohem víc… Číst vice »
Záleží na povaze zaměstnání. Do elektrárny nebo do nemocnice potřebujete aby všichni řádně dorazili bez ohledu na počasí. Řidiči veřejné dopravy (pokud tedy mohou vyjet, ale drtivá většina vozidel je dnes schopná provozu) jsou taky potřeba, zálohu mají akorát jednotky zaměstnanců. Výrobní závod který má svůj sklad to pár dní přežije s míň lidma. A nakonec kancelářské pozice se mohou vykonávat z domova.
Není pak jednodušší poslat v případě nějaké šílené mimořádnosti autobusy, než spoléhat na něco co je extrémně drahé a beztak může zkolabovat (desítky speciálních vozidel na dva dny v roce)?
Autobus na ledovce také zůstane viset v kopci, nebo se řidič ho neodváží sjet. Obé jsem zažil.
Jo to já taky, ale pořád mi to přijde asi více řešitelné (údržba silnice v tomto případě prioritní) a ekonomičtější.
v tovarnach je vzdy nejdulezitejsi osoba, ktera pred zacatkem smeny spocita kolik lidi nedorazilo a zavola do agentury aby poslali nahradu =)
V podstate máte pravdu, ale záleží na tom, kto nesie tie škody. Pretože keď sa ľudia nedostanú do práce, tak tie škody nesú oni sami, prípadne firmy, a celkovo ekonomika, ale NIE dopravca ani správca infraštruktúry (alebo len veľmi málo)! Takže z pohľadu SŽ sa to neoplatí.
S timhle pristupem je pak ale nase zeleznice „spolehliva“ tak jak je. Nevyplati se delat nic prosti namraze, staci aby v lete presla fronta a popadane troleje napric siti, ale stromy se taky kacet nvevyplati, kdyz snezi tak proc zapinat ohrevy….. Takze z toho plyne, ze nase zeleznice je pouzitelna jenom pri 20°C a polojasnu, moc vedro radsi taky ne, to by se zase mohla provesit trolej. to co se dnes deje, neni niz extremniho, stejne tak jako vcerejsi teploty. je to vlastnost naseho klimatickeho pasu.
Bouří s následky na železniční síť máme desítky ročně. Pořádná námraza byla naposledy v prosinci 2014. Držet vyššì desítky speciálních vozidel a jejich obsluhu pro použití jednou za deset let nemá smysl.
Jenze tahle kalamita neni kvuli namrzle troleji ale predevsim kvuli zamrzlym vyhybkam a samotnym nekvalitnim vlakum!
25kV je celkem proti námraze imunní – je to teď krásně vidět na mapě, jak stojí např. Beroun směr Praha. Takže buď promazání, nebo urychlit přechod na 25kV.
25 kV tu vrstvičku ledu prorazí a pak oblouk (proud) a mechanický otěr tomu ještě pomůžou.
Můžeme se bavit o velikosti styčné plochy trolej-sberac, kdy může být led na tlustší ss troleji hůře strhnutelný, než na trolejí tenčí.
Blbost. Vše je o velikosti odebíraného proudu. Na 25 kV je tak cca 150-200 ampér a na stejnosměru klidně více jak 1500A.
Takže riziko napálení a přepálení troleje je daleko vetší na 3kV. A ten „otěr“ taky není pravda, jelikož sběrače na 3kV mají vetší přítlak k troleji.
Jaké přepálení? On mluví o oblouku, který prorazí izolační pevnost ledu, aby vůbec nějaký proud mohl téct. A toto závisí hlavně od napětí (protože vyšší napětí je schopno prorazit oblouk tlustší vrstvou ledu).
Ano, vyšší proud vyvolá víc tepla, jenže pokud neprorazí vrstvičku ledu, proud bude přesně 0.
Na české železnici nic jako prevence neexistuje. Vždycky se pak až hasí vzniklý průser.
Mě by docela zajímala prevence toho případu. (Beru 3kV a níž na dráze). Zatím jsem vždy viděl, že v případě ledovky, tak vždy problém.
DPP má necelých 150 km tramvajových tratí, Správa železnic spravuje více než 3200 km elektrifikovaných tratí. DPP má maximální rychlost při nanášení protimrazového prostředku 30 km/h. I kdyby správa železnic dokázala nanášet při 80 km/h každé čtyři hodiny, potřebovala by nejméně 15 takto vybavených vozidel s vyškoleným personálem (ve stanicích by totiž jezdila několikrát tam a zpět). Významnější námraza se vyskytuje jednou za několik let po dobu několika dní. Náklady na skladování a údržbu oné techniky a školení personálu by byly mnohem vyšší než jsou škody ze zastavení či omezení provozu a proto se do ničeho takového neinvestuje. Je to stejné jako… Číst vice »