Vláda otevírá možnost využití soukromých peněz na stavbu železnic
Lokomotiva 242 "plecháč" na přejezdu v Hrdějovicích. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) mají být následně využívány především při budování vysokorychlostních tratí.
PPP je hloupost na nějaké kousky trati. Význam by mělo, kdyby se jednalo o trať, kterou koncesionář bude po výstavbě také provozovat a udržovat.
Nedá se právě na takové stavby bezúročně půjčovat z EU?
Moc nerozumím nějak tomu, proč se furt v těch možných PPP projektech řeší ty tunely u Ševětína ?! Jako někdy v roce 2016 nebo kdy se dělala aktualizace SP celého IV. koridoru s těmi tunely a tam byla nějaká cena + vata 7 mld. Kč nebo kolik na CIN, aby tomu vycházelo i s těmi tunely ekonomické hodnocení stavby. Takže pokud teď ve vzduchu lítají částky jako 11, 15, 20 mld. Kč a já nevím kolik ještě, tak s touto cenou to stejně nelze aktuálně realizovat – doporučuju si od SŽ, státní organizace tu aktualizovanou SP IV. koridoru vyžádat.
V podstatě pokud se zvedly náklady na stavbu o nějakou inflaci, tak by se taky benefity měli zvedat o inflaci, tím pádem CIN by měl vycházet stejný.
Kdepak. CINy, neboli celkové investiční náklady budou vlivem významně vyšší inflace samozřejmě vyšší.
A jo, myslel jsem výnosové procento.
Ajéje, evergreen v podobě pro stát hrubě nevýhodné půjčky nazvaný „PPP“ se nám zase vrací.
Nikde v západní Evropě se tyhle šaškárny už nedějí (a kde se dějí, je výsledná služba dvakrát dražší než obvyke – viz feancouzské dálnice), ale bohužel pravicová vláda místo témat se širokou shodou zase bude propagovat svůj soukromý business.
Fialo, tyhle věci můžou tu rozhodující menšinu vést k tomu, že už vám hlas , takže ztratíte většinu. Opravdu to chcete riskovat?
Znovu by je volil jen naprostý šílenec.
Bohužel druhá varianta (Babiš) je ještě o řád horší. S Fialou zůstane alespoň demokracie.
Např inflaci máme v Evropě nejhorší, hned po pobaltských republikách, ale hlavně, že jste spokojeni.
Ano. Pohanenou zejmena cenou potravin. Nevite prosim, kdo je jejich nejvetsim vyrobcem v CR?
Kdepak. Růst cen dovozu byl za květen 2022 ve výši 20,7%, tzn. nad mírou inflace spotřebitelských cen. Takže to není až tak poháněno cenami potravin z ČR.
Inflace není dílem Fialy. Netuším kdo vám to nakukal, ale pěkně vám kecal.
A koho byste volil vy?
Tak nějak. Přece všichni vědí, že ODS železnici zlikviduje. Tak přece nemůže existovat, že by zařizovala financování na výstavbu nových tratí. Navíc dálkových, železnice se odjakživa rozvíjela od lokálek k Ferdinandce.
Zatím každá pravicová vláda pod praporem ODS srazila železnici na kolena.
BAB A 5 Malsch – Offenburg – Public Private Partnership
https://www.tpaqi.com/databases/internet/_public/files30.nsf/SearchView/BD56C251D655B659C1258177004D6B0E/$File/Referenz_PPP_A5_Malsch-Offenburg.pdf
A?
No tak vykřikoval jste tu že „nikde v západní Evropě se tyhle šaškárny už nedějí“, což je samozřejmě lež, aktuálně je totiž v západní Evropě v realizaci několik desítek PPP projektů a vzhledem k současné situaci bude jejich počet samozřejmě narůstat.
To jsou jenom takové výkřiky zoufalců, kteří věci nerozumí, ale rádi tu zanechají dramatický komentář. A strašně rádi u toho používají slova jako všude v Evropě a nikde v Evropě.
Samozřejmě, jediní, kdo tomu rozumí, jste vy dva.
A křivku nárůstu nakladů tam máte taky, nebo jenom tyhle nic neříkající pamflety?
Tyhle šaškárny by podporoval bohužel i Babiš. Nenapadá mě moc stran, který to nepropagují.
Ale souhlasím, že je to nejdražší a nejrizikovější způsob zadlužení našich generací. A nejhorší možné řešení, když nemáme na předražené stavby. Bohužel.
četl jsem velmi zajímavý článek, jak PPP dopadli v Británii (tam tomu říkali jinak). A výsledek je, že tam to ohrožuje i fungování některých institucí. Tedy po několika letech, když došlo na to, že se těm soukromým společnostem taky musí něco platit.
Ale my tomu přece nerozumíme, byť na to máme vzdělání a praxi.
Proč je potřeba v rovinách kolem Českých Budějovic stavět tunely pro železnici za desítky miliard? Kdyby postavili železnici paralelně s dálnicí D3, dávno není co řešit.
Možná kvůli sklonu? Možná kvůli tomu že dráha má poměrně velké poloměry?
Klikněte si na link a na obrázku uvidíte, jak přímá je stávající trať č. 220 „na rovinách kolem Českých Budějovic“.
https://zdopravy.cz/wp-content/uploads/2018/02/Nemanice.jpg
Tak nějak, proč to tam tehdy nepostavili stejně rovně jako v Polabí. 🤔
Paragraf c 1 nikdy se to tak nedělalo. Uhnout z nadrazi tunelem s ostřejší poloměrem ( stejně tu vse zastavuje) a dat jeden asi 4 km tunel rovnou k Veselí. Cena podstatně menší a trať o 3 minuty kratší jako bonus navíc. Jen se proste nedržel svěřepE původní stopy (ala o 40 km jinde, tam to najednou z 100 jde na 185-200 a ještě jak kratší)
Sklony podle dálnice nevyhovují železniční dopravě (pro nákladní dopravu nepoužitelné)., takže by jste stejně někde musel postavit tunel a dálnice je „zaústěná do Budějic mimo město (pro osobní dopravu nepoužitelné).
Tohle je jen taková berlicka pro aktuálně vládnoucí stranu( jedno jakou, víme jaké strany to u D4, a teď naopak podporují), jak se zbavit vlastního dluhu na úkor několika dalších vlád. Nevidím jediný přínos pro stát který bude roky splácet půjčku, kterou si za méně výhodných podmínek sjednal soukromý subjekt.
Představte si, že máte v případě železniční novostavby dvě možnosti: a) využít PPP nebo b) výstavbu z důvodu nedostatku financí nerealizovat. Co je lepší?
Lepší je varianta aby si na to půjčil stát. Půjčuje si prostě levněji.
Především spadnout z obláčku snů a připravovat takové stavby na které mám. Vy si taky postavíte jen takový dům na který máte.
Vážně? Slyšel jste někdy o hypotéce? Většina lidí v ČR si tak zajišťuje bydlení – na dluh. A co se týká investic do železniční infrastruktury, tak ty se vyplatí, i když jsou na dluh. Nejdražší je totiž taková stavba, která chybí.
Samozřejmě, i stát si investice zajišťuje na dluh. Ale neměl by si je zajišťovat nevýhodnými půjčkami – jako je tato.
Řeknu to raději rovnou „naplacato“: PPP je minimálně v našich podmínkách, ale spíše obecně (ve Velké Británii dodnes hořce pláčí nad desítkami obecních projektů) nástrojem k oblíbené a nekončící privatizaci zisků a socilaizaci rizik a ztrát.
Mohl byste to rozvést? Pokud dodavatel musí postavit PPP projekt za usmluvněných podmínek a cen, kde je tam ta ‚socializace rizik a ztrát‘?
Ty nepružné usmluvněné podmínky, které jsou citelně dražší než přímá kontrola.
Bratrstvo Fialovy pracky má samé skvělé nápady. Jak je výhodné, že stát téměř nic nevlastní, vidíme dnes na každém kroku, ještě nás bude někdo brát u dršťky v oblasti dopravních cest. Ledaže by se našel někde nějaký pohádkový dědeček, který by nechtěl na stavbách a provozu rejžovat.
„… ještě nás bude někdo brát u dršťky v oblasti dopravních cest.“ No když ono už skoro nic jiného nezbylo!
Po roce 1948 jsme zdárodnili každého krejčího a hokynáře, po roce 1989 jsme se stajným nadšením privatizovali div ne každou dlažební kostku zvlášť. Prostě vždy papežštější než papež, pěkně ode zdi ke zdi. Až se někdy děsím, co přinesou nadcházející léta…
Spíš, co ještě odnesou. Třeba budějcký pivovar.
A on existuje nějaký relevantní důvod, proč by měl stát vařit pivo?
Kdybychom zakládali stát na zelené louce a přednášeli své nápady co a jak má mít ve své kompetenci, na návrh, aby měl alespoň jden pivovar, bys se i já tvářil dost divně.
Ovšem KDYŽ už stát něco vlastní, je naopak otázka, PROČ by se toho měl zbavovat, pokud mu takový majetek nejen nepůsobí jakékoliv potíže, ale naopak mu vydělává.
Ovšem jak už řečeno níže: nade všechny logické úvahy je výkřik, který rozezní ty správné emoce…
To by to dopadlo . Tmavá česká osmička . Jeste ze je to tak , ze pivo vari odbornici v pivovaru , jehoz vlastnikem je stat. Kdyz muze stat vlastnit obory , mycky aut , zeleznicniho dopravce a mnohe jine , proc by nemohl vlastnit vydelecnou fabriku.
Ano, Anheuser-Busch.
Což je vlastně tak jediný důvod proč je to pořád Národní Podnik.
Tak Budvar by se dal převést přímo na město, kterému ho prý stát v minulosti sebral.
Tam je jakýsi problém s ochranou známkou a snad prý hrozí nějaký spor, pokud by se to převedlo, který by vedl k její ztrátě ve prospěch jakási americké obarvené vody.
Ten problém vznikl nějak za 2. světové kdy před ní tam Budvar vyvážel a za války hrozila konfiskace majetku. Detaily nevím, ale je s tím problémů a problémů. Myslím že na youtube je to i hezky zpracované v krátkém videu. (A nebo to bylo kdysi na ČT2, teď opravdu nevím)
Tak pokud je to takováhle známkoprávní prasečina s americkým výrobcem obarvené vody, tak bych prodej/převod neřešil.
Právě proto se ani v 90. nezměnila forma.
Ostatní vám už vlastně odpověděli, ale ptal jste se mne. Tak ještě jednou. Protože je ziskový a výdělek zůstane doma, státu a nezmizí někde v tramtárii. Co nám bude platné, když v soukromých rukách vydělá třeba 2x tolik, ale stát bude mít jen pár šušní na daních. A stát jsme my, jak řekl nejen Homolka.
Jenže stát bude mít taky nejdřív kupní cenu. Která může být tak vysoká, že víc než vyváží ty postupné dividendy. A pak se vyplatí prodat. Nebo tak „nízká“ že ty postupné dividendy nevyváží. A pak se vyplatí neprodávat…
Reálně může být výhodnější kterákoli z těch dvou cest, záleží na konkrétních poměrech kupní cena / dividendy.
Přitom platí, že pokud by pivovar v soukromých rukách mohl vydělávat o dost víc než ve státních, roste pravděpodobnost, že bude výhodnější prodat. S klesající šikovností státu při jednání o kupní ceně zas klesá šance, že ta kupní cena bude rozumná…
Tak popořadě, ano?
1. „…stát bude mít taky nejdřív kupní cenu. Která může být tak vysoká…“ No, může. Ale nebude. Poměr mezi EBTIDA a cenou je víceméně konstantní veličina.
2. „…pokud by pivovar v soukromých rukách mohl vydělávat o dost víc…“ Tohle je vyloženě úslěvné – v tomto Vesmíru lze dokázat to ceo JE, případně BYLO, nikdy ale to co BUDE, navíc podmíněně.
Ale vcelku hezky ilustrujete, jak se v manažerských a politických kruzích o podobných věcech smýšlí: šechna když a pokud je nutné buď zamaskovat, nebo šikovně předestřít jako jistotu. Pak už to jde samo…
To s tím větším výdělkem v soukromých rukách (dvojnásobným), jste psal vy…
Já jen upozornil, že jste z úvah vynechal kupní cenu (kterou je třeba přičíst k těm daním a součet teprve porovnat s dividendama).
Nijak nepředjímám výsledek takového porovnání, na to skutečnou situaci Budvaru fakt dost podrobně neznám a zkoumat nebudu. Jen upozorňuji na obří mezery ve vaší argumentaci.
A nebo vyrábět auta. Copak lidem nestačí Škoda 120?
Nebudete vy zas nějakej ten student ekonomie ve druhém ročníku?
Viděl jste někdy pivovar? Ten je tak veliký a těžký, že se odnést nedá 😂
Ale prachy, co vydělá, odnesete kliknutím myši, přinejhorším odvezete v kufříku.Popř. se dá pivovar i zavřít, aby třeba někomu nekonkuroval.
A to si měl stát ty kradené a uloupné firmy ponechat? Aby v nich seděli zasloužili bafuňáři a žralo je vzteky, že mladým se (za tabulkovou minimálku) nechce dělat. A tak by zasloužilí bafuňáři vymýšelli, jak pohrůžkami přinutit mladé dělat za míň peněz než u vykořisťovalate. Pro výstrahu přerazit hnáty nebo jim šáhnout na děcka?
Tak já nevím proč zrovna bratrstvo Fialovy pracky. První takový PPP projekt, D47, protlačil Zeman (a bylo to fiasko). Druhý takový projekt, D4, připravila Babišova vláda a teď s tím experimentuje i vláda Fialova.
Když už nic, tak se nepoučili.
Z čeho se měli poučit? Z toho, že PPP na D4 úspěšně pokračuje? To evidentně udělali a proto se chystají další projekty.
Úspešně pokračuje?
Zjevně nejste nestranný, na nějaké takové vyhodnocení, jaké vy tady rozmáchle plácáte, je příliš brzy.
Jaký je tedy realistický termín zahájení NemaŠe? Svobodovo kouzelná mapa stále udává termín 2023, což by bylo hezké, ale…
Proboha, co si to tu všichni od PPP slibujete (příčí se mi napsat „lžete do kapsy“)??? Infrastrukturní projekt, byť i realizovaný touto cestou snad musí projít naprosto totožnými povolovacími kroky, jako projekt 100% veřejný, ergo v této fázi úspora času i peněz „hrozí“ jen opravdu těžko. Soukromý subjekt prakticky nemá šanci si půjčit peníze levněji než stát, což spolu s nezbytným ziskem pro něj celý projekt nutně prodraží. O výstavbě a provozování díla navíc musí být mezi „public“ a „private“ sepsána smlouva: A. kde bereme jistotu, že ji úředníci neschopní dobře administrovat veřejný projekt, sepíší správně – zvláště když tu… Číst vice »
Ono je to složité. Podle mě by se dalo říct, že je to vlastně obdoba hypotéky. Člověk může šetřit a čekat až našetří a pak si pořídí dům. Nebo si vezme hypotéku a musí počítat s tím, že zaplatí nejen půjčené peníze, ale i úroky. Ale má to hned. Stejně tady – pokud si stát vlastně peníze půjčí (ať to nazveme jakkoliv), tak výstavba bude probíhat rychleji (za předpokladu, že jsou ale hotové projekty, povolení a vše ostatní). Nicméně pak nás to bude stát peníze, protože ta infrastruktura už nebude čistě veřejná. Takže PPP je podle mě relevantní způsob financování,… Číst vice »
Ááále houby – proč by si tu „hypotéku“ nemohla vzít veřejná instituce, zvláště když si ji, jak už řečeno, vezme levněji, než soukromý subjekt?
Protože je to ihned vidět na deficitu veřejných rozpočtů (v roce, kdy si ty peníze půjčil) a nikoliv skrytě ve všech následujících deficitech (ale co oko nevidí,… 🙂
Předpkládáme tedy, že ty (údajně) nejbystřejší mozky světa, zaměstnané ve slovutných finančně-analytických institucích, jsou vlastně úplní pitomci, kteří nedohlédnou za roh? V tom případě je ovšem otázka, za co stojí všechny jejich dosavadní analýzy a prognózy…
Naopak. Téměř všechny politické strany jsou napojené na nějaké subjekty, které je v podstatě financují a žijí v symbióze. ODS byla vždy velice úzce napojena na podnikatelskou sféru. Takže oni si jsou dobře vědomi toho, že pro stát to není až tak výhodné, ale to není jejich cílem… A především slogany typu „budeme stavět rychleji“ se dobře čtou, horší je, pokud se v tom někdo více rýpe do hloubky jako Vy 🙂
Ovšem já jsem člověk, který má rád upřímnost. Ať prostě vyvěsí slogan – „PPP – vyšší provize do naší stranické kasy!“ a já s tím nebudu mít problém!
Já nechci dostat ban, když už jsem trochu ujel do off topicu u jiné diskuse, ale jen poslední řečnická otázka… Viděl jste někdy upřímného a čestného politika, který dělá politiku v zájmu občanů a nikoliv ve vlastní prospěch?
Paní T. Fišerová
Vy možná ne, ale partajní PR oddělení, potažmo voliči ano.
Povolováním ano, ale pravděpodobně po prvním vysoutěžení odpadá celá ta pakárna soutěží a dalšího co je spojené se státními projekty. Některé části mohou být dodávány levnějšími firmami, které se běžně nemohou na státních zakázkách podílet, a už třeba z důvodu nedostatku referencí, velikostí, nebo neochotou se tím zabývat. To že si někdo po jedné zkušeností se státem řekne never more se stává. V případě dráhy si mohou, pokud to bude možné, zajistit třeba levnější materiál ze zahraničí, kolejnice S49 a 60E1 jistě vyrábí vícero výrobců, stejně tak výhybky a pražce. tam se dá asi uspořit dost. Co se vodovodů týče,… Číst vice »
Mohl byste mi prosím vysvětlit, jaká „pakárna soutěží a dalšího“ u veřejných projektů probíhá „po prvním vysoutěžení“???
Ad hypotetický levnější dodavatel – láce dodavatele je irelevantní, protože si o ni realizátor prostě navýší zisk.
Vodovody jsem použil nikoli jako případ k řešení, s nikým si tudíž nic vyřizovate nebudu. Relevantní je to pouze jako ukázka toho, jak kvalitní smlouvy se soukromníky dělá naše veřejná sféra – a na tom se nezměnilo zhola nic.
Záleží na tom jak bude PPP zadáno, ale pokud to bude „rekonstrukce trati“, nebo „stavba pyžámkového pavilonu“, tak odpadne takové to: Projekci vyhrál Institut Modrého Zábradlí, ch. d., což je pak následováno většinou soutěží na stavitele, kde se pak ještě u soudu hádá třeba Krtkostav že byl přece lepší než vítěz. Pokud navíc bude firma moci zajistit materiál sama a má dobré kontakty třeba ve Švýcarsku, kde sežene výhybky nebo pražce za podstatně nižší cenu, tak může toto už promítnout do ceny v soutěži. Ano, budou se snažit maximalizovat zisk, ale pokud to nebude vyloženě firma na jedno použití, tak… Číst vice »
To co popisujete, je dáno pouze a jedině předmětem soutěže – zda se jedná o veřejný či PPP projekt na to absolutně nemá vliv. Totéž lze říci i o použitých komponentách – budou-li v zadání veřejné sutěže, bude to stejné, jako by šlo o soutěž PPP.
Ve všem ostatním jste fantasta, jakých už jsem od devadesátých let zažil stovky: nevadí že to nevyšlo, to bylo jen selhání jednotlivce, přístě už to vyjde!
Osobne si slibuji pouze jedine a to ze bude postaveno ted a nebude se cekat, az stat postavi za sve za nekolik let.
PPP muze stat i polovinu levneji nez kdyz stat postavi za sve. Ona ta otazka totiz nezni PPP ted proti stavet ze sveho ted (v tomto pripade souhlasim, ze PPP moc smysl nema), ale PPP ted proti stavet ze sveho za 10 let.
Kdyby duo Barta & Kalousek misto zastaveni priprav staveb vyuzili PPP, tak by mnoho useku bylo postaveno za tehdejsi ceny (tedy levneji) nez podle cen co bude za 5 let.
Jeste dodatek, I/73 (byvala D43) by podle meho mela byt vaznym kandidatem na PPP, protoze jedina posaditelna (a dle meho nazoru) pouzitelna varianta je draha a tedy stat ji nebude chtit platit a tak se bude odkladat. A cena za jeji budouci stavbu jedine poroste, ale postavit se bude muset.
„PPP muze stat i polovinu levneji nez kdyz stat postavi za sve.“
Fantasto!
A máte nějaká fakta k těmto svým tvrzením?
Trochu si maluju, že by PPP mohlo narušit oligopol několika málo dodavatelů železničních staveb a technologií, který drží ceny železničních staveb v ČR neobvykle vysoko. PPP stavitel snad na ně nebude ochoten přistoupit a může zkusit i jiné dodavatele od sousedů.
Nemyslím si, že praxe dosavadních výběrek organizovaných SŽ by k nějaké změně mohla vést.
Nemohl. Ten monopol je dán „normami“, které si tahle bratrstva kočičí pracky schvalují.
Problém je prostě ten, že odborný rybník je tady příliš malý. Nutně potřebujeme rozšířit trh na celou EU.
Podnikatel není charita. Jsem zvědavý, jaká pak bude cena za využívání takové cesty…
„Podnikatel není charita“ – to nám ovšem prozradí až ve chvíli, kdy bude podepsáno.
To jsem zvědavej taky, protože zatím je cenový strop stanovený vyhláškou. A když bude cena za dopravní cestu někde vysoko, tak mu tam ani Jančura s vlaky na 200 jezdit nebude.
Ale u trati Nematnice Ševětín hrozí naopak monopol na trasu (stará trasa se zruší), takže to může být doják na veřejné rozpočty.
Stát také není charita. Včíl si vyber.
Ale je. Stát je svou podstatou charita – chrání slabší proti silnějším.
Tak třeba se nám tu konečně odblokuje výstavba a půjde realizovat i to co je dnes jen divokým snem a předmětem diskusí v anarchošotoušských kruzích – 3. kolej do Kolína. 🙂
Myslím že pokud se podaří rozjet PPP, tak by se dalo realizovat poměrně dost staveb mnohem rychleji než to v současnosti zvládá SŽ a její dodavatelé. Možná by nebylo špatné to po vyzkoušení nasadit rovnou na výstavbu VRT.
Pokud bude v režii PPP i územní rozhodnutí, tak se žádná třetí kolej stavět nebude. Pokud to rozhodnutí bude muset vyúřadovat stát, tak si to může rovnou postavit.
A bude moci soukromník zvolit i vlastní technologie, vlastní pražce, výhybky a zabezpečení? Nebo bude muset spoléhat na AŽD, ŽPSV, a dalsí monopoly. Pokud bude mít volnější ruce, věřím, že to výrazně zlevní celou stavbu.
Zabezpečení těžko.
Proč? Jednak ETCS a žárovičky se dají naprogramovat.
A co takhle vlasní napájecí soustavu??? Je přece logické, že technologie i parametry díla budou muset být kompatibilní se zbytkem sítě.
Napájecí soustava se dá definovat, stejně jako rozhraní pro komunikaci s řídícím software na CDP. Ale výrobce izolátorů, sloupů, či ovládání výhybek už definovaný být nemusí.
Přesně!
No , v čine treba pouzivaji bambusove lešení.
Hlavně, aby zachovali stejný rozchod kolejí.🤪
Nebojte, Rusové jsou mimo hru a Ukrajina má jiné starosti. 😉
Pak jsou tady Švýcaři. Ale ti by nepostavili nic, protože by váhali mezi metrovým a normálním. 😀
Pfff… Easy, 3 kolejnice, ať si pak vyberou.
Penez je ve skutecnosti dost, i tech statnich, jenom se utraceji tragicky neefektivne a nesystematicky.
No tak… je jasné, že pokud se u nás zdanění na HDP podílí ca 34%, máme prostě MÉNĚ prostředků, než státy, které oscilují kolem evropského průměru ca 40%. Takže s mizerným hospodařením souhlasím, ale s tím dostatkem prostředků bych byl opatrný.
Těch 34 % je pořád moc, zvlášť když se většina jenom prožene dávkovým ohřívačem. Veřejný sektor má ale s prominutím sakra velký prostor na úsporu. Předimenzovaných nezateplených baráků má stát pořád dost. Stejně tak mu roste počet úředníků. Tady je hodně velký prostor pro úspory. A pokud se to nedá zateplit, tak je možná na čase postavit novou budovu a tu starou hodit na Aukro.
Andreji? Zase už chceš stavět vládní čtvrť…?
Andrej nejsem, ale možná by se mohlo zjistit jestli prodej Strakovky nehodí víc než kolik bude stát náhradní kostka vedle Malešické spalovny 😉
A to není jenom o ministerstvech, ale o celém veřejném sektoru, ministerstva,, nemocnice, školy, školky, úřady, kasárna. Vlezete na úřad a tam je vedro jak blázen protože si megajouley vesele trajdají přes obálku budovy. V létě dovnitř, v zimě ven.
A jelikož je to o železnici, tak ještě přihodím elektřinu propálenou na ohřívání tračního vedení ztrátami v něm. Pak také odporové řízení ve strojovně zastávkového Tornáda a nemožnost rekuparace na nemálo tratích. Řeší se to se 30letým technologickým zpožděním.
Opět – úspora ve statisících tam (veřejné finance), kde se bavíme o deficitech ve výši stovek miliard.
S prominutím říkáte nesmysly: i kdyby např. návrh na stěhování ministerstev z účetního pohledu dával kladné číslo (o čemž silně pochybuji), pořád touto cestou neušetříte více, než – maximálně – vyšší stovky milionů korun. Ovšem pouze strukturální složka deficitu veřejných financí v ČR je dvěstě miliard ročně.
Jenže tady nejde jenom o přesun ministerstva z Černínského paláce do nějakého Cube de verre a Casa di Laminato plastico, ale o celkové mizerné efektivitě veřejného sektoru. A tam se nebudeme bavit o stovkách milionů, ale spíš o miliardách, ne-li ještě více.
Stát dost peněz nemá, prý dokonce i něco dluží.
To ale neni nedostatecnymi zdroji ale naopak tim ze se penize doslova vidlemi hazi z oken.
Nesmysl. Dvěstě miliard ročně strukturálního deficitu. už i naše z božího dopuštění vláda přichází na t, že tohle prostě na rozpočtových škrtech nenažene. A – opáčko pro ty pomalejší – náš stát vybere na daních ca 34% HDP. Standard západní Evropy je kolem 40%.
Tyhle pokusy vždy skončily zestátněním.
Ale jistě, protože žádná taková velká veřejná služba nedokáže vydělávat v recesivní fázi ekonomického cyklu.