Doprava ve městě Metro

Vídeň objevuje rekuperaci elektřiny v metru, Praha jí využívá deset let

Vídeňské metro. Pramen: Wiener Linien
Vídeňské metro. Pramen: Wiener Linien

Vídeňský dopravní podnik (Wiener Linien) se rozhodl po pilotním projektu z roku 2018 rozšířit možnost rekuperace elektrické energie na druhou linku metra. Pilotní projekt byl zahájen před dvěma lety na lince U2, nově se spořící zařízení rozšiřuje i na linku U1. Podnik to oznámil v tiskové zprávě.

„Čím více energie dokážeme zrecyklovat, tím méně jí musíme nově vyrobit. To nám ušetří emise CO2 a prospívá našemu městu, které má ambici stát se vzorovým městem v problematice životního prostředí,“ uvedla vídeňská radní Ulli Sima. Město se rozhodlo pro rozšíření rekuperace energie, která vzniká při brzdění vlaků, na základě pozitivních zkušeností z pilotní fáze.

Podle propočtů Wiener Linien by obě zařízení měla díky brzdění soupravy metra ročně vyrobit až 3 GWh elektřiny. To odpovídá spotřebě elektřiny asi 720 domácností a úspoře 400 tun CO2. Když souprava metra brzdí, vzniká energie, která je nejčastěji využita k pohonu dalších souprav. Pokud takovýto převod energie není možný, protože žádná souprava zrovna ze stanice metra neodjíždí, využívá se přebytečná energie například na pohon eskalátorů, osvětlení či na provoz výtahů.

V budoucnosti plánuje vídeňský dopravní podnik instalaci dalších čtyř zařízení, která by využívala brzdnou energii. Vedle nového zařízení na lince U1, plánuje Vídeň další zařízení i na lince U4, a to příští rok.

„Stále hledáme další opatření, abychom pomohli životnímu prostředí. Od ledna 2020 proto využíváme pouze bezemisní elektřinu, která pochází jen z rakouských obnovitelných zdrojů,“ doplnil ředitel Wiener Linien Günter Steinbauer.

Pro pražský dopravní podnik (DPP) je rekuperace samozřejmostí už deset let. „Rekuperace brzdné energie je u všech souprav pražského metra běžnou realitou na všech třech linkách už od roku 2010,“ uvedl zástupce podniku Daniel Šabík. Zavedení rekuperace souviselo s obnovou vozového parku. Rekuperovat brzdnou energie umějí rekonstruované soupravy 81-71M i nově vyrobené soupravy M1. „Rekuperace brzdné energie do stejnosměrné napájecí sítě metra (750V DC) byla jednou ze základních podmínek, které DPP začlenil již v první polovině 90. let do technických požadavků na dodávku jak nových souprav, tak i na provedení rekonstrukce starých sovětských vozů typu 81-71,“ doplnil Šabík.

Podle něj tak DPP výrazně šetří trakční energií. Měrná spotřeba sovětských souprav typu 81-71 činila před rekonstrukcí zhruba 2,75 kWh/vozokilometr, měrná spotřeba souprav 81-71M po modernizaci se dnes pohybuje na úrovni cca 2,1 kWh/vozokilometr. „Díky modernizaci a zavedení rekuperace jsme snížili spotřebu trakční energie o téměř čtvrtinu,“ říká Šabík. U souprav M1 pak dosahuje spotřeba trakční energie ještě nižší hodnoty, je zhruba na úrovni 1,73 kWh/vozokilometr. „V konečném důsledku ve stejnosměrné napájecí síti pražského metra využije DPP zhruba 80 procent rekuperované elektrické energie,“ doplnil Šabík.

Vídeňské metro má zatím celkem pět tras (U1 – U4, U6); jejich délka činí v součtu přes 80 kilometrů. Síť pražského metra se třemi trasami je o necelých dvacet kilometrů kratší.

31 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Zlámalík

Od ledna 2020 proto využíváme pouze bezemisní elektřinu, která pochází jen z rakouských obnovitelných zdrojů… Jakpak se to dělá? Vozí si elektřinu v kýblech z elektráren z Alp?
Nebo takhle? http://www.nucleostop.de/

Jiří Kocurek

Ne, nakoupí uhelnou, pardon, bezjadernou elektřinu z Polska. Tou v noci načerpají horní nádrže a ejhle, ráno už je zelená, vodní. Lžou si do kapsy. V době 20. 06. 2020 00:00 až 20. 06. 2020 00:59 brali 300 MW z ČR a do Polska šlo dalších 300 MW. Samozřejmě, že když hodně prší, v řekách je dost vody, fouká … tak to nepotřebují dělat a posílají to sem, do ČR, protože tady jsou regulovatelné zdroje.

Jiří Kocurek

https://www.ceps.cz/cs/data#CrossborderPowerFlows
Základ je po hodině, ale nastavte si tam celý týden.

Jan Pytela

Že reálně nakupují i elektřinu z uhlí je věc jiná, ale tenhle argument je jako kdybyste mi tvrdil, že náš dodavatel elektřiny není Eon, protože za rohem je elektrárna ČEZ. Elektrony svůj původ nepoznají, ale od někoho koupit musíte. Kde není poptávka, tam elektrárny zavřou.

Lukáš F.

Možná se mýlím, ale žil jsem v přesvědčení, že i 81-71 i Ečs při brždění vracely proud do napájecí kolejnice. Jinak by totiž musely brzdit buď mechanicky (což by přinejmenším bylo slyšet), nebo by musely energii pálit v odpornících, a to by pak ve stanicích metra bylo jinačí teplo. Co se s tou energií děje potom, to je samozřejmě jiná story. Osvětlí mi to někdo? Dík!

O.K.

Světe div se, pálily jí v odpornících (stejně jako to dělají vlaky i teď, pokud není odběr). Jestli se nepletu, je to tato část zespodu pod vozy: https://metroweb.cz/metro/Ecs/P7200215.jpg Vedro zřejmě efektivně vyvane vzduchotechnika v metru, která vhání do tunelů obrovský množství vzduchu tak jako tak.

Jan Matoušek

Výborně. Jen bych doplnil, že část na fotce se jmenuje rozjezdo-brzdové odporníky a jak už jejich název napovídá, našly využití i při rozjezdu (topily do rychlosti cca 28 km/h).

Y.K.

Vozy Ečs a 81-71 nemají rekuperaci. Žádnou energii nevrací. S jejich prehistorickou regulací to ani není možné. Asi se vám to popletlo s elektrodynamickým brzděním, kdy motory pracují jako generátory, ale energie se musí „spálit“ v odpornících. Rekuperaci (nebo-li vracet proud do přívodní kolejnice) umí vše s polovodičovými pohony, 81-71M a M1. Rekuperace funguje takto (funguje to velmi rychle a opakovaně na frekvenční bázi): vybudí se trakční obvod v generátorovém režimu a měnič začně zvyšovat napětí na sběračích nad nominální hodnotu dodávanou měnírnami. Pokud v tu dobu něco energii spotřebovává, teče díky tomu energie přednostně od brzdícího vlaku nabízejícího vyšší… Číst vice »

Martin Hanzal

Není rekuperace, jako rekuperace, meine Herren. WL se teď budou snažit rekuperovanou energii využít „externě“, nikoliv jen pro jízdu souprav (což je rekuperace používaná u DPP)

Tonda Sehnal

Viz dva řádky níže 🤦

Martin Hanzal

Aha… Docela trapas 🙂 Omlouvám se a slibuji, že budu číst i starší příspěvky 🙂

Liboros

koho?

ABC

takže pro jízdu souprav (což je rekuperace používaná u DPP) rekuperovali i doteď nebo ne?

Martin Hanzal

Ano

IGCT

fandím Vídni 🙂👍👍

Tonda Sehnal

Není rekuperace jako rekuperace… Praha ji sice využívá ale rekuperuje se jen a pouze do napájecí kolejnice. Takže vyrobená energie je použitelná zase jen a pouze pro trakční napájení. Kdežto Vídeň umožňuje napájení i vlastní spotřeby stanic sítě 3*400. Jestli je možnost skrze statický měnič dodávat i do distribuční soustavy (což by byla úplně pecka, byť v praxi těžko představitelná), to jsem se nikde nedočetl.

Sova

Technicky je přenos energie ze stejnosměrného obvodu do distribuční sítě už vyřešen u solárních elektráren. Problémy mohou být na straně legislativy, smluv (distribuční firma nemusí mít radost z takového relativně nahodilého zdroje značného výkonu) a historického (měnírny nejsou uzpůsobeny pro zpětný tok energie).

Tonda Sehnal

Vůbec jsem nepsal, že to nejde 😃🤦
Myšlenka je ta, tě v rovině teorie se dá v ostrovním provozu zátěže, jakým metro je, rekuperovat cca 30% předtím odebraného množství energie. Tu chabou třetinku bez problémů zvládne odebrat vlastní spotřeba ostatních provozů, viz článek. Takže by na zpětný tok do distribuční soustavy už žádná energie nezbyla.

Y.K.

Tady to vypadá na hodně velké nedorozumění. Porovnávání s Prahou je mimo, protože se jedná o úplně něco jiného. Co se týče vozidel Wiener Linien, tak ta rekuperaci mají, stejně jako většina jiných s polovodičovými pohony (tedy i soupravy v Praze) o co ve Vídni usilují je redistribuce rekuperované energie i pro jiné účely, protože „spálení“ jiným vlakem v rozjezdu není vždy možné a spousta brzdné energie se musí spálit v odpornících.

Takže nejde o rekupereaci jako „vracení energie“, ale o maximální využití této rekuperované energie.
https://smartcity.wien.gv.at/site/en/energy-from-metro-brakes/

ABC

Nemusí pršet, jen když kape….

Martin V.

Takže nadpis článku by měl znít „Rekuperace – ztraceno v překladu“? Mě přišlo hodně divné, že by ve vídeňském metru rekuperovat neuměli, na druhou stranu některé naše vychytávky jako noční proud a později HDO v některých západních zemích nepoužívali (aspoň ne tak široce jako u nás), protože měli elektřiny dost a byla levná.

Jiří Kocurek

Ale notak, levně bylo přece tady a ne tam. 😛

Kamui

Tak tak. V Praze je to hezky poznat. Když 81-71M při brzdění hlasitě píská, brzdí do odporů. Pokud nepíská, brzdí do napájecí kolejnice. Zvlášť o víkendu kdy je dlouhý interval brzdí do odporů skoro pořád.

Severák

v diskuzi na FB kdosi psal, že vracet rekuperovaný proud do sítě taky umíme, ale jen v úseku Kobylisy – Nádraží Holešovice

Y.K.

Pokud vím tak v Praze nikde takovou technologii nemáme, ale schválně se přeptám.

Jva

Zejména zájmena – …Praha JI (nikoli JÍ) využívá… (jedině, že by se celá věta přeskládala ze 4. na 2. pád).

Marťas

Sloveso využívat se může pojit i se 2. pádem, takže text je dobře, i když běžnější je spojení se 4. pádem (ji).

Jiří Kocurek

Využívá TU energii. Takže ji s krátkým. Kdyby TOU energií topili, bylo by to s dlouhým. Sloveso na to nemá vliv, mohli by TOU energií také svítit, plýtvat, rozáčet kola socialismu … no dost. 😀

M20

Využívá TÉ rekuperace, takže jí s dlouhým.

Zlámalík

Kolega Kocurek má pravdu.

M20

Ano má, stejně tak jako pan Marťas.

Partneři

Škoda transportation
RLP
CSCARGO