Více místa pro lidi, méně pro auta. Kritizovaný malý tramvajový ostrůvek na Staroměstské rozšíří „lego“
Práce na rozšíření nástupního ostrůvku zastávky Staroměstská zasahují do části vozovky. Foto: Zdopravy.cz / Vojtěch Očadlý
Po úpravě bude velmi frekventovaná a nijak nechráněná zastávka o něco bezpečnější.
„Nástupní ostrůvek je nejrozšířenějším typem tramvajové zastávky v Praze.“ – to určitě ne. Mnohem častější je nástupiště na zvýšeném tramvajovém pásu.
Mínusáci jen neznají terminologii, nebo by si troufali přepočítat, kterého typu je víc?
Mínusáři znají Prahu a věděj že kecáš, ale tak to schválně spočítej a dej vědět výsledek
No tak už hrubým odhadem může být nástupišť na zvýšeném tramvajovém pásu tak desetkrát víc než nástupních ostrůvků, takže problém bude asi opravdu v tom, že mínusující neznají terminologii. Ani s nápovědou.
Nikoliv – kdo mnohé zjevně neví si Ty, a to počínaje, že zvýšený/snížený/jinak oddělený tramvajový pás uprostřed ulice mezi dvěma protisměrnými vozovkami je vždy součástí pozemní komunikace, a nikoliv samostatným drážním tělesem i když je zatravněný či dokonce s OKS (otevřeným kolejovým svrškem)! A z toho plyne, že zastávky u těchto tratí nejsou nástupiště, ale zastávkové ostrůvky. Samostatných drážních těles v tramvajovém provozu Prahy mnoho není: 1.) Přístaviště – Nádraží modřany a U Libušského potoka – Sídliště Libuš 2.) Hlubočepy – Slivenec a to se ještě můžem hádat o nové nácestné zastávky nad Sídlištěm Barrandov 3.) Nový hloubětín a Vozovna… Číst vice »
Tramvajová trať vedená po pozemní komunikaci podle jednoho zákona (ZSP) je částí pozemní komunikace, ale podle dvou zákonů (ZPK a ZD) není součástí pozemní komunikace. Nevím, kde jste přišel na tezi, že trať vedená po pozemní komunikaci by neměla mít nástupiště. Nástupiště na zvýšeném tramvajovém pásu, ať už rozšířeném nebo o průběžné šířce, se odborně nenazývá ostrůvkem. Naopak nástupní ostrůvek může tvořit nástupiště nebo zahrnovat nástupiště (pokud je delší nebo širší než vlastní nástupiště), bez toho by jaksi nebyl nástupním ostrůvkem. Najděte si příslušnou normu, je to ustálená terminologie. Nástupiště na samostatném drážním tělese pochopitelně není nástupištěm na zvýšeném tramvajovém… Číst vice »
Zákon o silničním provozu 361/2000Sb.je o právním stavu tramvajové tratě v dopravním provozu, ale Zákon o drahách i Zákon o pozemních komunikacích je o majetkových vztazích
Právníci to obvykle spíš vysvětlují tak, že část není totéž co součást. ZSP ve vymezení své působnosti odkazuje na definici pozemní komunikace v ZPK.
Každopádně tato otázka nemá žádný vztah k faktu, že nástupiště je nástupiště.
Termín „nástupiště na zvýšeném tramvajovém pásu“ je obsažen nejen v technické normě, ale i v pravidlech provozu, takže pokud vám nejen není povědomý, ale dokonce jeho existenci popíráte, tak šupajdá vrátit řidičák. Nedejbože abyste byl nějaký úředník nebo projektant.
Co je zastavka brnenskeho typu?
Znam vidensky typ, brnensky slysim poprve a letmo jsem nic nenasel?
To znanemá „na kokota“ – zde se nejedná o vulgaritu, ale o odkaz na brněnský orloj.
Nejspis toto: https://maps.app.goo.gl/NAKwBZRLMf5MnUag6
To by me zajimalo, jsk ns tomhle budou davat ridici prednost,…
Jelikoz nemusi, tak tam budou z chodniku prebihat cekajici, aby jim to neujelo nebo proste tak jako tak budou cekat na uzklem ostruvku…
Nemeli se nahodou nabrezi zjednosmernit? Na coz navazuji i tyto casti ulic?
ne, zjednosměrnění nábřeží nikdy nebylo na stole. Měly se zneprůjezdnit pro tranzit, který ovšem prakticky neexistuje.
Tranzit přes nábřeží prakticky neexistuje? A na to jste, prosím vás, přišel jak?
Tranzit přes nábřeží je drtivá většina provozu. Není ale tranzit jako tranzit, není tam dálniční tranzit, ale jsou tam cesty co nemají cíl v lokalitě (projiždí, tedy tranzit).
Problém zastávek by řešilo vyloučení většiny automobilového provozu od Karlových lázní. Takhle to bude vyžadovat před Karlovy lázně instalovat světelnou závoru, jinak tramvaje uvíznou v koloně, protože vjezd do úseku má větší kapacitu než výjezd z něj.
Škoda, že nikdo nezmiňuje úpravu cyklu křižovatky. Za mě je tohle jedno z nejhorších míst pro chodce, protože tu mají prioritu auta a chodec musí čekat nějaké 2 minut než dostane colno přejít ulici kolem tramvajových ostrůvků. Což způsobují hromadění lidí na všech koncích a divoké přebíhání turistů i z toho opačného konce, kde je jen jeden pruh.
Další podobně blbé místo s dlouhou čekací dobou bylo na Spojovací, taky od tramvaje, směrem na jih. Tam se to myslím podařilo zlepšit už před časem.
Čeká se tu pocitově dlouho, řízení má základní 3 fáze, ale 2 minuty jsou velmi nadsazené. Průměrná délka cyklu má cca 90 s, takže průměrné zdržení chodce vychází na cca 40.
Spojovací souhlas. A jak píšete, letos se to zlepšilo.
Ale ty Vaše časové údaje jsou platné pouze v případě, že nedojde k prodloužení cyklu v důsledku přijíždějícího kolejového vozidla.
Tím, že na této křižovatce mají prioritu auta (a tramvaje), není v Praze nijak výjimečná. Takových křižovatek je v Praze drtivá většina, ne-li všechny. Na této křižovatce je to víc do očí bijící, protože ten nepoměr mezi počtem lidí a aut (a proti tomu časem pro lidi a pro auta) se nedá přehlédnout.
Kéž by udělali něco podobného i v Ostravě na vodárně od Poruby směrem do centra, ten ostrůvek je tam ještě menší.
Nejsem proti rozšíření ostrůvku, ale tahle řešení „dočasně navždy“ mě začínají vytáčet. Po roce užívaní by měla být povinnost je nahradit buď permanentním řešením, nebo je rozebrat bez možnosti je znovu vytvořit na několik let.
Nechci totiž žít ve městě polovičatých řešení, které vypadá jako skládka materiálu TSK (viz Praha 7).
Za mě má Praha 7 jedny z nejpříjemnějších ulic, zvlášť na poměry čtvrtí s blokovou zástavbou. Jasně, udělat to pořádně by bylo hezčí, jenže to není reálná alternativa, reálná alternativa je čekat dvacet let na kompletní rekonstrukci ulice. Nikdo nebude řešit stavební povolení kvůli rozšíření jednoho ostrůvku
Proti tomu, jak vypadají ulice v Dejvicích a části Bubenče na P6, nebo ve Vršovicích, je Praha 7 ušmudlaná a ošklivá. Už i Jamrtál začíná vypadat lépe.
P7 rozhodne nedostala z mestskych casti do soucasnosti nejvyssi potencial, to ne. Ale zdaleka nejlip ho naplnuje, to se ji musi nechat. Podobne jako Praze rychle ujizdi mesta, ktera maji o mnoho horsi vychozi situaci, ale narozdil od toho naseho stovezateho skanzenu urbanistickych omylu 20. stoleti na sobe makaj…
Pokud hodnotíme i vzhled domů, tak jo – přeci jen je to dělnická čtvrť. Ale řešení uličního profilu bývá často docela rozumné, a hlavně se rychle posouvá rozumným směrem.
Není Praha 7 jako Praha 7. Jankovcova x Varhulíkové, to není uliční prostor, to je moderní umění. 🙂
To je sice pravda, ale nebyl bych zase tak radikální, protože definitivní úprava by často vůbec neměla šanci projít projednáním. Takhle se „dočasná úprava“ alespoň zažije, funkční je a to je důležité a až se někdy bude dělat reko TT, tak se třeba uvede do definitivního stavu.
Permenentni reseni je monstrozni podzemni obchvat mista dva kilometry vedle, otevreny v roce 2015. Od te doby tady uz davno mela byt pesi zona.
Permanentní řešení obvykle troskotají na památkářích a schvalovací procesy se táhnou roky. Je rozhodně lepší začít provizoriem (které navíc slouží jako testovací provoz) a v mezidobí vyběhávat na úřadech trvalé řešení.
Památkáři jako nekonečná výmluva na všechno. Jak to, že soukromé subjekty si s nimi poradí a město je naprosto bezzubé?
Jak často soukromé subjekty dělají do veřejného prostoru zasahující stavební úpravy na P1?
Památkáři jsou v Praze opravdu jednou ze nejhorších překážek. Radní Hlaváček na nějaké besedě v CAMPu otevřeně řekl, že na Mariánském náměstí zakázali odstranit ostrůvky vymezující parkoviště s odůvodněním, že náměstí by vypadalo nezvykle.
Pořád lepší aspoň trochu bezpečná skládka materiálu TSK, než ostrůvek, ze kterého přepadávají lidi do silnice.
Řešení není tyhle dočasné stavby po roce rušit, ale zrychlit humanizaci pražských ulic.
To je problém. Politici věří, že jim volební hlasy přinesou jen nové megaprojekty a mnozí z nich navíc ve funkcích pro město nepracují. Když byl primátorem Hřib, město bylo čistší a jeho vzhled se pomalu zlepšoval, dnes za třetinového starce už je úpadek opravdu otřesný.
Ono to nejde úplně srovnávat, protože vrcholná fáze Hřibova primátorování se odehrávala za covidu, kdy bylo při menším počtu lidí (a hlavně turistů) v ulicích snazší udržet čistotu. Ale i tak byl určitě lepší než teď Svoboda, který naprosto nemá soudnost, protože šel do funkce v tomto věku a zároveň si ponechal i poslanecký mandát a práci na klinice. Jak funkce primátora, tak poslance je na „plný úvazek“, pokud se má dělat zodpovědně – a i pro člověka v produktivním věku je to pořádný zápřah.
„Není na co čekat,” prohlásil Zdeněk Hřib poté, co dva roky zbytečně čekal. Ale sláva.
Problémem bylo především nesouhlasné stanovisko DPP, které úpravu odmítalo do chvíle omezení IAD přes nábřeží. To ale zase blokuje Spolu a vedení Prahy 1. Vznikla tak patová situace, kterou zřejmě pomohli rozuzlit až kluci, co zapálili eskalátory:))
Neblokoval do DPP a Hřib, ale Praha 1 včele s panem Ryvolou.
Můžu požádat o zdroj? Pokud je mi známo, tak P1 blokuje zneprůjezdnění nábřeží. Rozšíření ostrůvku blokovalo DPP, protože má strach z důsledků snížení kapacity křižovatky, což může vést ke kolonám na tramvajovém pásu. Ale rád se nechám opravit.
Tolik let to trvalo, to už se kdysi mohlo zažádat o stavební povolení a ostrůvek rozšířit s obrubníkama a stejnou dlažbou. Vypadalo by to daleko lépe. Ale co, jsme v Praze, tady je všechno problém 🙂 tak díky i za to provizorium!
Pozdě a málo. Od Výtoně by tam auta vůbec neměla jezdit (až na pár výjimek). Pár jednotlivců nemůže zdržovat tisíce lidí c tramvajích a pěších.
Celá ta křižovatka by měla být spíš po vzoru náměstí Republiky, semafory s hodinovými intervaly vyházet a nechat lidi se volně pohybovat.
Může mi někdo z mínusářů vysvětlit, co z mého komentáře je blbost? Snad cíl je, aby se všichni pohodlně dostali na určité místo, a pokud tam chce tolik lidí jako na nábřeží, tak prostě nemůžou jet všichni auty, a proto máme taky MHD – při takové poptávce je to prostě jediné funkční řešení. Ze stejného důvodu u menších obcí aplikujeme jiné řešení, protože tam prostě vycházejí auta nejlépe. Auta mám sakra rád, ale prostě v nejvytíženějších místech to takhle fungovat nemůže. Když se to omezí, tak aspoň bude možnost auta efektivně využívat v případech, kdy jsou bezkonkurenčně nejlepší – IZS,… Číst vice »
Už aby to bylo, to byla snad nejhorší zastávka v Praze. Na metr širokém ostrůvku kopec lidí, do toho tramvaj vyklopí desítky dalších, nebylo se kde vyhnout, jediný únik je často přeběhnout silnici na chodník a nebo do silnice a k semaforu, kde to bylo také veslé na tak malém prostoru.
Jeste o neco horsi mi prijde Ujezd, ale ten bohuzel nema v blizkosti zadnou stanici metra, kterou by slo zavrit…
No konečně! Ještě to tam celé zneprůjezdnit.
Konečně. Velký dík Adamu Scheinherrovi a malé plus i Hřibovi. Rozumím tomu správně, že musel přijít až požár v metru, aby to automozky z ODS přestaly blokovat?
na ODS nic než pohromy neplatí
Zastavka Brneskeho typu? 🙃
Tak na tu se těším, jsem zvědav, co to je 🙂
Také to chci vidět :-). Hodil jsem to do googlu a vyskočilo na mě, že to je zastávka na znamení. Tak to ale předpokládám v kontextu bezpečnosti myšleno nebylo 🙂
Domníval jsem se, že je to něco jako dříve na Pekařské – bez ostrůvku přímo ze silnice a občas zážitková výprava do podzemí.
Asi možná mysleli víděňského typu? něco jako je na albertově?
Zastávka Brněnského typu je hybridem mezi klasickým ostrůvkem a zastávkou Vídeňského typu (nástup přes vyvýšenou vozovku). Je to vlastně úzký ostrůvek, na který je přístup přes vyvýšenou vozovku. Příkladem je zastávka Šilingrovo náměstí ve směru od centra na Mendlovo náměstí.
A takových zastávek v Brně máme habaděj.
Kolik a které? Všichni uvádějí jen tuhle jednu.
Bude mít protihlukovou stěnu :))
Něco jako zastávka Vídeňského typu, ale auta budou jezdit po kolejích (viz Všetičkova) 🙂
Všetičkova je zvláštní hybrid 🙂 Stavebně vídeňská, ale pomocí VDZ se z ní stal zastávkový mys, i když SDZ zůstalo původní (P5 – Dej přednost v jízdě tramvaji!). To bych snad dál ani nerozšiřoval 🙂 Něco podobného samovolně vzniklo v Praze na Letenském náměstí ve směru na Strossmayerovo náměstí. Když už tam někdo (přes zákaz) občas vjede, tak automaticky jede po kolejích a „zastávkový mys“ slouží pro zásobování 🙂
Nechápu, že to trvalo tak dlouho. Tam vystupuje z tramvaje tolik lidí, že auta na nějaké 2 pruhy vůbec nemají mít nárok. Naopak ještě kolony aut zdržují lidi v tramvajích, kterých je násobně více.
A nebudou se snížením počtu pruhů kolony ještě větší a tramvaje budou mít ještě větší zdržení?
Celé Smetanovo nábřeží by mělo být buď neprůjezdná oblast, oblast s mýtem nebo oblast se světelnou závorou. To by kolony vyřešilo a velmi by to zlepšilo celé okolí. Snad je rozšíření ostrůvku první krok k postupné přeměně.
Třikrát sláva, ale neuvěřitelné jak pomalu u nás jde změna přístupu a myšlení.