Velký návrat provozu na lokálku pod Sněžku. Dolní Slezsko zveřejnilo jízdní řády
První vlak po 25 letech do stanice Karpacz. Foto: Dolnośląskie linie kolejowe
Vlaků bude po trati jezdit nakonec více, než Dolnoslezské vojvodství plánovalo.
Polsko je poslední dobou vůbec „husté“. Kdysi jsme tam jezdili na levné trhy, a to bylo tak vše …. teď tam jezdíme na dovolenou a divíme se proč to u nich jde tak nějak jinak… rychleji… než u nás…
no protože jsme skanzen, co chcete od státu kde dopis jde týden, malý mostek se opravuje rok, kilometr silnice půl roku a o víkendu do většiny obcí nejede ani anutobus…
Něříkám, že u nás je to ideál (po DESÚ výrazně lepší), ale stavět rychle a bezohledně umí každá rozvojová země.
Jenže oni nestaví bezohledně, ale efektivně.
Ano, hlavní kritérium je stavba.
Bude v těch retro vlacích platit běžný tarif?
Tam snad budou jezdit nějaké retrovlaky?!?
Viz článek.
A cist umime? 😀
Přidám odkaz k diskuzím o obnově tratí v příhraniční. Zde článek k úseku Broumov – Ścinawka Średnia a zájmu obcí k vypracování ekonomické analýzy.
https://nase.broumovsko.cz/zpravy/broumovsko/starostove-nechaji-vypracovat-analyzu-obnoveni-trati-do-polska
Tohle obce právě zabily, a teď to chce SŽ vytrhat.
Možná je to taktika, k tomu, jak obce probudit.
Pokud si správně vzpomínám, byly proti Otovice – dost nepochopitelně, protože přes náves jim ta trať nevede (zastávka bývala cca půl kilometru od středu dlouhé obce), takže by jim ani žádné problémy působit neměla. Ale možná se báli, že by kvůli tomu mohli přijít o nějaké autobusy, které jim plošně obslouží celou tu dlouhou ves (a jejich jízdní řád i teď připomíná spíše noty na buben), případně že od obce bude dokonce někdo chtít i finanční příspěvky na vedení vlaků.
Tak pravda takt na lince IREDO372 neznají, ale 12 autobusů za den v kladiva a 6 o víkendu nejsou pro obsluhu obce s 327 obyvateli zase tak špatná čísla.
Cílem obnovy bylo vození kameniva tou železniční zkratkou z polského lomu ve Stěnavě na sever do Slezska a to nechtěli.
K tomu v tělese trati mají různé záhumenky a podobný binec. Vize osobní dopravy představena nebyla.
Zato pokus o vlakové spojení Jeseníku a Nysy vyšel nazmar a ani zastávku pro peážní vlaky ČD na přeshraniční trati nebyli Poláci schopni zřídit (resp. spíše asi obnovit). Ale jinak zjevně „jedou fest“.
Článek je o Dolnoslezském vojvodství. Za Jeseníkem je Opolské vojvodství a ti pro železnici nic moc nedělají…
… to jen ti darmožrouti u nás mění tratě na cyklostesky …
za blbost se platí a platit se bude
Ano, takový cyklostesk je českým hitem.
Použiji příměr. Do Železné Rudy u nás nejezdí 25 let vlaky? Karpacz není Lhota nad Řekou s třiceti čépéčky a bahnitou návsí.
Poláci obnovují, my vyrábíme cyklostezky, a ještě tomu tleskáme
Ze které trati vedoucí do Krkonoš se udělala cyklostezka?
Už se to napsalo mnohokrát a stejně je to marné…
V Polsku obnovují tratě, které se u nás vzhledem k významu nikdy nerušily a ani se o tom neuvažovalo.
Trať Jelenia Góra – Karpacz je svým významem nesrovnatelná s tratěmi Horní Slavkov – Loket nebo Kralovice – Mladotice.
Takže prodloužení do Pece pod Sněžkou a Špindlerova Mlýna kdy? Aha, to přece nemá význam. 🙂
Mimochodem, do Svobody nad Úpou, pokud si dobře vzpomínám, se o rušení uvažovalo.
Slovy klasika: Stojí, stojí, ale kdyby seděl, stejně by nepustil.
A když jsme u těch Krkonoš tak se tehdá uvažovalo i o zrušení tratě na Harrachov.
Naštěstí k tomu v případě Harrachova a Svobody nad Úpou nedošlo, kdežto v Polsku trať do Szklarske Poreby zachránil prakticky jen trolejový drát a větší oprava, která tam v osmdesátých letech proběhla, ale okolo roku 2000 tam byl stav tratě také hodně zlý s dlouhými úseky pomalých jízd. Trať do Karpacze drát nedostala a jezdilo se po kolejích, které pamatovaly éru meziválečného Německa. To spolu s provozem těžkých motorových lokomotiv se dvěma vagony vedlo nezvratně k tomu, že provoz byl zastaven.
Ano, to máte pravdu. V době, kdy to v Harrachově končilo a Poláci neměli zájem o obnovu přeshraničního úseku. Vzhledem k poloze žst. Harrachov a města Harrachov není divu. Železnice Harrachov neobsluhuje, ale míjí.
Ale po obnovení provozu na Szklarskou Porębu ta trať opět dostala smysl.
Ale i v té době to jezdilo do Harrachova slušně využité, protože je to opravdu významné středisko a město vždy organizovalo místní autobus, který lidi od vlaku rozvážel.
S tím autobusem se poněkud mýlíte, to je záležitost až spíše posledních snad 30 roků. Ale v případě Harrachova nešlo už dávno ani tolik o spojení do/z města, ale o zpřístupnění právě té „turistické“ oblasti, která byla jinak dost nedostupná.
Od vlaku do centra jezdil tehdy pouze mikrobus. To jen k té vytíženosti. V devadesátkách byl počet cestujících vystupujících ve stanici Harrachov-Mýtiny hodně bídný. Jezdívali jsme tam tehdy několikrát ročně a pokud se nekonala nějaká akce, skoro jsme se tam sami báli.
I tam se od 28. 9. 1997 nějaký ten týden nejezdilo, než to převzal soukromník (na více než rok, než to převzaly opět ČD s.o.)
Chcete srovnávat Svobodu nad Úpou a Karpacz? Kdyby z Mysłakowic nebylo vybudováno těleso dráhy do Karpacze a do Kowar, o nové výstavbě by teď asi nikdo neuvažoval. Na polské straně to mají, na naší nikoliv.
Uvažovalo, ale nestalo se to a Poláci ve stejné době zrušili tu Karpacz. Přitom Svoboda není zdaleka tolik v horách, město samotné toho moc nenabízí (kromě toho že tam bydlí lidi) a dál do hor se stejně prakticky vždy musí busem, který často jede už z Trutnova jako ten vlak.
Od 28. 9. 1997 se tam nějaký čas nejezdilo.
I z těchto historických důvodů tam je jiný provozovatel dráhy + dlouho tam byl jiný dopravce.
Jaký je tam jiný provozovatel dráhy (než SŽ)?
Tam je co obnovovat? Aha není…
Stížnosti zasílejte na adresu Stavební správy Protektoratu Böhmen und Mähren, že tam tu trať nestihli postavit.
Hnal bych to vejš. Invalidenfriedhof, Berlin, ing. Fritz Todt…
Já když tu nekonečnou tupost vidím, tak se snad hecnu a napíšu o tom článek.
Napište třeba tři. Ať se zasmějeme.
To asi příliš k smíchu nebude – podle jiných projevů potenciálního autora.
Pro tebe to nebude, ty už to všechno dávno víš.
Nemáte tak docela pravdu: v 90.letech se velmi vážně uvažovalo minimálně o zastavení osobní dopravy do Vrchlabí a stejně dost namále měla třeba Svoboda nad Úpou a i spojnice Trutnova s Teplicemi nad Metují. Až do Rokytnice nad Jizerou se přestalo pravidelně jezdit také před už dost dlouhou dobou a existenci tratě do Žacléře zachránil jen soukromník jejím odkoupením
Já vím, polské horské trati jsou trochu jiná kategorie, ale to není zdaleka jen záležitost železnice samotné, ale i (a možná spíše hlavně) toho, jak ji dokáže „prodávat“ její okolí – a v tom za Poláky zaostáváme rozhodně velmi.
No jasně. Co třeba hned vedle, železnice z Jelení Hory do Lwówku (8500 obyvatel)? Provoz zastaven přibližně před 10 lety.
No jo, ale ten Lwówek se má taky opravovat. https://www.nakolei.pl/rewitalizacja-malowniczej-linii-kolejowej-jelenia-gora-lwowek-slaski-w-2026-r-pierwsi-pasazerowie/
Díky za info, to jsem netušil, trať už před nějakou dobou zmizela z Mapy.cz. Skončilo to v době kdy tam jezdilo asi 5 párů vlaků tragickou rychlostí (a dál za Lwówek jen jeden kvůli návozu soupravy z Legnice), tak snad se to po opravě chytne. Na polské poměry je to pěkná trať.
Od Legnice do Złotoryje už snad dokonce běží oprava, i podle značení na mapy.cz.
A píše se i o obnově spojení Marciszów – Jerzmanice-Zdrój… Na trase Świerzawa, která má asi 2500 obyvatel, pěkná krajina, staré doly. To už se s tím Slavkovem dá docela porovnat…
loni jsme tam byli a cosi se tam zacalo dít na koncovém nádraží,letos jsme koukali že už hotovo,tak je to tam něco jako Harrachov u nás s fajnovým koupáním
Škoda, že liberecký kraj nemá zájem na obnovu spojení přes Jindřichovice do Polska…
A Poláci snad o takové spojení stojí? A kdo by takové spojení s Polskem využil, pár lidí z Frydlantska? Pokud se někdy budou elektrizovat tratě na Liberecku, tak doufám, že se také modermizuje a zelektrizuje trať z Liberce do Tanvaldu, Harrachova a do Polska, a to by současně s modernizaci tratě na polské straně až do Jelenie Gory mohly by třeba až do Jelenie Gory vést moderní spěšne vlaky z Liberce a možná i rychlíky z Prahy.
Poláci o to stojí a aktivně prosazují. Teď nedávno proběhla návštěva Poláků v Jindřichovicích. Možná si obnoví ten svúj úsek k hranicím bez ohledu na sabotážní činnost SŽ, která miluje nepoužitelné kolejové cancoury.
Víte jaká by tam byla úžasná cyklostezka ??? (Viz Horní Slavkov….jinde za takovou trať je turistická atrakce s lístky za desítky eur, ale u nás se bude asfaltizovat)
Kam bys samozřejmě za desítky eur nešel, ale doufáš že by ti tam platila režijka.
My máme plno těch turistických atrakcí za normální jízdné.
Jestli chcete v Horním Slavkově provozovat turistickou atrakci s lístky za desítky eur, zpracujte projekt, obhajte ho na kraji a začněte usilovat o to, abyste tu trať dostal do správy a mohl tam tu atrakci vybudovat. Bez dotací samozřejmě, když to bude tak výdělečnej podnik.😉
O takové spojení nemají zájem hlavně cestující.
Řekl optimalizátor. 🙂 Ale to se říká všude. Jako jo, míjí to v současné podobě dost nešikovně Świeradów, toto beru (muselo by se vzdálenější úvratí), není to však jediný možný cíl. Totéž se kdysi tvrdilo o Kořenovu (i ostatních tratích přes Tanvald), o Koutech nad Desnou…
V polském příhraničí se připravuje také obnova poměrně dlouhé tratě kus za hranicemi – Ratiboř – Hlubčice – Racławice Śląskie, možná tip na samostatný článek
http://kolejpodsudecka.pl/portal-aktualnosci-602-przedostani_krok_wykonany_umowa_podpisana._coraz_blizej_powrotu_pociagow_na_trase_raclawice_%C5%9Alaskie_glubczyce_raciborz.html
Kdo by nevěděl a myslel si, že jde o lokálku, tak upozorňuji, že to je trať obdobného charakteru jako třeba Nymburk – Mladá Boleslav – Česká Lípa.
O tom se mluví už dlouho, ale k realizaci je ještě daleko. Tady ta trať aspoň v polovině slouží nákladní dopravě.
Horší je však to, že její uzavření bylo naprosto nelogické – do konce provozu zde jezdilo až 8 párů vlaků (což je na polské poměry docela dost), soupravy byly většinou čtyřvozové a slušně obsazené, a traťová rychlost až 70 km/h.
A něco z toho snad i mívalo větev do Opavy a Krnova? 🙂
Tam těch napojení do Polska byla hromada, teď jen Těšín, Petrovice, Bohumín, Glucholazy
Mívalo, ale provoz přes hranice byl ukončen v roce 1945. Přičemž funkční koleje do Krnova z Hlubčic vedly ještě dlouho po roce 1989. Ta trať byla opravdu udržována funkční )údajně požadavek vojáků), zlikvidována byla až po roce 2000, snad v roce 2004.
Za Krnovem v jakémsi výběžku byla pila, tak proto. V Polsku byly ale koleje dávno pryč.
Nicméně když už jsme ty kamna rozhicovali, tak… 🙂
Nenene, i v Polsku koleje byly. U nás se sice jezdilo jen k pile, ale dál byly koleje velmi dlouho. Po roce 1989 už samozřejmě bez údržby. Viz též zde: https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/zanikle-trate-68-krnov-glubczyce-leobschutz-polsko-prusko.A230602_083321_po-cesku_vrja
Nebyly, nelžete.
Je krásné sledovat, jak se někde obnovují tratě a vrací se jim život. Jsou případy, kdy to přináší smíšené pocity. Zatímco se u nás řeší, jestli kvůli ochraně přírody může jezdit autobus na Zlaté Návrší nebo kolik lidí za hodinu může přivést lanovka na Sněžku, na druhé straně hranice se buduje velkokapacitní spojení do resortu, který svým rozsahem strčí lunapark v Dolní Moravě do kapsy. Jistě, trať poslouží i pro místní obsluhu, někdo třeba zvolí vlak místo auta, ale celkově počet nově příchozích určitě nebude menší. Proč je to špatně? Krkonoše trpí overturismem, návštěvníci se bohužel vždycky nechovají tak, jak… Číst vice »
Trať do Karpacze bude mít vliv na počet příchozích na Sněžku nejspíš téměř nulový, protože kapacita lanovky na Kopu se tím nijak nezvýší. Možná pár lidí nechá doma auto, ale to je asi tak vše… Krkonoše trpí overturismem jen v několika málo místech a když se chce, tak to regulovat jde. Jenže na polské straně o regulaci není zájem. Poláků je 3,5 krát více než nás, výrazně se jim zlepšila dálniční síť, také už nejsou tak chudí a kopcovitých oblastí mají narozdíl od nás minimum, tak se koncentrují v Krkonoších, na Králickém Sněžníku, Babí hoře a ve Vysokých Tatrách. Všechna… Číst vice »
na sněžku je lepší od nás ale zase je tam fajnové koupání
Ale pro Poláky to tam je lepší z Polska 😉.
Plus Červené vrchy a Giewont – taky děs.
To je prostě Polsko :-).
A pochod v šestistupu na Mořské oko. 😀 Nahoru tam, dolů zpátky…
Právě vlak místo auta by měl být hlavní cíl, jenže na to jsme v rámci opia nekonečně trvalého růstu jaksi rezignovali, bohužel. Teoreticky by měl být odpovídajícím způsobem mírně utlumen automobilový ruch. Jenže jsme ve fázi, kdy pohodlí válcuje racionalitu.
Karpacz 4457 obyv zdroj: wiki
Horní Slavkov 5438 obyv. https://cs.wikipedia.org/wiki/Horn%C3%AD_Slavkov
Tolik k obnově tratí v Polsku a rušení v Česku.
Turistický potenciál Karpacze a Horního Slavkova je ovšem úplně jinde…
Ovšem u HS je ložisko lithia a lepší by bylo do Prunéřova jezdit přímo přes Loket než dvěma úvratěmi přes KJ a KV.
ono se to lithium během dopravy nezkazí, nebojte
Ale bude to méně ekonomické, než jet přímo. Kamiondopravci jezdí delší trasy, když si mohou zvolit kratší? Nebo vy do práce jezdíte tou delší cestou?
kratší neznamená že je vhodná pro náklaní dopravu. Nákladní vlaky jsou náročné na skolonové poměry, poloměry oblouku, unosnost tratě atd…
A která trať je nárocnější? Ta přes Loket, nebo ta přes Krásný Jez?
Když jim někde něco zavřou a náhle mají 100 km objižďku, tak musí přes 100 km objíždku.
Ostatně, pokud jde o ekonomiku (jejich), tak by to bylo nejlevnější vozit po silnici rovnou.
https://zdopravy.cz/vysocinou-objizdkami-rsd-uzavre-hlavni-tah-kvuli-vymene-mostu-ktery-je-v-dobrem-stavu-244951/
Ale vlaky jsou přece ekonomické pro pravidelné dopravy ucelenek, to je obvyklý argument odpůrců železnic. Nebo už je to zase jinak? Tady jen potvrzujete, jakjsou potírači šotoušů zoufalí, mění názory jako korouhvička, jen aby železnice vždy byla ta špatná.
Kolik tun zeminy je potřeba zpracovat na 1kg lithia? A není vhodnější ji zpracovat na místě a odvézt to lithium (dodávkou)?
Lithium dodávkou? Kolik jich bude jezdit, a nebylo by lepší je tedy spolu se skupinami turistů vozit po kolejích, a silnici tak uvolnit třeba i kolům?
Jestli se vůbec kdy bude s „lithiem“ jezdit.
jo, to si šotouši našli novou mantru 🙂 lithium co se prý má začít těžit každý měsíc už asi tak 8 let.
Pojďme se o tom bavit, až se u toho Prunéřova začne stavět ten zpracovatelský závod. Ten se má stavět hlavně pro lithium z Cínovce, kde je ho nesrovnatelně víc než ve Slavkově. A ještě se ani nerozhodlo jestli a kdy se začne na Cínovci těžit? Takže Slavkov může přijít na řadu třeba za 5, 10, 20 nebo 30 let a nebo také nikdy.
A bude se z Cínovce svážet aspoň vlakem přes Moldavu nebo Altenberg, nebo zase kamiony, protože „to jinak nejde“? 🙂
Lanovkou a vlakem.
Spíš bych si vsadil na to, že nejspíš nijak a nechá se to tam nadále ležet ladem.
Ani přes Moldavu, ani přes Altenberg, ale z Oldřichova do Prunéřova, počítá se s až 60 vlaky týdně. Zkuste si o tom něco přečíst. Je to ve volně dostupných zdrojích…
Nejde ani tak o HS, ale o potencial Lokte a Bečova, kdy se davy turistu mezi obema misty premistuji auty, protoze zadny primy autobus nejede.
A nepřemísťují se auty hlavně protože tam už tím autem přijeli?
A není i to ten zásadní problém? Malujeme odbočku VRT pod Řípem, možná nakonec aspoň s napojením Loun, ale nějaké výraznější zlepšení tratě přes Rakovník do Žatce a navazujících spojení – nic. Jen dálnice. Ani přes Plzeň se nesnažíme – údolí Střely nic, spojka do Teplé nic. Jen dále upravujeme a rozšiřujeme silnice. Tak aspoň ten, kdo je tam někde ubytován na delší čas, nebo přímo bydlí v bližších krajích, by mohl. Kdyby „se“ ovšem chtělo; leč zájem je opačný.
A co byste v tom údolí Střely chtěl s tou tratí dělat? Opravuje se už asi 10 let a že by se nějak zrychlila, to zase ne. To byste jí musel vytáhnout nahoru a narovnat, ale to zase bude míjet obydlená území.
A spojku do Teplé? No tak jednu spojku mezi tratěmi 160 a 149 už máme… přes Žlutice a Toužim. Zkuste se podívat jak je využívaná?
Davy turistů v Bečově je eufemismus. Potenciál ten hrad se zámkem a relikviářem má.
Lyžařské středisko vs Věznice
Kolik turistů tak do Horního Slavkova ročně míří a co tam dělají? Jaké má Horní Slavkov ubytovací kapacity? U Karpacze se to celkem dobře ví.
Věznice H. Slavkov ubytovací kapacita 728 míst…
Horní Slavkov to jen napojuje cestou, máte tam Bečov a Loket, ty bych připočítal. Musejí být ovšem řádné přípoje, když už ne odněkud i přímé vozy.
Jasně. Kolik turistů zvládne za den Loket a Bečov najednou? Kolik jich bude ochotných nechat auto v Lokti nebo v Bečově a do druhého místa se dostat vlakem? Kolik jich dojede do jednoho z míst vlakem a bude chtít ve stejný den pokračovat přes druhé místo zase vlakem domů? A skončíme u toho, že by to byly 4 poloprázdné šukafony denně (v 10, 12, 14 a 16 hod.) o víkendech a svátcích od května do září. A kraj by taková objednávka vyšla asi na 1,5 milionu korun, takže by za každého přepraveného turistu ten kraj zaplatil asi 200 Kč za… Číst vice »
Opět jen samé řečnické otázky a podsouvání jakýchsi izolovaných rádobyscénářů, jejichž podmínky vyhovují zrovna vaší argumentaci? To myslíte vážně? Nejsou všichni jako vy a rozhodně neuvažují jako vy. Slavkovský les je turisty relativně neobjevená a nezničená oblast, kde je příroda pro turismus. Ale ano, není to Lunapark jako Pec nebo Morava. Jenže jaksi Navíc spojnice Lokte a Bečova prostě atraktivní být může, protože ta místa mají turistům co nabídnout, pokud se tam spojení udělá. Ale vy zase po čecháčkovsku vesele tvrdíte, jak nic nejde a nikdy nebude fungovat, přestože jinde (i v ČR) to prostě funguje. Vaše myšlení je přesně… Číst vice »
Heleďte, rozumím tomu, že vy tam vidíte potenciál… Ale kraj ani okolní obce ho nevidí a neměly zájem objednat a provozovat na té trati alespoň 300 jízd ročně. Drážní úřad tedy na základě žádosti vlastníka dráhy rozhodnul v souladu se zákonem o drahách o přerušení provozuschopnosti dráhy a jejího provozování. Tak to prostě je, to není žádná dojmologie. Pokud přijde někdo s geniálním plánem, jak tu trať využít nebo kraj či okolní obce „procitnou“ a ten potenciál také uvidí, je možné opět podle zákona provozuschopnost a provozování dráhy obnovit. Ale teď je to tak, jak to je, a já na… Číst vice »
To zas vystřelí správce parku z kůže. Na naší straně by chtěli regulovat vstup a z Polska jim ještě usnadní cestu.
Slušní návštěvníci nikomu nevadí, vadí ti, kteří hory ničí, tj. chodí, kde nemají, jezdí na kole bezohledně na cestách, kde je zákaz vjezdu, trhají to co nemají, odhazují odpad včetně vajglů od cigaret do přírody apod. Kdyby dodržovali všichni co mají, tak není absolutní problém.
No, problém jste popsal hezky, což o to.
Otázkou je, zda dovedete stejně hezky popsat nějaké reálné a současně funkční řešení.
Asi výchova apod. Mě v mých milovaných Krkonoších opravdu nenapadne házet pytlíky od svačiny, PETky, do přírody, trhat kytky, které jsou za a vzácné, za b ve váze nevydrží, chodit mimo cesty atd. Když jsem chodil před lety po městech v Litvě, Estonsku, Lotyšsku, tak tam se po zemi nepovaluje ani vajgl, natož něco většího na rozdíl od našich měst – je to o stylu života a asi i výchově.
To je ale jednak řešení na hodně dlouhé lokte a je tady ještě takový problém, který souvisí s tím, že v každé skupině se nějaké to procento bezohledných pííp najde. Z toho pak logicky vyplývá, že čím víc lidí někde bude, tím víc … absolutně … bude těch, kteří se chovají jak nemají a tím větší binec po nich zbyde. A s ohledem na ty davy co na Sněžku zejména z Polska proudí … stačí si v létě sednout před Slezský dům a pozorovat … prostě i poměrně malé procento těchto návštěvníků dokáže opravdu hodně. Plus zrovna Sněžka má smůlu,… Číst vice »
Usnadňuje jim to velkokapacitní lanovka na Kopu, proto je v okolí Sněžky tolik Poláků. Trať do Karpacze bude mít vliv leda tak na to, že tam nebude jezdit tolik lidí autem, přičemž bych u toho použil slovo MOŽNÁ…
No potěš, chudák Sněžka… 🙁
Takhle bude mít (alespoň papírově) kapacitou nelimitovaná polská lanovka (na rozdíl od té naší z Pece) ještě větší „přísun“… I když, na druhou stranu, ano, v Polsku se za vstup do NP platí. Ale bojím se, že to na ještě větší davy nebude mít moc vliv :-/
V tom „jízdním řádu“ aby se prase vyznalo…
No, dalo mi to sice dost práce, ale nakonec jsem to (snad) pochopilo. A hlavně je podstatné, že ten jízdní řád platí jen do konce letošních českých letních prázdnin (jak to s nimi teď mají v Polsku, netuším, kdysi je, tuším, mívali někde posunuté o dva týdny doleva), takže těžko teď odhadovat, jak bude jízdní řád vypadat potom.
Obnovení lokalky mezi městem s 75 000 obyvateli a městem s 5000 obyvateli, které je významné lázeňské a turistické město. Takže poměrně výrazný potenciál cestujících jednak v pravidelne dopravě a jednak turistický.
Karlovy Vary mají 55000 obyvatel a do Horního Slavkova je to přes Loket 20km. Z Jelenia Góry do Karpazce je to shodou okolností také skoro 20km přesně 17,8 km. Rozdíl mezi polským a českým přístupem je však zřejmý.
Karpacz má 5000 obyvatel, ale ubytovací kapacitu 15000 lůžek. Je to vstupní brána do NP, lázně, letní i zimní středisko, a z té Jelenky se dá pokračovat vlakem do zbytku Polska včetně nočních spojů. Co z toho má Horní Slavkov, kam se ostatně i tak vlakem dojet dá?
On má HS funkční nádraží v centru města? Dnes byl článek, že ho vytrhali.
Nevím kde berete centrum Slavkova, ale do centra „nového“ města u úřadu je to ze zastávky Kounice 1,5 km, na náměstí Republiky jen 900 m. V Karpaczi je také otázka kde má centrum, do většiny cílů to taky bude cca 1,5 km, k lanovce na Kopu je to 3,5 km.
A na Wang (taky) 3,5 km.
A byl jste tam, nebo srovnáváte jenom prstem na mapě? Abyste se totiž nespletl…
Ano byl jsem v Karpaczi i ve Slavkově. V čem jsem se měl splést? Těším se až pojedu příště do Karpacze vlakem a do Slavkova buď vlakem nebo na kole.
Nádraží ve Slavkově je vytrhané víc než rok.
Trhali Loket předměstí.
Srovnáváte turistický význam Karpacze a Horního Slavkova? Vážně?;)
Kdysi v šedesátých letech jsem tou lokálkou jel. Bydlel jsem u tety v Desné a v rámci malého pohranicniho styku jsem jel autobusem do Jelenie Gory a pak lanovkou na Kopu a na Sněžku. Z Desné to bylo nejrychlejší spojení na Sněžku VHD. Jinak si myslím, že by bylo pro Poláky výhodné, kdyby z Wroclawi vedly přímé vlaky až do Karpacze. V kombinaci s lanovkou by to pro Poláky byla nejrychlejší cesta, jak se dostat na Sněžku.
Přímý vlak by ale musel být v podobě nějaké jednotky, nyní motorové, později snad elektrické. Tak to bylo i za nejlepších časů, které zdejší kraj pamatujte, tedy když byl součástí Německa. Karpacz má nádraží takové kapesní, sice se tam bude dát objet, ale jen velmi krátká souprava. Krom toho zmizela kusá kolej pro odstavení soupravy. Za Německa tam jezdily až čtyřvozové elektrické jednotky, což je dokumentováno fotografiemi, ale to už jednotka zabrala pro sebe celé nádraží a nedalo se tam hnout.
Nádraží Karpacz v nejlepších časech: https://www.k-report.net/foto/w000057.jpg
Nedávno se tu řešilo, proč ne přímým vozům z Prahy do Kořenova. Ani z Liberce do Jeleniej Góry to zatím přímo nejde, bohužel.
Z Liberce do Jelení Hory by to šlo, stačí jen řadu 840 schválit pro neomezený provoz v Polsku a dohodnout se s objednatelem dopravy v Polsku, aby provoz takových vlaků zaplatil. Ale k čemu by to bylo dobré, když vlaky do Sklářské Poruby jezdí většinou už z Vratislavi a jezdí jich hodně?!?
Právě ze Sklářské Poruby jezdí vlaky častěji do Liberce než do Vratislavi 😀 A Poláci řekli, že pokud mají jezdit ČD do Vratislavi, musejí mít strojvůdci a průvodčí státnice z polštiny 😀