umbrellamobility
umbrellamobility
umbrellamobility
Doprava ve městě Tramvaje

V Plzni začala modernizace vozovny Slovany, bude mít 16 tisíc metrů zelené střechy

Vizualizace vozovny na Slovanech po rekonstrukci. Foto PMDP
Vizualizace vozovny na Slovanech po rekonstrukci. Foto PMDP
Demolice části vozovny začne ve středu.

Plzeňské městské dopravní podniky začaly (PMDP) s jednou z největších investičních akcí ve své historii. Téměř dvoumiliardová rekonstrukce vozovny Slovany proběhne za plného provozu. Část budovy tento týden zmizí.

Už minulý týden začaly menší bourací práce v severní části areálu, první velká demolice je naplánována na středu. Do konce letošního roku se počítá se začátkem demolice staré haly, zahájením výstavby východní části kolejiště a výstavbou provizorního zázemí pro servisní organizaci.

Podle mluvčího PMDP Reného Vávra došlo už dnes k uzavření ulice Slovanská alej. Do ní mají nově povolen vjezd jen vozidla MHD a dopravní obsluha. Na veřejnost budou mít dopad stavební práce na Slovanské aleji, které budou zahájeny v pondělí 16. listopadu. Od tohoto dne bude vjezd povolen pouze pro vozidla MHD a dopravní obsluhu.

Rekonstrukce má přinést rozšíření kapacity i lepší zázemí pro zaměstnance i menší vliv na okolní obytnou zónu. „Vozovna tramvají na Slovanech se poprvé otevřela již v roce 1943, kde stála nejprve téměř osamoceně, postupně vznikaly v okolí budovy, až vozovnu obklopila celkově zástavba. V 60. letech vznikla další část vozovny a v 80. letech přirostla poslední část. Vzhledem ke stáří vozovny je nutná kompletní rekonstrukce, která potrvá pouze dva roky a kterou zvládneme bez omezení provozu ve městě,“ uvedl primátor Plzně Martin Baxa. „Jedná se o nezbytnou investici, jelikož váha tramvají, které jsou v současné době ve vozovně odstaveny, je často až šestinásobná,“ popisuje Roman Zarzycký, 1. náměstek primátora a předseda představenstva PMDP.

Vozovna už nebude tepelným ostrovem

„Modernizace tramvajové vozovny má velký význam pro veřejnou dopravu ve městě Plzni. Vedle toho nové budovy vylepší i klima v areálu a jeho okolí, když všechny budou mít zelenou střechu, což zamezí tomu, aby areál vozovny byl obrovským tepelným ostrovem. Vznikne tak unikátní projekt 16 tisíc metrů čtverečních zelených střech,“ přiblížil náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule.

Do soutěže na rekonstrukci se přihlásilo pouze sdružení, které vede Metrostav. Jeho členy jsou ještě firmy Berger Bohemia a slovenská TSS Grade. PMDP odhadoval cenu na 1,518 miliardy korun, konečná cena je 1,698 miliardy korun. S daní z přidané hodnoty nakonec přesahuje dvě miliardy korun.

Velkou část nákladů má pokrýt dotace, PMDP získal evropskou dotaci 720 milionů korun. Plánovaná rekonstrukce má vyřešit i další problémy. Počítá s umístěním dosud chybějící myčky tramvají, diagnostiky kol, průjezdnými kolejemi usnadňujícími provoz ve vozovně či novou administrativní budovou.

Dokončení rekonstrukce vozovny Slovany je plánováno na konec roku 2022.

Vizualizace vozovny Slovany. Foto: PMDP
Vizualizace vozovny Slovany. Foto: PMDP
23 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
robert

A projektant je kdo? Od koho si Metrostav převezme výkresy? Podle čeho to Metrostav postaví?

Václav John

A co v Olomouci?

Petr Šimral

To mi tedy vysvětlete. Fabrika má obrovskou spotřebu elektrické energie právě v denní době (provoz tramvají) a má k dispozici obrovskou plochu prostoru, který nepřekáží a není stíněn. A my místo FVE si tam dáme trávu?

Když si představím, že bych využil jen čtvrtinu nabízené plochy, tak je to 800 kWp, tedy roční výroba 800 MWh eletrické energie, pro kterou mám prakticky vždy svou vlastní spotřebu. Kdo má tak perfektní podmínky???

Ondřej

Opravdu má vozovna velkou spotřebu právě ve dne, na provoz se přece používají měnírny jinde po městě? – jen se ptám, osobně by mě to zajímalo.

Myslím si, že hlavním záměrem bylo odstranění tepelného ostrova, a pochybuju, že panely by tomu nějak zvlášť pomohly.

Petr Šimral

A co je to vlastně tepelný ostrov? Na střechu dopadá sluneční záření o určitém výkonu. A část toho výkonu spotřebují FV panely. Ta zelená barva proti tmavé udělá co? Že tu energii odkloní jinam?

Ondřej

No to je sice pravda, ale solární panely nemají takovou účinnost aby odebraly velké množství energie a navíc dost energie pohltí v podobě tepla.
Samozřejmě panely jsou lepší než nic, ale pokud je hlavním cílem zlepšit lokální klima tak je zelená střecha lepší. Na rozdíl od panelů navíc udržuje vlhkost a filtruje ovzduší + zvyšuje biodiverzitu.

Jakub P

Nejde ani tak o barvu, jako odpařování vody, což okolí rostlin ochlazuje (plus to vrací vodu do koloběhu hned na místě a ne až poté, co steče do oceánu a odpaří se (možná) tam. Střecha natřená na zeleno by zdaleka tak dobře nefungovala (možná by se rozpalovala o chlup míň než stejná střecha natřená na černo, ale rozdíl by byl mnohem menší.

Jakub P

Klasické využití tohoto jevu bylo v dobách, kdy nebyly jednoduše k dispozici chladicí výčepy na pivo, omotávání sudu s jednoduchou pípou mokrými hadry…

Jakub P

Co ale zřejmě jde a ve světě to už někteří umí, jsou střechy, které to kombinují – mají jak trávu, tak solární panely. Nemají takový výkon, jako ty čistě solární (ty panely musí mít větší rozestupy, aby tráva taky dostala část slunce a rostla, ale rozhodně platí, že to nemusí být jen jedno nebo druhé, kompromisy jsou očividně také možné.

Ondřej

To mě popravdě nenapadlo, asi by to bylo vůbec nejlepší řešení z těch tří.

Jakub P

Otázka samozřejmě je, jestli to už je tak otestovaný, aby bylo rozumný to dát na takto velkou střechu. A taky jak moc to je drahý – ta zelená střecha něco váží a soláry taky.

Petr Šimral

A nebylo by účinnější tu vodu čerpat elektřinou z fotovoltaiky třeba z Radbuzy nebo Úslavy a rozstřikovat do mlhy v okolí vozovny???

Já vím, je to blbý, ale není ten zelený ostrov ještě blbější?

Jakub P

No příznivej vliv zeleně na místní klima ve městech je docela prozkoumanej a je tak silnej, že se s ním počítá a zeleň se ve městech bere jako stále větší a větší priorita, ať už jde o trávu nebo stromy. Neboli blbost to fakt není – dokáže to okolí ochladit o pár stupňů, zadržet dešťovou vodu, pochytat nějakej ten prach a ještě to vyrábí kyslík, což jsou všechno věci, který potřebujem. To rozprašování se někdy dělá taky, třeba u zahrádek restaurací v jižních zemích, nebo z kropicích vozů ve městě, ale o takový stabilní instalaci místo zelený střechy jsem zatím… Číst vice »

BND30

Tak on chtěl Petr využít jen čtvrtinu, což by šlo vymyslet třeba po obvodu a tp. Za mě super nápad.

Jackub

Ad tepelný ostrov – ta tmavě šedá plocha střech na vizualizaci (mnohem větší, než ta „unikátní“ zelená) je z jakého materiálu? Ta nebude tvořit tepelný ostrov? 🤔

Jiří 24

Co tam dělá 15T 😃

Jiří 3

Třeba si jich pár koupí za 5-10 roků.

Luděk

Dostupný model pro vizualizaci nic víc

Kalanis

Zkoušela se. Šotouši už mají 15T v Plzni dávno nafoceno.

medical_examiner

Jestli se plzeňským seniorům nepoškodí naslouchátka při průjezdu křižovatkou?

BND30

Coooožéééé? 🙂

medical_examiner

Aspoň je bude po návratu k osvědčeným T3 a KT8 kam dát 😀